Co se to děje ...

… v Brně, v brněnské metropolitní oblasti a na Jižní Moravě ve veřejné dopravě?
Aneb veřejná doprava v Brně a na Jižní Moravě.

Proč se ruší bezbariérové zastávky šaliny?

Zastávka šaliny Soukenická

1.září 2020
Čeho jsem se obával se stalo skutečností. Po rekonstrukci zastávek Soukenická a Křídlovická se z obou bezbariérových zastávek staly zastávky, kde i do nízkopodlažní šaliny se nastupuje do schodu.

Zastávka šaliny Soukenická

Původně, ještě před prázdninami, byly refýže na obou zastávkách tak vysoké, že do nízkopodlažních se vstupovalo skutečně v rovině. Žádný schod.

Přitom by stačilo obrubník vyšší jen o kousek. Pro chodícího žádný problém (šalina počká), ale pro vozičkáře, pro rodiče s kočárkem, nebo když vezete sebou kufr na kolečkách … za mne naprosto zbytečně nízké nástupiště. Aspoň, že jsou na Soukenické nové přístřešky, pod nimi místa na sednutí a vpředu info panel s aktuálními odjezdy šalin.

Zastávka Křídlovická

Přestože od dneška již opět jezdí šaliny po ulici Nové Sady, na zastávce Křídlovická chybí zábradlí. Jestli se na něj zapomnělo nebo se nestihlo, není až tak podstatné. 

Podstatnější je, že refýž je nižší než byla a nevypadá to, že by zastávka byla společná pro šalinu a pro autobusy. Tohle je vážně škoda. Mohl tu vzniknout hezký přestupní uzel. Takto se bude šalina – autobus dobíhat.

Zastávka šaliny Křídlovická

Zastávka šaliny Křídlovická s provizorním zábradlím. Zastávka pro autobusy je o pár desítek metrů vepředu.

Novinky v dopravě od 1.září 2020

Oslavy 150 let MHD Brno

Ilustrační obrázek z oslav 150 let MHD Brno

  • Od zítra ve všech spojích veřejné dopravy v Brně a v jejim okolí, včetně vlaků a taxíku, jedině se zakrytým obličejem.
  • Od zítra bude rozkopán jeden z podchodů pod současným hlavním nádražím.
  • Z Hustopečí opět pojedou vlaky do Šakvic. Zde končí a ti, kdož pokračují na Brno musejí přestoupit, většinou na rychík.
  • U většiny šalin se dopoledne pracovních dnů (cca 9:30 – 13:30) prodlužuje interval z 5 na 6–7 minut. Linka 11 pojede v tomto období dokonce v intervalu 20 minut. Jedině 12-ka zůstane v původním intervalu 5 minut.
Uzavřený odchod pod hlavním nádražím v Brně

Od 1.září 2020 je uzavřený podchod pod hlavním nádražím v Brně

  • Trolejbus 27 je zrušen.
  • Ještě více spojů trolejbusů 25 a 26 bude zajíždět závlekem přes Starou osadu.
  • Expresní linka E56 bude i nadále zkrácena z Bohunic jen do Krpole k nádraží. 
  • U linky 57 se snižuje počet spojů v úseku Soběšice – Útěchov. Autobusy budou končit v Soběšicích.
  • Na svoji trať na Nové sady se vrací šalina 8 a 10.
  • Nově se začíná kopat smyčka Ústřední hřbitov. Proto budou všechny šaliny č. 2 jezdit až do Modřic. Naopak linka 5 bude odkloněna na Švermovu a linka 10 bude prodloužena do Starého Lískovce.
  • Začíná se rovněž kopat na Brandlové. Proto bude zastávka trolejbusů 32, 34 a 36 přeložena do ulice Kounicovy (výstup), resp. do ulice Veveří (nástup).

Křídlovická – Soukenická: jak se vám líbí?

Soukenická

Pátek 28.srpna 2020
Zastávka Soukenická: po prázdninové výměně kolejí mámejak nový nástupní ostrůvek, tak přibyl přístřešek i s místem na sednutí. Bočnice nejsou protože málo místa.

Jen mne mrzí, že se opět vracíme ke skleněnému zastřešení. Jako kdyby v Brně nebyly úspěšně (?) vyzkoušeny zatravněné přístřešky.

