Maskotem brněnské arény bude drak. Dejte mu jméno?

Středa 2. dubna 2026
Nová multifunkční hala T ARENA, která se chystá na otevření na podzim 2026, odhalila důležitý prvek své identity – vlastního maskota. Tím se stal dravý, ale přátelský dráček, který má symbolizovat energii, emoce a společné zážitky návštěvníků. O jeho jménu rozhodne veřejnost.

Maskot v podobě dráčka odkazuje nejen na dynamiku a sílu, které k velkým sportovním i hudebním momentům patří, ale zároveň symbolicky navazuje na brněnské legendy. Dráček se bude postupně objevovat v propagaci haly, na akcích i při setkáních s fanoušky.

„T ARENA bude místem velkých emocí – sportovních vítězství, koncertů světových hvězd i nezapomenutelných momentů pro tisíce návštěvníků. Maskot je přirozenou součástí identity moderních arén a věříme, že právě náš dráček si rychle získá sympatie fanoušků všech generací,“ říká Petr Kratochvíl, předseda představenstva ARENY BRNO a radní města Brna pro dopravu a správu městských účastí.

V následujících dnech arena spustí výzvu, do které se bude moci zapojit široká veřejnost. Lidé budou moci navrhovat jméno pro nového maskota prostřednictvím sociálních sítí. Z navržených jmen bude následně vybráno několik favoritů, o jejichž vítězi rozhodne veřejné hlasování.

„Chceme, aby si maskota T ARENY lidé opravdu osvojili a byl prostě jejich. Proto jsme se rozhodli zapojit veřejnost už do samotného výběru jména. Věříme, že se objeví spousta kreativních a vtipných návrhů,“ doplňuje Edita Smělíková, PR manažerka a tisková mluvčí ARENY BRNO.

Dráček bude součástí příběhu areny už v období před jejím otevřením. Proto symbol draka začíná jeho symbolickým vylíhnutím z vajíčka. Fanoušci tak mohou sledovat jeho první kroky ještě dříve, než T ARENA přivítá své první návštěvníky.

Legenda o brněnském drakvi

Legenda o brněnském drakovi patří k nejznámějším příběhům města Brno a dodnes je spojena s budovou Stará radnice v Brně, kde visí jeho „tělo“. Podle pověsti se kdysi v okolí Brna objevil strašlivý drak, který ničil úrodu, požíral dobytek a naháněl strach místním obyvatelům. Lidé si s ním dlouho nevěděli rady, až se našel odvážný muž – podle různých verzí řezník nebo rytíř – který vymyslel lest. Naplnil zvířecí kůži nehašeným vápnem a nastražil ji jako návnadu. Drak ji spolkl a poté se šel napít vody. Vápno v jeho útrobách začalo prudce reagovat, zahřívat se a nakonec ho zabilo. Mrtvého draka pak lidé přinesli do města a vystavili jako důkaz svého vítězství.

Ve skutečnosti však nejde o žádného draka, ale o vycpaného krokodýla, který se do Brna pravděpodobně dostal jako exotický dar z ciziny. Protože lidé ve středověku takové zvíře neznali, považovali ho za draka a s jeho přítomností si spojili tuto známou legendu.

A proč vápno zahubilo draka? Nebyla to hezká smrt.

Chemická reakce vápna s vodou je poměrně jednoduchý, ale výrazný proces. Když se nehašené vápno (oxid vápenatý, CaO) dostane do kontaktu s vodou, začne prudce reagovat a vzniká nová látka – hydroxid vápenatý (Ca(OH)₂), známý jako hašené vápno. Při této reakci se zároveň uvolňuje velké množství tepla, takže směs se rychle zahřívá, může se z ní kouřit a pevné vápno se postupně rozpadá na jemnou kašovitou hmotu. Jde o tzv. exotermickou reakci, tedy takovou, při níž se uvolňuje energie ve formě tepla. Právě kvůli tomu může být reakce i nebezpečná – horká směs může způsobit popáleniny a samotná látka je navíc silně zásaditá, takže může poškodit kůži nebo oči. V praxi se tento proces běžně využívá například ve stavebnictví při výrobě malt a omítek.

Reakce vápna s vodou byla známá a využívaná už tisíce let – minimálně od starověku, s vrcholem v římské stavební technologii. Stavebníci znali reakci vápna s vodou už ve starověku, konkrétně nejpozději od dob antiky. První doložené využití sahá až do starověkého Egypta (zhruba 3. tisíciletí př. n. l.), kde se vápno používalo při stavbě a úpravách povrchů. Skutečně rozvinuté a systematické využití této reakce ale přinesli až staří Římané. Ti už dobře věděli, že když se nehašené vápno smíchá s vodou, vznikne hmota vhodná pro spojování stavebních materiálů. Díky tomu vyráběli kvalitní malty a omítky, které používali při stavbě domů, akvaduktů nebo silnic.

Římané navíc tento postup zdokonalili přidáním sopečného popela (tzv. pucolánu), čímž vytvořili velmi odolný materiál podobný dnešnímu betonu. Právě díky této technologii se některé jejich stavby dochovaly dodnes. Ve středověku se znalost hašení vápna běžně používala dál, i když už bez tak pokročilých vylepšení jako v antice. Stavitelé ji využívali při výstavbě hradů, kostelů i městských domů.

Navazující příspěvky

Jídlo Aramark, pivo Starobrno > Víceúčelová hala vzadu na brněnském výstavišti, T‑ARENA, uzavřela smlouvu na poskytování gastronomických služeb. Z výběrového řízení vzešla jako vítěz společnost ARAMARK, se kterou už byla podepsána smlouva na 10 let. Pivo bude dodávat Starobrno.

T-Mobile ARENA Brno > Nová víceúčelová hala vzadu na výstavišti ponese název T-Mobile ARENA a bude označena logem „T“. Partnerství s operátorem na dobu dvou let s opcí na další rok přinese špičkovou infrastrukturu, která zajistí konektivitu, bezpečný provoz a podporu digitálních služeb a výhod pro zákazníky společnosti T-Mobile. ARENA pro 13 tisíc lidí uvítá první návštěvníky na podzim 2026.