Brno na hlavní koleji:  to krásné, nové a pokrokové v Brně. Co se podařilo, nově postavilo nebo aspoň (zatím) zbouralo. V čem jsme nejlepší, na co můžeme těšit.

Nové

Co je nového v Brně? Brno na hlavní koleji

2017

Když ne teď, tak už nikdy

20.duben 2017
Právě teď je ten nejlepší čas začít stavět v Brně novou, velkou, hokejovou halu. Pokud možno za Lužánkami. A pokud se to ani teď nepodaří, tak v tomto století to byla poslední šance. PS: nový fotbalový stadión je odsunut.  Začne se stavět, až Zbrojovka nebo jiný brněnský fotbalový klub, vyhraje taky ligu. 

Zimní stadión

Vizualizace nového Zimního stadionu Brno z roku 2017

Integrované územní investice: šance pro Brno

Integrované územní investice (ITI) nabízí v programovém období 2014-2020 peníze z Evropských fondů na vybrané okruhy, zejména na dopravu a mobilitu obecně. Zvláštností ITI je, že většinou nezahrnují celý kraj nebo naopak jenom jednu obec, ale centrální město s okolím. Brněnská metropolitní oblast zahrnuje Brno a 166 přilehlých obcí, se kterými máme intenzivní dopravní spojení. Odborně se to označuje jako „monocentrické území se silnými funkčními vazbami na město Brno.“ V těchto navázaných jihomoravských obcích žije přes 609 tisíc obyvatel.

Co by se mělo zlepšit:

  • dopravní napojení v BMOblasti
  • propojení veřejné dopravy a dalších druhů dopravy (chodci, „auto-isté“ a cyklisté) 
  • pěší a cyklistická doprava a její vazby na další druhy dopravy.
  • Napojení dopravy nejen uvnitř BMOblasti, ale napojení i na silnice a železnice Jižní Moravy a do okolního světa.

Nyní jsou předloženy tři projekty prodlužující šalinu:

  • prodloužení šaliny Osová – Kampus v Bohunicích, asi 1 mld Kč. Hotovo by mělo být do roku 2019
  • prodloužení šaliny Bystrc – Kamechy, cca 700 mil. Trať by se měla realizovat v průběhu 3 roků. 
  • nová trať pro šalinu Plotní – vše pro posílení dopravní obslužnosti Komárova a tzv. Jižního centra, kde dnes roste plevel a autobazary. Auta budou svedeny na ulici Dornych.

Dalších cca 500 mil. Kč půjdou na „chytré“ parkování, dohledové a naváděcí systémy.

Vedle dopravních projektu se Brno uchází o peníze z Evropských fondů na:

  • úpravu bývalé káznice a popraviště mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská,
  • a na projekt „Reuris“ na odhalení a revitalizaci Ponávky a jejího okolí. Včetně propojení cyklostezek kolem Ponávky a řek Svratky a Svitavy přes dnešní zanedbané území.

Nejen naše Brno, ale i další města jako Ostrava, Olomouc a dokonce i Jihlava využívají peníze z EU pro rozvoj své dopravy. První dvě zmíněná města k prodlužování tramvajových tratí (šaliny) . Jihlava aspoň k vybudování pořádného nádraží pro vlaky a autobusy s kapacitou až 4 000 cestujících denně, pro pohodlné přestupy mezi vlaky a autobusy, plus parkoviště pro auta a kola. Více na webu Ministerstva pro místní rozvoj.

Žabovřeské tunely snad už začnou

únor 2017
U zastávky šaliny Bráfová se ne a ne dohodnout na výkupu jednoho pozemku. Ten jediný bránil stavbě tunely pro šalinu pod Wilsonovým lesem a následného rozšíření silnice Velkého městského okruhu VMO. Nakonec město Brno koupilo 1.645 m2 pozemku za 5.163 500 Kč. Tj, metr čtvereční za 3.139 Kč.
Celkové náklady na podpovrchovou šalinu a tuto část VMO budou 2 mld a 661 mil Kč. A jdou z celostátního rozpočtu na republikové silnice.
Osobně se nejvíce těším, až zmizí ty otřesné betonové krabice, které možná kdysi sloužily jako garáže pro auta. 

