Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.

V září 2025 magistrát města Brna znovu oživil myšlenku sjednocení všech městských úředníků pod jednu střechu. Na Benešově ulici by měla vzniknout kancelářská budova, kde budou soustředěny všechny městské úřady.

Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

Nikdy nedokončená železniční poliklinika ve Štýřicích půjde k zemi. Uvolní místo novému parku a protipovodňovým opatřením. Ta jsou nezbytná pro další výstavbu v oblasti Trnitá, včetně modernizace Železničního uzlu Brno a výstavby nového hlavního nádraží.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.

Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Označení Brna pravděpodobně vychází z umístění „na blátě“ (staroslověnské brn znamená bláto) u důležitého brodu. Řeka se zde často rozvodňovala a napájela všudypřítomné močály. Nejstarší zmínka o povodni je doložena už z roku 1257. První skutečné protipovodňové hráze zde vznikají až dnes — s dokončením první etapy úprav nábřeží řeky Svratky. Vznikla náplavka a rozšířené koryto se stěnami určenými k zachycení stoletých vod. Rullerovo nábřeží nese jméno po autorovi svého návrhu, architektu Ivanu Rullerovi, který se jeho dokončení již nedožil.