Soukenická

Tramvajový pás na Nových Sadech je zatravněn, přibylo i zavlažování. Zdá se, že křoví kolem trati je minulostí. Co na to hluk? Doufejme, že to nebude svádět auta najíždět na zelený pás.

Pokud je tu zavlažování, o to více zamrzí, že nebylo dotaženo až na zastávku Soukenická a není zde zelená střecha.

Křídlovická

Zastávka šaliny Křídlovická – tady zůstaly původní zastávky, včetně bočnic. Tady zúžený profil asi nikomu nevadí. Protože je nástupní ostrůvek nižší než byl (a do nízkopodlažní šaliny tedy nově do schodu), snad bude zastávka aspoň společná pro šaliny i autobusy.   

Je pátek, stavba se otevírá až v pondělí. Ale nic nenasvědčuje tomu, že tu bude zábradlí, aby nám čekající nepadali do vozovky a dobíhající nevbíhali pod auta. Tak uvidíme.

Zelený pás na Nových Sadech

Zelený pás na ulici Nové Sady, stromořadí kolem chodníků. Ideální stav. 

Nové Sady v Brně

A není to nízký?

Nové Sady v Brně
Po celé ulici na Nových Sadech až k Rondu probíhala v létě 2020 kompletní výměna kolejí a podloží, včetně rekonstrukce zastávek šalin.
Tak jsem se na ty „nové“ zastávky šel podívat zblízka.
Zastávka šaliny Soukenická
Pamatujete, jak vypadala zastávka šaliny Soukenická před rekonstrukci?
Byla to jedna z mála zastávek v Brně, kde byl skutečně bezbariérový přístup do šaliny. Do nízkopodlažní osmičky se nastupovalo rovno, žádný schod. Pamatujete?
A nepřipadá vám, že výška hrany „nové“ zastávky Soukenická je nízko?
Zastávka šaliny Soukenická

Doufám, že se mýlím. Ale zatím do vypadá, že z bezbariérové zastávky, udělali normální bariérovou. Nejde přitom jen o starý lidi. Ale každý schod prodlužuje nástup a výstup a tím se natahuje jízdní řád. A když bude chtít nastoupit maminka s kočárkem, nebo dokonce vozičkář… V jeho případě si všichni počkáme na vysunutí a zasunutí plošiny. Takto by vozičkář najel rovno.

Zastávka šaliny Soukenická

No a samozřejmě čekám, jestli na refýži bude přístřešek…

Jak na USB ve vlaku, šalině a v autobusu

USB nabíječka ve vlaku BDtax 012

Nejen po štatlu, ale i na cestách vlakem, zejména na výlety oceníme USB nabíječky. Zde USB napájení ve voze BDtax 012.

Napájení drobné elektroniky ve vozidlech veřejné dopravy, či na zastavkách, přes USB je dobrej nápad. Ale jen do té doby než nezjistíte, že váš telefon má jiné USB.

Zatímco notebooky a foťáky (myslím ty, kterými nemůžete telefonovat) mají napájení přes klasické USB, mobily dnes už většinou jedou na mikro USB nebo USB-C.
Z vlastní zkušenosti proto doporučuji ohlédnout se po nějaké té redukci kterou si přibalíte na výlet do baťohu.

Při samotném výběru si dávejte pozor, aby zástrčka byla ta, která se zastrkává dovnitř (samec).

Kabel USB-C na USB

Já jsem si pořídil černý 14cm redukční kabel z USB-C na „obyčejný“ USB. USB-C požívá řada telefonů, např. nový Samsung. Díky tomu mám redukci pro napájení do vlaků a autobusů.
Orientační cena, v obchodě se zeleným mimozemšťanem, cca 150 Kč. Jeho ne-výhodou je, že je krátký (kvůli ztrátám energie při přenosu) a tuhý.

Na snímku mám ještě stříbrnou USB externí baterii. Tu oceníte v přírodě, zejména v zimě, kdy baterie telefonů má výrazně kratší dobu použití. Cena takové ext. baterie je již podstatně vyšší. Při napájení z ext. baterie si hlídejte teplotu. Hodně se zahřívá, zvláště, když obě zařízení (telefon i baterie) leží v baťohu na sobě.