Trolejbusy na baterie a autobusy na CNG

26.ledna 2017
Po Brně dnes jezdí 100 autobusů na CNG plyn a DPMB hodlá pořizovat další. V plánu je nákup 60 autobusů na CNG, z toho má být 44 kloubových a 16 sólo. Předpokládaná cena činí 483 mil. Kč. 23 kloubových autobusů má Dopravní podnik nakoupit v roce 2017 a to zhruba za 200 mil. Kč a 10 minibusů, kde předpokládaná cena činí 35 mil. Kč.
DPMB také koupí 10 trolejbusů s alternativním pohonem na baterie. Jejich předpokládaná cena činí 120 mil. Kč, z toho tři pořídí v roce 2017 za 36 mil. Kč. 
Uvidíme tedy, dodávám, kudy Dopravní podnik povede nové trolejbusové linky, resp. kam nám je prodlouží. Takový „bateriový“ trolejbusy pojede většinu trasy pod dráty, aby pak část trasy, třeba v odlehlé části města, jel z baterie.  

Pod Hády má být park, sport a oddych

25.leden 2017
V areálu Pod Hády by měl vzniknout nový park, kde svoje najdou sportovci i lidí hledající odpočinek. Plocha patří Teplárnám Brna. Na přelomu června a července by měla architektonická komise vybrat vítěze soutěž. Pak město Brno rozhodne o financování. A pokud všechno půjde dobře, snad již letos na podzim 2017 by mohly začít úpravy terénu. Více o parku pod Hády na Archiwebu.

Znovu šalinou č. 10 až do Líšně

Leden 2017
Do roku 1964 jezdila šalina ze Stránské skály až do Líšně. Pak byla trať, která původně od roku 1905 sloužila jako železniční vlečka, zrušena. Po její její špatný stav a malý zájem lidí. Ale město Brno se rozrůstá a zahušťuje a šalina č. 8 už kapacitně nestačí.
Proto na začátku roku 2017 byl představen plán na obnovení šaliny č. 10 až do Líšně. Pozemky na trať už, naštěstí, nejsou technickou památkou, a město Brno chce přes prázdniny rozhodnout, zda-li se do toho pustí. Stavební práce za cca 260 mil Kč by mohly začít už na podzim 2017. Tím by se na koleje opět napojil i depozitář Technického muzea v Líšni s historickými šalinami.


2016

Nové lavičky u nádraží

Prosinec 2017
Městská část Brno-střed nám dala krásný dárek. Na místě otřesných a ostudných dřevěných laviček postavila lavičky nové, kovové. Jak napsal únorový zpravodaj MČ Brno-Střed, „posedovou část tvoří rošt z ocelových prutů“

Lavičky jsou dvojího typu, kratší s délkou 66 cm a delší 125 cm. Tedy tak dlouhé, aby se na nich nedalo spát. Delší typ stojí 29.000 Kč a kratší typ lavičky 21.000 Kč bez DPH. Včetně dopravy, montáže a betonových základů.
A co dál? DPMB Brna, který je vlastníkem nástupištních ostrůvků, automatů na jízdenky, označení zastávek a kolejí, plánuje v roce 2018 opravu / úpravu všech tří nástupišť u nádraží. Těšíme se.

Lavičky

Nové lavičky u nádraží

Lavičky

Nové lavičky u nádraží

V Brně pojedeme s Hruškou

22.prosince 2016

Pokrtena

Pokřtěná šalina

Před Vánocemi 2016 bylo na Nám.Svobody pokřtěno 19 nových šalin. A jak je v Brně již zvykem, šaliny dostaly i svá jména. Tentokrát nikoliv ženská, ale jména po osobnostech významně spjatých z Brnem a jeho městskými částmi. Šaliny 13T, od kyperské společnosti Škoda Transportation, mají 194 míst k sezení a jejich max. rychlost je 70 km/hodinu.  Jména nových brněnských šalin jsou:

