Propojení s Labem určitě nebude

24.ledna 2019
Jak se dalo čekat, na základě Studie proveditelnosti MDopravy doporučuje splavení jen části Dunaj – Odra. Napjení na Labe by bylo neefektivní (drahé). I tak jsou odhadovaé náklady 283 mld Kč.  

Prej se vyplatí, tedy jen v omezené délce

19.října 2018
Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo jako efektivní, i když hraničně. Propojení Labe s ostatními řekami je hodnoceno jako rizikové.

281 mld Kč má stát část plavebního kanálu a to jen propojení řek Dunaje a Odry přes Moravu a Slezsko. Tak to vypočítala nová Studie proveditelnosti. Jedná se však o úsek bez napojení Labe. Její napojení už Studie označuje jako rizikový a nedoporučuje jej protože by to byla moc drahé – 582 mld korun. Ve variantě pouze Rakouské-Slovenský Dunaje a Polská Odra bychom zaplatili „jen“ 281 miliard. Do nákladů však Studie nezahrnovala nutné náklady na zvýšení hladiny řek, tedy na vodu.

Projekt je však nerealizovatelný i proto, že ani jeden z našich jižních sousedů, Rakousko ani Slovensko, neuvažují s nějakým napojením Dunaje kamsi na sever na Moravu a do Polska.

Kanál

Poslední návrh na plavební kanál spojující Dunaj a Odru by se vyhnul Brnu.

Baťův kanál v létě ožije

30.června 2018
Místo kontejnerových lodí, malé lodičky. Počet výletníků na vodě se blíží stovce tisíc a tak v roce 2019 se rozšíří přístaviště ve Veselí nad Moravou. 50 mil Kč, hotovo v roce 2020. Dalším plánem je prodloužení kanálu až do Hodonína, což si vyžádá investici kolem 420 mil Kč. Opravovat své vodní okolí chce i Strážnice – 25 mil Kč. 

Vypadá to jako velké peníze, ale pokud předpokládaných cca 450 mil Kč investic podělíte počtem sta tisíce vodáků za rok, máte investici 4.500 Kč na jednoho výletníka. Vzhledem k tomu, že investice bude sloužit desítky roků, a každý výletník nechá něco ze své karty u místních obchodníků a hostinských, jeví se mi ta investice jako rozumná.

Zrušeno

29.června 2018
Jednou v roce 2015 z avizovaných čínských investic na Jižní Moravě mělo být velikánské kontejnerové překladiště z lodí na kamiony v Hodoníně. Zrušeno. Za projektem s čínskými penězi v zádech stál Pavel Stefanovič, člen představenstva společnosti DOE Europe SE. Proptože by to ale znamenalo velkou zátěž pro životní prostředí, hluk, prach od tisíců kamionů, je projekt v Hodoníně zrušeno. Společnost DOE chce zkusit štěstí a Slovensku.

Ponaučení z Hambantota

27.června 2018
Čínský polostátní konglomerát půjčoval tak ochotně peníze na rozvoj strategického přístavu Hambantota – Srí Lanka, až cejlonská vláda přestala být schopná úvěr splácet a nezbylo jí než přístav na 99 let pronajmout Číňanům. To až nám zase bude někdo tvrdit něco o výhodných čínských investicích v naši zemi – nic není zadarmo …

+7/0

610 mld Kč

Dunaj

Dunaj ve Vídni

29.květen 2018
Vybudování základního vodního díla Dunaj – Odra – Labe by stálo 610 mld Kč. Se píše v Studii proveditelnosti, která byla právě zveřejněna. Začít se stavbou od Polska by se mohlo snad již v roce 2028. Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. Studie ministerstva dopravy prověřovala celkem 48 úseků a 16 variantních tras.

Temže v Richmondu, západ Londýna

Temže v Richmondu, západ Londýna

U dunajské větve kanálu se prověřovaly dvě varianty, napojení na Dunaj nebo na Váh. Studie navrhuje „levnější“ jednokomorové řešení, plné dvoukomorové řešení u varianty, kde je dunajská větev napojena do Dunaje, vychází na 710 a dvoukomorové u napojení do Váhu na 756 miliard korun.

Splavnění Odry jenom do Ostravy by podle studie přišla na 43 mld Kč, splavnění dunajské větve do Hodonína na 72 miliard a do Přerova na 118 miliard korun. Kombinace dunajské a labské větve by stála 423 miliard, kombinace dunajské a oderské části 209 miliard a pouze labské a oderské 488 miliardy.

Studii proveditelnosti vyhotovilo Sdružení DOL, tvořená firmami Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquatis. Cena za SP byla  22,3 mil. Kč.

Vodní kanály kolem Londýna

Vodní kanály kolem Londýna

400 mld Kč

10.srpna 2016

Ve své optimisté variantě by kanál Labe – Odra – Dunaj měl kapacitu jen jako jednokolejná železniční trať. Stát by měl, při optimistickém odhadu, 400 mld korun. Tedy třetinu toho, kolik vydáme do roku 2030 za solární energii.

