V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.

Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.

Trasa a jízdní řád minibusu po Ústředním hřbitově v Brně na Dušičky 2025. Minibus pojede od pondělí 27. října do neděle 2. listopadu a to bezplatně. Auta budou mít omezený vjezd i parkování kvůli pokračujícím stavebním pracím. Rovněž pokračuje rekonstrukce asfaltových cest mezi hroby.

Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Nová víceúčelová hala vzadu na výstavišti ponese název T-Mobile ARENA a bude označena logem „T“. Partnerství s operátorem na dobu dvou let s opcí na další rok přinese špičkovou infrastrukturu, která zajistí konektivitu, bezpečný provoz a podporu digitálních služeb a výhod pro zákazníky společnosti T-Mobile. ARENA pro 13 tisíc lidí uvítá první návštěvníky na podzim 2026.

Kancelář architekta města Brna uspořádala v roce 2025 urbanisticko-krajinářskou soutěž na novou podobu území potoka Ponávky a Zamilovaného hájku. Cílem je vytvořit příjemné prostředí pro odpočinek. Fotky zaplaveného Zamilce, vizualizace nové podoby Ponávky a historie mlýnů.

Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Nová čtvrť Trnitá tvoří jižní část širšího centra města a zahrnuje rozsáhlou plochu o výměře téměř 140 ha. Budou zde byty, firmy, obchody a služby. Kolem řeky Svratky vzniknou rekreační plochy a městské parky. Bydlet zde bude až 15 tisíc Brňanů a dalších 20 tisíc zde bude pracovat. Středem povede nová městská třída - bulvár - spojující šalinou nové brněnské hlavní nádraží. V budoucnu pod povrchem pojede podzemka.

Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.