  • Bohumil Konicer – zakládající člen Sokola Bohunice
  • generál Emil Boček – válečný veterán druhé světové války z Bystrce
  • Vladimír Menšík – herec, Černovice
  • Ludvík Štěpán – básník, autor pro děti, polonista Brno-Jih
  • Alfred Regner – čestný občan Jundrova
  • František Šikula – hrázný brněnské přehrady z Kníniček
  • Jindřich Čoupek – voják a příslušník výsadku Bivouac, Komín
  • Karel Höger – herec z Krpole
  • Josef Trávníček – středoškolský učitel, folklorista a etnograf, Líšeň
  • Viktor Kamil Jeřábek . učitel a spisovatel, Maloměřice a Obřany
  • Vlastimil Bubník – hokejista a fotbalista, Medlánky
  • Jan Hruška – malíř, který bydlel v Řečkovicích
  • Alfred Löw-Beer – podnikatel a brněnský průmyslník, Brno-sever
  • Erich Roučka – technik a vynálezce, Slatina
  • Eliška Rejčka – česká s polská královna, Starý Lískovec
  • Nataša Gollová – herečka, Brno-střed
  • Konrád Dubský – československý protinacistický odboj, Vinohrady
  • Dušan Samo Jurkovič – architekt a etnograf, Žabovřesky
  • Jan Gajdoš – gymnasta, Židenice
  • Bohuslav Fuchs – architekt a urbanista meziválečného Československa, Město Brno Přeji novým šalinám hodně kilometrů bez nehod a dlouhou životnost

Pětičlánkové šaliny 13T Elektra mají tři hnací podvozky, počítač v šalině dokáže i spočítat maximální rychlost průjezdu zatáčkou a když brzdí, pomocí rekuperace se část energie vrací zpět do troleje. Další dílčí vylepšení jsou: posuvné otevírání oken, a dveře od nového výrobce.
Hodně štěstí.

Strategie pro Brno 2050

Středa 12.října 2016

Strategie

Strategie-pro-Brno-2050, přípitek na Brno

Dnes, ve středu, proběhla v Urban centru vernisáž o přípravách nové strategie rozvoje města, které má vzniknout v příštích dvou letech. Info panely ukázaly v datech jaké je Brno dnes, a také tzv. pociťové mapy. Ty zobrazují, kde se nám, brňákům v našem městě líbí a kde bychom nechtěli, aby se stav zlepšil. Návštěvníků bylo několik desítek, ale z veřejnosti spíš důchodci.
Součásti je anketa „Co Vám v Brně chybí a na co by se mělo Brno zaměřit do budoucna?“. Elektronickou verzi můžete vyplnit zde. Více na stránkách města Brna.
Následovat bude Panelová diskuze na téma „Jaké má být Brno v roce 2050“. To se koná ve čtvrtek 24. listopadu v 16 hodin.

Panely

Jaké je Brno dnes a Pociťové mapy

Brno

Pociťová mapa: místa, kde se nám vůbec, ale vůbec v Brně nelíbí

Nová generace vyměnila baťohy za kolečkové kufry

Neděle 18.září 2016

Sklenik

Skleník v Lednici

Dnes v neděli v podvečer, vraceje se vlakem ze skleníku v Lednici, jsem si nejenže málem v Podovíně nesedl ve vlaku, kolik bylo lidí, ale po vystoupení jsem si všiml, že takřka všichni studenti již místo baťohů vozí za sebou kufry na kolečkách. Ještě tak před pěti či deseti lety to v neděli v podvečer vypadlo u nádraží na šalině jako na velkém turistickém srazu.

 

 

90 tisíc lidí každý den

3.září 2016
Brněnský deník psal o každodenně dojíždějících do Brna z okolních obcí:
„Víc obyvatel na Brněnsku také zvýšilo poptávku po hromadné dopravě do města. Právě stěhování obyvatel bylo jedním z důvodů vzniku integrovaného dopravního systému v roce 2004. Denně podle odhadů do Brna dojíždí na devadesát tisíc lidí, z toho dvě třetiny hromadnou dopravou,“ o
komentoval mluvčí krajského organizátora dopravy Kordis Květoslav Havlík.“
Plný článek najdete na stránkách Brněnského deníku.
Příspěvek na téma vylidňování Brna a problémy s dopravou čtěte zde.

Kdy konečně pojedeme do Vyškova pořádným vlakem?