S myšlenkou na propojení Severního moře a Dunajem se zabýval už i král Karel IV. Roku 1375 uvažoval o vodní cestě přivážející zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. Nejblíže k realizaci byl roku 1873, kdy jej podpořili obě komory našeho vídeňského parlamentu. Ale hned záhy došlo ke krachu na burze a bylo po plánech. Vzkříšení projektu se dočkal až 16.března 1900, kdy jej podpořili především mladočeši. Což samozřejmě nestačilo. O spojení Odry a Dunaje uvažoval a částečně i stavěl až Tomáš Baťa a to v úseku Otrokovice – Rohatec. Dnes je tato část spolu také nejvyužívanější. Ale nikoliv pro přepravu nákladů, ale k turistickým vyjížďkám. O kanálu se opět začalo mluvit hned zkraje 90.let 20.století, dokonce na Všeobecné Československé výstavě v Praze byl model a plány kudy by měl vést.  „Současné“ plány jsou na spojení Pardubic – České Třebové – Olomouce – Přerova – Uherského Hradiště – Břeclavi – Bratislavy. Druhé rameno kanálu by z Přerova mělo vést na sever přes Hranice na Moravě do Ostravy. 

Muzeum Kanálů v Londýně

Nákladní loď s přístřeškem pro rodinu majitele. Muzeum Kanálů v Londýně

Na přelomu století vznikl i plán na přivedení kanálu do Brna. Na jihu, někde mezi Heršpicemi a Modřicemi, hned u plánovaného a nikdy nerealizovaného nákladního a seřaďovacího nádraží, mělo vzniknout i překladiště na lodě. Ty by z Brna pluly buď rovnou na jih, nebo kvůli lepšímu terénu, na Vyškovsko, kde by se spojily s kanálem do Dunaje. Poslední plány na propojení Brna s mořem nákladní vodní cestou byly definitivně zamítnuty počátkem 50.let 20.století poté, kdy byla myšlenka na spojení Brna s mořem opět otevřena za okupace Československa ve 40.letech.

Typické pro argumentaci o výhodnosti kanálu je, že přestože jeho rasa, spojnice měst, se moc nemění, výrazně se mění zboží, které by po takovém kanále mělo být dopravováno. Například na počátku století se do Brna měl dopravovat slad do místních pivovarů a stavební materiál. Naopak měly jít těžké strojírenské výrobky. Ale už v 50.letech se argumentovalo obilovinami a uhlím. 

Muzeum Kanálů v Londýně

Typický náklad z konce 19.století plavených po anglických kanálech. Muzeum Kanálů v Londýně

Probléme je, že takový plavební kanál spojující severní a jižní moře již existuje: je jím kanál Rýn – Mohan – Dunaj. Náš kanál by byl dvojnásobné délky a nebyl by tedy určitě rychlejší. Navíc, protože náš kanál vede přes „střechu Evropy“ překonávaná výška by byla 2,6x vyšší než u konkurenčního kanálu. To by znamenalo větší plavební komory a bylo by jich dokonce třeba trojnásobný počet. Z tohoto pohledu by byla plavba přes náš kanál mnohem delší než přes kanál Rýn – Mohan – Dunaj.

Myšlenky na „český“ kanál se periodicky opakují, aby pak zase zanikly. Můžeme se sice utěšovat, že ani okolní státy nic takového nechtějí, ale problémem je blokování území pro stavbu kanálu. Na blokovaném území by mohly růst domy nebo nové firmy, dnes je tu tráva. Každým dnem, kdy je v naši zemí blokováno území pro tento ekonomický nesmysl, přicházíme o daně, zvyšuje se nezaměstnanost. Každý den blokování území nás všechny stojí peníze.

Obří přístav nikdo nechce

1.červenec 2016
V Hodoníne chce společnost DOE Europe SE (Jan Vlček) za čínské peníze postavit ohromný kontejnerový přístav. Něco jako je v Nizozemsku. Ale protože takový kolos nikdo z místních ani radnice nechce, asi se investor poohlídne v nějakém slovenském městě. Po řece Moravě by měly plout lodě dlouhé až 190 metrů s 300 námořními kontejnery na palubě. Z Hodonína by tak každou hodinu odjížděl jeden nákladní vlak a asi 160 kamionů za den.

Plán na velikánský přístav

29.dubna 2015
Společnost DOE Europe SE (Jaroslav Kubec) chce v lokalitě Nesyt u Hodonína postavit překladiště loď – vlak – kamión. Ročně pro překládku asi milion kontejnerů. Vzniknout by prý měly až dva tisíce pracovních míst (o dva roky později se již hovoří o 4 tisících). Mimochodem trochu menší překladiště ve Vídni zaměstnává jen 400 lidí. 

A kudy lodě poplují? Napřed lodě poplují po řece Moravě, od Hodonína až k mostu dálnice D2 za Lanžhotem. Dál se vykope na Slovenské straně průplav, který bude mít šířku stejnou, jako řeka Morava, a to až k Děvínu, kde dojde opět k projení s Moravou a následně s Dunajem. Není třeba přecházet přes Rakousko.