Čas na nový most

U kostela Nanebevzetí Panny Marie a kláštera Premonstrátů byl už od středověk most přes řeku Svitavu. Ten dnešní byl postaven v letech 1940-42 a nahrazoval starší z roku 1898, který zase nahrazoval starší a ten zase starší a tak dál.
Šaliny tudy jezdí od 27.října 1928.

22.října 2018

Další Zábrdovická most se začíná stavět v pondělí 22.října 2018. Tedy, abych byl přesný, o víkendu 20 a 21.října začnou dopravní omezení, od pondělí pojede jinudy i veřejná doprava. V pondělí začíná stavba, ale na samotný most přijde řada až na jaře. Součásti stavby je i kompletní výměna inženýrské sítě pod ulicemi, tedy kanalizace, elektřiny, plynu, výměna parovodu za horkovod. Když už se rozkope silnice, budou se pokládat i nové koleje pro šalinu na Starou osadu. Změní se i vedení silnice.

Plány a debata s občany

Setkání s občany v Dělnickém domě v Juliánově.
Setkání s občany v Dělnickém domě v Juliánově. Proč se nestaví na tři směny? Protože hluková omezení v noci, a lidé v okolních domech by chtěli v noci spát. Bude na stavbě dost lidí? Ano, bude. Jak bude zajištěn vjezd aut zde bydlících lidí?Na povolenku. Bude zajištěna vjezd k nemocnici? Ano. Bude lávka pro pěší bezbarierová? Ano, bude. Bude mít lávka opatření proti prachu ze stavby? Ne, nebude. Případná prachová plachta by neodolala větru.  Budou i nové koleje šaliny? Ano, budou. Bude nový most širší než ten stávající? Ne, nebude. Lazaretní ulice je ve špatném stavu, co s tím? Možná bude dalším investici města. Vzniknou v Brně na řece Svitavě další mosty?  Ano, jeden by měl vzniknout v Nové Zbrojovce.
Plán projektu rekonstrukce a výstavby nového mostu Zábrdovice
Plán projektu rekonstrukce a výstavby nového mostu Zábrdovice. za pozornost stojí mírně posunutá zastávka u kostela. Bohužel, zdá se, že hlavní cyklo trasa ze severu na Vídeň nebude mít podjezd, ale jen přechod přes silnici. Lepší než dnes, ale nejsem si jistý, jestli objem cyklo dopravy nebude komplikovat průjezdnost šalin Francouzská – Stará Osada. 
Zábrdovická klášter a kostel u brodu přes Svitavu
Zábrdovická klášter a kostel u brodu přes Svitavu. A protože premonstráský klášter stojí až za hradbami města Brna, stal se opakovaně obětí pohrom, které pustošily Moravu – 1241 Tataři, 1257 ničivá povodeň, 1259 velmi silné zemětřesení, 1263 – obrovská neúroda, a následný hladomor, 1423 – Husité, 1619 – Češi, 1645 – Švédové. Více třeba na této stránce.
Zábrdovický most z roku 1942
Zábrdovický most z roku 1942.  Na jeho místě již od středověku stávaly mosty. Koryto řeky bývávalo ale mnohem širší, jeden čas byl uprostřed i malý ostrov. 
Zábrdovický most, vyobrazení z roku 1839
Zábrdovický most v roce 1858
Zábrdovický most, vyobrazení z roku 1839. Za pozornost stojí rameno řeky odpojující se z hlavního toku Svitavy tam, kde je dnes jez u ulice Garguláková. Rameno řeky pak teklo přes dnešní Židenické nádraží na Starou Osadu. A pak zhruba v profilu dnešní ulice Zábrdovická se vracelo zpět do hlavního toku řeky Svitavy. Řeka Svitava, přes regulace v posledním století teče kolem kláštera ve stejném korytě jako dnes. A most přes řeku je po staletí na stejném místě. Všimněte si, že řeka Svitava je tu širší a uprostřed toku pod mostem byl „ostrov“. 
Jez na řece Svitavě

Jez na řece Svitavě u ulice Garguláková. Někde v těchto místech odbočovalo rameno řeky Svitavy směrem k dnešnému Židenickému nádraží, aby pak obtékalo Zábrdovický klášter a kostel a za ním se opět napojovalo na hlavní tok Svitavy.

