Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.

Přestože je brněnské hlavní nádraží průjezdné, ústí do něj sedm tratí – ale jen dvě ze severu. Pro podstatnou část vlaků je tedy nádražím čelním, což vytváří další problémy. Malá kapacita na příjezdových kolejích a malá kapacita samotného nádraží. Co s tím? Stručný úvod do Studie proveditelnosti z podzimu 2017

Nová čtvrť Trnitá tvoří jižní část širšího centra města a zahrnuje rozsáhlou plochu o výměře téměř 140 ha. Budou zde byty, firmy, obchody a služby. Kolem řeky Svratky vzniknou rekreační plochy a městské parky. Bydlet zde bude až 15 tisíc Brňanů a dalších 20 tisíc zde bude pracovat. Středem povede nová městská třída - bulvár - spojující šalinou nové brněnské hlavní nádraží. V budoucnu pod povrchem pojede podzemka.

Město Brno po mnoha letech příprav staví velký koncertní sál filharmonie, mezi ulicemi Veselou a Besední. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se odkryla jedna z největších a zřejmě i posledních nedotčených archeologických lokalit přímo v centru Brna. Od podzimu 2024 zde soustavně probíhá výzkum, který se pomalu chýlí ke konci. Dokončen má být na jaře 2026.

Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.

Trasa a jízdní řád minibusu po Ústředním hřbitově v Brně na Dušičky 2025. Minibus pojede od pondělí 27. října do neděle 2. listopadu a to bezplatně. Auta budou mít omezený vjezd i parkování kvůli pokračujícím stavebním pracím. Rovněž pokračuje rekonstrukce asfaltových cest mezi hroby.

V neděli 14. prosince 2025 dochází k celostátní změně jízdních řádů. Přehled novinek a plánů pro regionální i dálkovou dopravu v Brně a v Jihomoravském kraji. Počet cestujících ve vlacích roste, vinařská turistika podporuje regionální dopravu a je snažší nákup jízdenek na Vysočinu. Z Jižní Moravy přímými vlaky do šesti hlavních měst. Více míst do Prahy.

V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

Kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.

Úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Díky tomu je nyní definována poloha železnice v krajině, může začít výkup pozemků, pokračovat projektová příprava, soutěžit zhotovitele a archeologové se mohou pustit do vykopávek.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.