USB napájení v autobusech v Brně

USB napájení v novějších typech autobusů v Brně. Ve starších typech byly USB zástrčky ještě na sloupcích, což nebylo moc praktické.
Zejména ve vlacích ale bývají jen klasické 230 V zástrčky. Nebo nic.

USB napájení v autobusech v Brně

Nové Sady: není to trochu málo?

Nové Sady v Brně

Srpen 2020
Na Nových Sadech v Brně jsou nové přístřešky

Nové Sady v Brně

Přístřešek na zastávce Nové Sady, šaliny č. 8 směr Hlavní nádraží – Křenová.

Nové Sady v Brně

Zastávka na Nových Sadech je hojně využívaná cestujícími. Tedy pokud zrovna neprší. Dosud tu totiž nejsou žádné přístřešky. Až teď.
O prázdninách tu vyrostly tři nové přístřešky pro cestující. Konečně! Po třiceti letech po dokončení této stavby. Ale když vidím výsledek, chce se mi zvolat: „není to trochu málo?“
Proč jsou ty přístřešky ksakru tak malé? Vždyť se tam skoro nikdo neschová. Nemohly být aspoň dvakrát tak dlouhé? Dokonce i na nejvytíženější refýři, co je společná pro šaliny čislo 1 a 8,  je přístřešek taky jen jeden!

Naprosto nechápu, proč mají přístřešky skleněný strop. V Brně už vznikají zastávky s travnatou střechou (na Mendláku, na Moraváku), aby ochlazoval město a dole stojící lidi. Tady budou cestující jako ve skleníku pod sklem. 

Možná se to ještě změní, ale chybí tu elektronické ukazatelé za jak dlouho jede šalina. Jsou tu jen papírové jízdní řády.

Pod prodlouženým přístřeškem mohl být jízdenkový automat, mapa centra Brna, důležité informace a jízdní řády. Vše řádně osvětleno.

Navíc se zdá, že na refýži zůstávají stařičké opotřebované dřevěné lavičky. Vždyť o zastávku dále jsou krásné kovové lavičky, které se osvědčily. Nemohly být pořízeny i sem?

Zatím vypadá modernizace zastávky na Nových Sadech jako špatný, nedotažený, projekt města Brna. Proč se nebudují další tzv. chytré zastávky jako je na Moravském náměstí. Proč zase je to tak po brněnsku špatné?

Doprava za časů morové epidemie

Veřejná doprava za časů morové epidemie

Na jaře 2020 zasáhla Evropu morové epidemie tzv. čínské chřipky. Přestože počty mrtvých nebyly v Brně vysoké, byly přijata opatření v městské i regionální veřejné dopravě.

Veřejná doprava za časů morové epidemie

Zatímco v brněnské veřejné dopravě byly řidiči odděleny od cestujících plastovým řetězem, u regionálních autobusů s enedalo nastupovat předními dveřmi, a místo řidiče bylo „důkladně“ zapáskováno. Jako zde na spoji z Dunajské do Domášova.

Tráva nad hlavou

Zelené zastávky v Brně

V Brně začínují vyrůstat zastávky s ezelenou střechou. Nahoře jsou rostliny, které nepotřebují hluboké kořeny a dokáži déle vydržet bez deště.
První zastávky je na Mendláku či jako tady u Anthrtoposu. Výhodou zastávky je lavička, a že na zadním skle jsou velké plány denní a noční sítě městské veřejné dopravy. Název zastávky je na límci zastávky. Škoda, že součásti zastávky není info tabule o aktuálním jízdním řádu.

Zeleň na střeše zastávky má chladit střechu v době letních veder. Jen to hce udržovat, aby na střeše nerostlo dodláčí či jiné vysoké rostliny.

Zelené zastávky v Brně

Chytré zastávky dokonce i v Brně

zastávka Mendlovo náměstí

2.2020
Nová zastávka šaliny 5 a 6 na Mendláku. Je sice nová, ale o žádné chytré zastávce se mluvit nedá. 

5.března 2019
V našem Brně je zhruba 1.400 zastávek veřejné dopravy. Dopravní podnik se rozhodl, že začne budovat tzv. chytré zastávky, kde budeme moci využívat nejen připojení k internetu, ale i možnost nabít si baterii telefonu. Jedna takková zastávky je už na Moravském náměstí. 