O 20 let později, na mapě z roku 1858 je patrné rozšíření řeky. Reka je tedy tu mělká a pro stavbu mostu příhodná.  V roce 1858 už jezdí z Brna vlaky do Vídně a dokonce i do Prahy. Ale „stará Tišnovka“ ještě není postavena.
Zábrdovice kostel F.B. Werner 1750
Zábrdovice kostel F.B. Werner 1750
Na straně Brna, na pravém břehu řeky Svitavy vedla železniční trať – jednokolejka – z Brna do Tišnova. A podle starých obrázků byly před zábrdovickým mostem šraňky (závory), aby tudy mohly bezpečně projíždět vlaky.

Jak pojedeme do města

Stejně jako při poslední výměně Zábrdovického mostu v letech 1940 až 1942, a podobně i roku 1898, bude i letos zbudovaná lávka pro pěší. 
Šaliny na Starou Osadu nepojedou. Šaliny od města budou „končit“ na zastávce Francouzská, kde se šaliny č. 2 změní na trojku a pojede dál kolem Dětské nemocnice na Českou. V opačném směru to proběhne podobně.

Ze Staré Osady se svezete posílenými autobusy buď ke klášteru a pak přejdete lávku na zastávku Francouzská, nebo, ještě lépe, pojedete jen k Židenickému nádraží a svezete se do města vlakem (linky S2, S3 a S6). To je také nejrychlejší cesta. Vlakem po Brně využijete i pro cestu do Krpole. Kde můžete přestoupit na další městské linky.
Bude posílená šalina č. 12 k Dělnickému domu do Juliánova. Odtud už na Starou Osadu toho jezdí habaděj. Sympatické je, že posílené autobusy 201 budou jezdit až na Životského, tedy a šalinu č. 8. Třebas se i brňáci naučí více využívat vlak pro cestu po městě. Škoda jen, že mnohé vlaky ještě nejsou nízkopodlažní.

Šalina by měla znovu začít jezdit po novém Zábrdovickém mostě asi za rok, tedy v listopadu 2019.

Výřez z plánku dopravních opatření ve veřejné dopravě
Výřez z plánku dopravních opatření ve veřejné dopravě. Ze Staré Osady na Lazaretní a pak pěšky přes lávku na novou zastávku Francouzská, kde se bude dvojka měnit ve strojku a obráceně. Více na stránkách našeho městského dopravce.
Kolem řeky Svitavy vedla železniční trať z Brna do Tišnova, tzv. Stará Tišnovka.
Kolem řeky Svitavy vedla železniční trať z Brna do Tišnova, tzv. Stará Tišnovka. Její pozůstatky najdete u brněnských tepláren, u řeky za Albertem dnes končí koleje. Trať pokračovala kolem řeky, vedla kolmo na Zábrdovický most u kterého byly závory. Pozůstatkem v krajině po trati je tento železniční násep podél cyklostezky.
Původní žel. stavby Staré Tišnovky
Trať od Brna se křížila se šalinou a přijížděla na nádraží Brno-Zábrdovice. Dnes je železničářský dům (Cejl 125, č.p. 178) za plotem střežený psem. 
Zábrdovický most v říjnu 2018
Zábrdovický most v říjnu 2018, jeho poslední chvíle. 
Za zábrdovickým mostem na Cejlu
Za Zábrdovickým mostem výjezd ke křižovatce Cejl – Vranovská – Jana Svobody. Podle plánu by tady měl být přechod / přejezd pro chodce a cyklisty. Škoda, myslím si, že se nerozhodlo k nějakému řešení celého tohoto dopravního uzlu. Například výkup a demolice těch pár domků na pravé straně silnice by pomohla plynulosti dopravy do křižovatky. 
Křižovatka Cejl - Vranovská - Jana Svobody
Křižovatka Cejl – Vranovská – Jana Svobody. Propletenec šalin ze tří stran, a husté automobilové dopravy. Se zalidněním Zbrojovky tahle dopravní spojnice s Brnem ještě více zhoustne.
A co tak ještě razantnějšímu otevření křižovatky? Třeba šaliny by jezdily ze Zábrdovické po mostě rovno přes ulici Jana Svobody na křižovatku Jugoslávská & Vranovská?
AUERSWALDOVA ulice
Auerswaldova ulice je pojmenovaná po brněnském herci – Jaroslav Auerswald (1870 – 1931). Tady pohled do vnitrobloku na pavlačák u ulice Vranovská.