Trať Brno – Vyškov – Přerov představují jedno z nejproblematičtějších železničních úseků v České republice. Jednokolejná trať již dávno nestačí poptávce a to do té míry, že kvůli zachování alespoň rychlíkové dopravy, je osobní doprava v tomto úseku téměř vyloučena, a nákladní omezena.
Jak píše Radoslav Molák, Plány na zdvojkolejnění této trati byly již v 80.letech, ale nakonec bylo rozhodnuto jen o elektrifikaci, která byla dokončena v letech 90-tých. Trať jinak zůstává v parametrech z dob Císařství. „Maximální rychlost 100 km/hodinu lze dosáhnout pouze na 24 % délky trati.“
Poptávka v osobní dopravě je kolem 6.000 osob/den v úseku Brno – Ostrava. Dokonce 10.000/den lidí v souhrnné relaci Brno – Ostrava / Zlín a Olomouc. V regionální dopravě kolem 1.80 lidí/den.
K posouzení bylo předloženo osm varianty modernizace trati, z nichž se jeví jako nejlepší varianta označována jako M2, tedy modernizace na 200 km/hodinu a úplné zdvojkolejnění.
S variantou VRT pro rychlost 350 km/hodinu se počítá jako se samostatnou novou tratí až po roce 2041, a nenabízela by regionální a nákladní dopravu, která je pro jižní Moravu klíčová.
Varianta M2 v délce 67,8 km se bude v úseku Brno – Přerov realizovat ve zcela nové stopě a to ve čtyřech etapách v letech 1/2018 až 12/2025. Náklady budou kolem 35,4 mld Kč. Čas cestování z Brna do Ostravy se má zkrátit ze 112 minut na 77 minut a do Olomouce přijedeme rychleji o 17 minut. Možná důležitější je, dodávám, že nová trať nabídne kapacitu pro nákladní a hlavně pro regionální osobní dopravu v úseku Brno – Vyškov – Přerov.

Na základě článku: Radoslav Molák: Jaká je správná varianta modernizace trati Brno – Přerov? Strana 11. V V Železniční magazín vydaného u příležitosti výstavy Czech RailDays Ostrava. Současné pojetí moderní české železnice. 2016


2010

Počet cestujících ve vlacích ne-roste

10.říjen 2010

Ryclik-u-Hodonina

Ilustrační obrázek: trať u Hodonína

Počet cestujících využívajících IDS-JMK trvale za posledních 10 roků roste, samozřejmě i při zohlednění rozšiřování integrované dopravy do dalších části Jihomoravského kraje. Počet cestujících ve vlacích ale již v posledních letech stagnuje.
To je dáno nedostatečnou dopravní infrastrukturou, kdy na stávající tratě již není možné přidávat další vlakové spoje s kratším intervalem, byť by na ně byl zájem a peníze na dotace.
Kritická situace je zvláště na trase Blansko – Brno a na trati Brno – Vranovice.
O cestě z Brna na Přerov přes Vyškov ani nemluvě.
Zde je nutné přidat 2. kolej a/nebo postavit zcela novou trať. Do té doby není možné přidat na Vyškov byť jediný osobní vlak.


2009

Křtiny šalin

14.srpna 2009

Byli jste už někdy na křtinách? A šalin taky? V pondělí 17. srpna uplyne již 140 let od chvíle, kdy do ulic města Brna vyjel první vůz hromadné dopravy – šlo o proslulou koňku. A DPMB bude v pondělí od 18:30 na nám. Svobody křtít nové 13T šaliny. Mezi nimi by měla být i Helenka (tedy fakt nevím, proč jsem na to jméno v posledním roce tak „vysazený“


1839

Do Brna přijel první vlak

7.červenec 1839
Bruna, Hercules, Bucephalus a Gigant dnes zahájily pravidelné železniční spojení mezi Brnem a Vídní. Současně je to první železnice na území našeho Rakouského Císařství, nepočítaje v to českobudějovickou koňku.
Trochu jsou sice pochybnosti o umístění brněnského nádraží tak blízko k centru, ale protože železnice zcela jistě nikam dál z Brna nepovede, než do Vídně, tak to snad budoucím generacím nebude vadit.

O dalším vývoji železničního uzlu Brno a jak z toho ven se dočtete v příspěvku Historie železničního uzlu Brno

Sláva 1.dne

Sláva, do Brna přijel od Vídně první vlak


Závěrem

Brno na hlavní koleji: to krásné, nové a pokrokové v Brně. Co se podařilo, nově postavilo nebo aspoň (zatím) zbouralo. V čem jsme nejlepší, na co můžeme těšit.