Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.

Trasa a jízdní řád minibusu po Ústředním hřbitově v Brně na Dušičky 2025. Minibus pojede od pondělí 27. října do neděle 2. listopadu a to bezplatně. Auta budou mít omezený vjezd i parkování kvůli pokračujícím stavebním pracím. Rovněž pokračuje rekonstrukce asfaltových cest mezi hroby.

Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Nová víceúčelová hala vzadu na výstavišti ponese název T-Mobile ARENA a bude označena logem „T“. Partnerství s operátorem na dobu dvou let s opcí na další rok přinese špičkovou infrastrukturu, která zajistí konektivitu, bezpečný provoz a podporu digitálních služeb a výhod pro zákazníky společnosti T-Mobile. ARENA pro 13 tisíc lidí uvítá první návštěvníky na podzim 2026.

Kancelář architekta města Brna uspořádala v roce 2025 urbanisticko-krajinářskou soutěž na novou podobu území potoka Ponávky a Zamilovaného hájku. Cílem je vytvořit příjemné prostředí pro odpočinek. Fotky zaplaveného Zamilce, vizualizace nové podoby Ponávky a historie mlýnů.

Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Nové nádraží Brno-Černovice bude umístěno na mostě nad ulicí Olomoucká. Od Židenic bude zaústěna trať od Blanska a od Tišnova, z východu pak koleje od Vyškova a Šlapanic. Výjezd na nové Brněnské hlavní nádraží bude sedmikolejný. Součástí nádraží bude přestupní uzel na tramvaje, trolejbusy, městské i regionální autobusy. Díky tomu se zastávka Černovice stane druhým nejdůležitějším nádražím v Brně.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.