Akátky:

za druhý most

Protože panují obavy z dopravních komplikací na objízdné trase, chtěl by spolek Akátky (Jan Jelínek) postavit provizorní most přes řeku Svitavu. Ten by spojoval ulice Tkalcovskou a Tomáškovou po dobu rekonstrukce Zábrdovického mostu.
Jejich obava je, že se cestovní doba veřejnou dopravou, prodlouží až o jednu hodinu. Tak to vyzkoušíme.
Zorganizovali i petiční akci adresovanou panu primátorovi Vokřálovi. Podle jejich slov mají již pět-set podpisů. Spolek rovněž kandidoval do Židenického zastupitelstva s jediným cílem: most přes řeku.
Když se podíváte na mapu okolí řeky Svitavy, jejich nápad není vůbec hloupý. Na konci ulice Tomášková je již dnes pěší lávka na druhou stranu řeky k samošce na Cejlu. V těchto místech by rádi vedli provizorní most, zřejmě jen pro veřejnou dopravu. Díky tomu by tolik nezatěžoval hlukem své okolí a v noci by po něm nikdo nejezdil. Protože zákaz vjezdu. Si myslím.
Jen by mne zajímalo, zda-li zeptali na názor i domkařů z ulice Kuldova a Tomášková, co by říkali, kdyby se jejich klidná ulice změnila v průjezdní silnici pro autobusy. Tak jako tak, svůj nápad podali pozdě.
Na možnost zřízení provizorního mostu reagoval na FBook stránce BRNOmycity:

Existuje jich rovnou několik. Bohužel.
Opakovaně se totiž potvrzují technické překážky, proč to není možné:

  • I při použití odhlučněné mostovky s plastovými prvky dochází k překračování hlukového limitu daného pro bytnou zónu (45 dB noc, 55 dB den), tento limit by byl překročen již při 26 autobusech za den. Pro pokrytí výluky tramvají je třeba 600 spojů za den. V praxi by to znamenalo, že by po mostě mohlo projet jen 26 autobusů denně a zbylých 574 by muselo využít jinou trasu, jinudy by musela jezdit i osobní automobilová doprava. V důsledku by se tak most stavěl jen pro 26 autobusů denně.
  • V trase mostu je vedena vlečka, kanalizace v hloubce 2,5-3,0 m (kanalizační síť s napojení na kmenovou stoku D) a horkovod v hloubce 1,8-2,0 m – příčné přejezdy vyvolávají dynamické otřesy ještě zesílené přejezdem vlečky, tedy by musely být inženýrské sítě ochráněny proti těmto vlivům, což s sebou nese vysoké náklady
  • Na západní straně (křižovatka Pastrnkova a Tomáškova) je vedena kmenová stoka
  • Ulice Tomáškova je široká cca 5,5m mezi zvýšenými obrubami a pro oboustranný provoz autobusů by bylo potřeba vytvořit výhybny na úkor parkovacích stání a autobusy by pak projížděly v těsné blízkosti domů

Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže.  Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji.

Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com