Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.

V září 2025 magistrát města Brna znovu oživil myšlenku sjednocení všech městských úředníků pod jednu střechu. Na Benešově ulici by měla vzniknout kancelářská budova, kde budou soustředěny všechny městské úřady.

Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

Nikdy nedokončená železniční poliklinika ve Štýřicích půjde k zemi. Uvolní místo novému parku a protipovodňovým opatřením. Ta jsou nezbytná pro další výstavbu v oblasti Trnitá, včetně modernizace Železničního uzlu Brno a výstavby nového hlavního nádraží.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.

Označení Brna pravděpodobně vychází z umístění „na blátě“ (staroslověnské brn znamená bláto) u důležitého brodu. Řeka se zde často rozvodňovala a napájela všudypřítomné močály. Nejstarší zmínka o povodni je doložena už z roku 1257. První skutečné protipovodňové hráze zde vznikají až dnes — s dokončením první etapy úprav nábřeží řeky Svratky. Vznikla náplavka a rozšířené koryto se stěnami určenými k zachycení stoletých vod. Rullerovo nábřeží nese jméno po autorovi svého návrhu, architektu Ivanu Rullerovi, který se jeho dokončení již nedožil.

Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší – brněnský – založil už v roce 1828 česko-německý podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti převzala vedení jeho manželka Anna, která podnik v roce 1856 předala synům Theodorovi a Edmundovi. Ti firmu dále rozšířili a zmodernizovali. Dařilo se jim natolik, že byl Edmund, který se věnoval i dobročinnosti, v roce 1895 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem Edler von Stražisko a získal erb se dvěma ozubenými koly. Nic však netrvá věčně.

Stavědla na současném brněnském hlavním nádraží jsou poslední dvě původní stavědla z 90. let 19. století v celém Rakousku-Uhersku. Ta brněnská jsou výjimečná i tím, že jsou součástí kamenného opěrného valu – což bylo v té době neobvyklé.

Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.