Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Porovnání počtu cestujících na brněnských nádražích v roce 2015 a ve střednědobém i dlouhodobém horizontu kolem roku 2050 podle zvažovaných variant modernizace železničního uzlu Brno, vycházející ze Studie proveditelnosti z roku 2017.

Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.

V září 2025 magistrát města Brna znovu oživil myšlenku sjednocení všech městských úředníků pod jednu střechu. Na Benešově ulici by měla vzniknout kancelářská budova, kde budou soustředěny všechny městské úřady.

Matěj Hollan píše: "A to jakože opravdu strašně moc, protože dopravně-ekonomicky stojí řešení napojení odsunu nádraží na MHD ve studii proveditelnosti na imaginárních trolejbusech virtuální trolejbusovou linkou s absurdně krátkými jízdními dobami zcela v rozporu s realitou. Při vědomí toho, že to nikdy nebude a byt nemůže, je výhledem jen opravdový nefalšovaný a trvalý kolaps."

Nová čtvrť Trnitá tvoří jižní část širšího centra města a zahrnuje rozsáhlou plochu o výměře téměř 140 ha. Budou zde byty, firmy, obchody a služby. Kolem řeky Svratky vzniknou rekreační plochy a městské parky. Bydlet zde bude až 15 tisíc Brňanů a dalších 20 tisíc zde bude pracovat. Středem povede nová městská třída - bulvár - spojující šalinou nové brněnské hlavní nádraží. V budoucnu pod povrchem pojede podzemka.

Město Brno po mnoha letech příprav staví velký koncertní sál filharmonie, mezi ulicemi Veselou a Besední. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se odkryla jedna z největších a zřejmě i posledních nedotčených archeologických lokalit přímo v centru Brna. Od podzimu 2024 zde soustavně probíhá výzkum, který se pomalu chýlí ke konci. Dokončen má být na jaře 2026.

Nové nádraží Brno-Černovice bude umístěno na mostě nad ulicí Olomoucká. Od Židenic bude zaústěna trať od Blanska a od Tišnova, z východu pak koleje od Vyškova a Šlapanic. Výjezd na nové Brněnské hlavní nádraží bude sedmikolejný. Součástí nádraží bude přestupní uzel na tramvaje, trolejbusy, městské i regionální autobusy. Díky tomu se zastávka Černovice stane druhým nejdůležitějším nádražím v Brně.

V neděli 14. prosince 2025 dochází k celostátní změně jízdních řádů. Přehled novinek a plánů pro regionální i dálkovou dopravu v Brně a v Jihomoravském kraji. Počet cestujících ve vlacích roste, vinařská turistika podporuje regionální dopravu a je snažší nákup jízdenek na Vysočinu. Z Jižní Moravy přímými vlaky do šesti hlavních měst. Více míst do Prahy.

V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.

Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.