Na internet do šaliny

Od 1.února 2019 máme v šalinách možnost bezplatného připojení k internetu. Ale je hrozně pomalé. Což lidé kritizují.

Já si osobně myslím, že myslím, že místo wi-fi ve vozidle MHD by se mělo spíše investovat do zastávek. Navrhnout a sjednotit vizuální styl všech zastávek. Na každá zastávce šaliny by měla být on-line informace, kdy jede následující spoj.
Měl by tu být alespoň minimální přístřešek s místem k opření. Vše pod kamerou a s tlačítkem tísně. Dále jízdenkový automat na kartu, mapa sítě veřejné dopravy a pokud nástupní ostrůvek, tak zábradlí, ať lidé neskáčou pod auta.
O výšce nástupního ostrůvku, aby se do nízkopodlažních šalin nastupovalo skutečně bez-bariérově, ani nemluvě. Pokud toto chybí i na tak frekventovaných přestupních uzlech jako je třeba Pionýrská, tak je něco špatně.

Už dost! Brněnský veřejná doprava není v dobrém stavu

150 let MHD v Brně. Jaká ji čeká budoucnost?

Z ohlas 150 let brněnské veřejné dopravy

25.květen 2018
V uplynulých dnech jsem se účastnil dvou přednášek, které se dotkly i brněnské veřejné dopravy. A na obou konferencích, nezávisle na sobě, zaznělo, jak je ta naše brněnská MHD skvělá, jak nám ji může celý svět závidět. A co teprve ty naše noční rozjezdy! To jinde nemají.

Já ale musím říci: Už dost! Brněnská veřejná doprava není v dobrém stavu.

Konec vzájemného poplácávání po zádech. Konec namlouvání si. Je třeba jasně říci: v městské hromadné dopravě nám ujíždí … šalina.

Každý, kdo se podívá na přestupní uzel u nádraží, na Mendlovo náměstí, přestupní uzel Úzká, na úseky tratí šalin na hranici svých kapacitních možností: Hl.nádraží – Mendlák, Cesty na sever od nádraží – Moravské nám – Pionýrslá, a úsek Veveří. Tohle nemůže nikdo označit jako dobré, ani náhodou. Dokončení koncových úseků jako je šalina Kamechy, šalina Bohunice či Lesná jsou jasné kroky, které ale situaci nelepší.

Je třeba přistoupit ke skutečně dlouhodobému a systémovému řešení. Stanovit Vizi pro rok 2030. Je třeba co nejdříve zahájit věcnou debatu jak se má brněnská MHD rozvíjet v následujících desetiletích. Bude to náročné a investičně nákladné.

Stojíme na přechodu od centristického k polycentrickému pojetí města. Co to je? Malá obec má jednu náves, kde se koncentruje veškerý společenský a dopravní život. Malé město přeměnilo náves v centrální náměstí ze kterého vybíhají ulice. Život, trhy, doprava je stále soustředěna na toto náměstí.
Ale velká města, Londýn, Vídeň a další již nemají jedno centrum, ale mnoho lokálních center. Nemají jeden hlavní dopravní uzel veřejné dopravy, ale mnoho větších či menších přestupních uzlů. Obtížně bychom v Londýně či ve Vídni hledali hlavní dopravní uzel veřejné dopravy, Při pohledu na mapu linek MHD vidíme rovnoměrně rozmístěné linky po celém městě. Žádný jeden ohromný přestupní uzel kam se sjíždějí takřka všechny linky šalin, aby si zde vzájemně vyměnily cestující, Žádné jedno hlavní nádraží, které obstarává takřka 90 % objemu cestujících jako u nás v Brně. Taková koncentrace cestujících a linek je pro velikost Brna neefektivní a čím větší je město, tím centrisitický model hůře zvládá dopravu.

Přechod od centristicky pojatého města k polycentrickému je nutným krokem od malého města k fungujícímu velkému městu. Brno je na prahu této přeměny. Bez ní nelze Brno dále rozvíjet, efektivně dopravně obsloužit.

Zcela jistě nebudeme měnit trasování kolejí šalin. Jak kvůli kopcovitému profilu brněnské krajina, tak kvůli existující zástavbě. Je třeba dále podporovat okružní a polo-okružní linky. Ale hlavně vytvořit „nějaké“ rychlé a kapacitní spojení mnoha malých center, přestupních uzlů, navzájem – Česká, Mendlák, Bystrci ZOO, … jaký tento systém bude je na debatu. Jistě se bude jednat o mimo-úrovňové řešení. Jestli návrat ke konceptu Rychlé šaliny ze 60. a 70.let, rozvoji městské železnice, nějaké verzi podpovrchové kolejové dopravy (SJKDiametr) nebo zcela něco nového se teprve ukáže. Laciné to nebude. Čas na zahájení debaty je už pět minut po dvanácté. Brnu ujíždí … šalina.

PS: v Londýně jezdí 125 linek nočních autobusů a nemají jeden uzel, kde by se po hodině sjížděly.

Šaliny maj novou refýž

Nová nástupiště pro šaliny

10.srpna 2017
Od začátku prázdnin, po dobu vždy dvou týdnů, se postupně opravovali všechny tři nástupiště šalin u hlavního nádraží. A jaký je výsledek?
Je úžasné, jak to prokouklo. Nové kovové lavičky tu jsou sice už podzimu, nová je ale dlažba a obrubníky.
Původní černý, hnusný, asfalt zmizel.

Oprava refýže před hlavákem, 2017

Přeji si, aby zmizelo i zábradlí do silnice, resp. aby nebylo obnoveno. Jsme jak dobytek v ohradě.

Za rok, za dva, by měla rekonstrukce pokračovat. A to zastřešení nástupišť, obnovou východů z podchodu. Třeba přibudou i pojízdné schody nebo aspoň zábradlí uprostřed schodiště…

Oprava přednádražní plochy v roce 2017

Přál jsem si, aby při opravách byly zvýšeny nástupiště, abychom mohli do nízkopodlažních šalin nastupovat skutečně bez schodů / bezbarierově.
Ale toto nebude splněno. Protože podle normy má být výška nástupiště do vlaků a šalin taková, aby sice umožnila bezbarierový nástup, ale současně platí vyhláška, že výška nástupní hrany na autobus musí být max. 20 cm od výšky silnice, resp. max. 16 cm při rekonstrukci stávajícího stavu.
A protože na zastávkách u hlavního nádraží staví nejen šaliny, ale i autobusy, může být výška max. 20 cm, resp. 16 cm. A tak i nadále budeme do nízkopodlažních šalin nastupovat do schodu. Zatímco na zastávkách šaliny Renneská a na dalších, ke kterým nemůže zajíždět autobus, může být výška hrany nástupiště dostatečně vysoká.
Škoda.

Předláždění přednádražní plochy v Brně
Předláždění přednádražní plochy v Brně

S koncem prázdnin 2017 je hotovo. Přestupní uzel před stávajícím nádražím má nový povrch.
Na pořádné přístřešky a jezdící schody do podchodu si musíme ještě počkat.

Jak drahá je šalinkarta?

Přehlídka 150 let MHD v Brně

Z přehlídka 150 let MHD v Brně, 2019

25.září 2010
V časopise Šalina vyšel článek o vývoji cen jízdného v brněnské MHD. Tento díl byl věnován letům 1911 až 1928. Např. jízdenka do vnitřního města byla jen za 1 Kč a měsíční šalinkarta na celé Brno stála 50 Kč (při ročním příjmu do 24 000 Kč). Bylo jízdné ale lacinější než dnes?

Po přepočtu vychází, že měsíční šalinkarta by stála v dnešních cenách cca 600 Kč, zatímco dnes stojí „jen“ 530 Kč. A kdo z dělníků chtěl, v roce 1911, využívat této „dělnické“ slevy, musel cestovat jen v přívěsném voze a to v době do 8 hodin a pak od 18-20 hodin.

Takže laciná vůbec nebyla. A když k tomu uvážímevelikost sítě veřejné dopravy tenkrát a dnes, četnost, rychlost a komfort cestování, je jasné, že se jízdné dramaticky slevnilo. 

Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže.  Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji.

Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com