Brněnská Vlněna

Nová Vlněna

Čtvrtek 25. dubna 2024

Před několika lety zde ještě stál rozpadající se brownfield textilky Vlněna. Areál v roce 2007 zakoupila společnost CTP a letos se celý projekt dostává do finále dokončením dominanty – jedné z nejmodernějších kancelářských budov ve střední Evropě, budovy I (tzv. „íčka“). Současně už v areálu vyrůstají další tři budovy označené KXY, které nabídnou jak kancelářské prostory (budova K), tak 255 bytů a plavecký bazén o délce 25 m. Tím se z bývalého zanedbaného areálu textilky stává moderní čtvrť, kde mají Brňané místa k práci, odpočinku i bydlení.

Nová dominanta na Dornychu

duben 2024
Šedesát metrů vysoká budova I („ičko“), s 16 nadzemními a jedním podzemním patrem, se stává novou dominantou Dornychu. Na první pohled zaujme její pilovitá, celoprosklená fasáda, jejímž autorem je renomované Studio acht. Slavnostní otevření objektu plného moderních kanceláří je plánováno na druhou polovinu letošního roku. Budova je vybavena nejmodernějšími technologiemi – například inteligentním osvětlením reagujícím na denní světlo, systémem řízené kvality vzduchu, který pracuje s aktuálním počtem osob a koncentrací CO₂ v prostoru, či rekuperací tepla. Díky těmto prvkům se řadí mezi nízkoenergetické stavby, které poskytují vysoký komfort budoucím nájemníkům. Atraktivní výhled na rychle se rozvíjející část Brna je dalším lákadlem. První nájemci se do budovy nastěhují již brzy. Mezi nimi bude i přední hráč v oblasti energetického poradenství – společnost PKV BUILD, která si pronajala téměř 3 000 m².

„Budova I patří k našim vlajkovým lodím nejen svou architekturou, ale také vybavením. Chceme, aby naše budovy odolávaly času, proto do nich instalujeme pokročilé systémy měření a regulace – takový nervový systém, který budovu řídí a do nějž lze v budoucnu připojovat nové technologické prvky. Bude to také jedna z mála kancelářských budov na světě, která získá mezinárodní certifikáty BREEAM a WELL na nejvyšší úrovni. Věříme, že společně s pestrým zázemím celého areálu půjde o velmi zajímavé prostory pro firmy napříč obory. Již nyní máme podepsané předobjednávky na více než polovinu budovy,“ říká Jan Hübner, stavební ředitel CTP v České republice.

Prohlídka I-čka

Měl jsem možnost projít si stavbou nové dominanty Dornychu. Ani se tomu nechce věřit, jak to tu dříve vypadalo. Původně zde stály dílny na zpracování kůže, později tu byla okrasná panská zahrada s altánkem. Pak ale přišel textilní průmysl. Dá se říci, že po více než sto letech se sem opět vrací zeleň a kousek přírody – včetně čisté Ponávky.

Residenční bydlení na Vlněně

CTP zahájila výstavbu poslední fáze přeměny areálu Vlněna, konkrétně tří budov označených KXY. Budova K nabídne kancelářské a retailové prostory o celkové ploše téměř 8 000 m². Její dokončení je plánováno na konci roku 2025.Ve dvou rezidenčních budovách X a Y vybuduje CTP až 255 bytů o velikosti 1+kk až 3+kk, s celkovou plochou téměř 14 500 m². První zájemci se budou moci nastěhovat v první polovině roku 2026, kdy je plánováno jejich dokončení. Kromě bytů nabídnou budovy také wellness centrum, plavecký bazén o délce 25 m, bohatou zeleň s vodními prvky a další zázemí celého areálu Vlněna.

„Musím vyzdvihnout dlouhodobou spolupráci města Brna s developerem CTP, který v našem městě realizuje celou řadu projektů přinášejících nové obchodní a pracovní příležitosti. Jsem rád, že CTP ve spolupráci s městem a dalšími organizacemi přizpůsobuje své projekty tak, aby byly přínosné i pro běžné občany a odpovídaly městskému plánování,“ podotkl Jiří Oliva, člen Rady města Brna pro oblast majetku města.

Proměna Vlněny

Víceúčelová čtvrť Vlněna

Víceúčelová čtvrť byla společnou vizí developera CTP a Studia acht, kteří stojí za zásadní přeměnou této zanedbané brněnské městské části. Pamatujete si ještě, jak tato oblast byla uzavřeným, neprůchozím areálem textilky? Chodit do zdejších okolních ulic po setmění bylo jen pro odvážné. CTP zde vytvořila kancelářský areál, který je průchozí a s vybudováním nových obytných prostor vzniká funkční celek, kde lze jak pracovat, tak spokojeně žít. Cílem je, aby zdejší ulice a parky žily po celý den, nejen během pracovní doby.

Vlněna byla od 18. století průmyslovým areálem s tradiční výrobou textilu, která zanikla na konci 20. století. Celý areál zůstal ležet ladem a hrozil mu demoliční záměr. V roce 2007 jej koupila společnost CTP. Prvním nájemcem nového byznys parku se v roce 2018 stala společnost Avast (dnešní Gen). Do roku 2021 získaly všechny budovy certifikaci udržitelnosti BREEAM a ve stejném roce zde své dveře otevřelo coworkingové centrum Clubco, které se následně rozšířilo do dalších měst. V současnosti se na ploše 80 000 m² nachází celkem deset budov, včetně zachráněné nejstarší stavby, neorenesančního Bochnerova paláce, do jehož obnovy CTP investovala 70 milionů Kč.

„Přeměna Vlněny je velkolepý projekt, o kterém mohu hovořit hodiny. Má tolik krásných aspektů a detailů, které společně vytvářejí úžasný příklad moderního pojetí městské čtvrti. Přináší vše, co občané potřebují na jednom místě – pohodlné bydlení, možnost ráno odvést děti do dětské skupiny, pracovat v příjemných kancelářích a odpoledne zajít do kavárny, bazénu nebo na místní akce, a to vše v prostředí s příjemnou atmosférou a estetikou,“ vysvětlil Václav Hlaváček, architekt Studia acht.

S proměnou souvisí i plánované nové propojení přes areál bývalého dřevopodniku na ulici Rumiště do ulice Křenová a dále pod současným železničním viaduktem do Zábrdovic až na Cejl. S výstavbou se počítá po schválení nového územního plánu, očekávaného ke konci roku 2024. Toto propojení, dříve označované jako Nová městská třída, umožní především chodcům nový přímý průchod přes tuto oblast. Areál současné Vlněny je na napojení na tuto ulici připraven, v oblasti Rumiště se plánují družstevní byty a potok Ponávka se zde nově zpřístupní lidem.

O majiteli areálu CTP

Společnost CTP je největším developerem zalistovaným na burze, vlastníkem a správcem logistických a průmyslových nemovitostí podle hrubé pronajímatelné plochy. K 31. prosinci 2023 spravuje 11,8 milionu m² GLA ve 10 zemích. CTP certifikuje všechny nové budovy podle standardu BREEAM na úrovni Very Good či vyšší a od společnosti Sustainalytics získala hodnocení ESG „Low-Risk“, což podtrhuje její závazek k udržitelnému podnikání.Více informací naleznete na webových stránkách společnosti CTP.

Poslední prohlídla Vlněny

Ve čtvrtek a v pátek, 9. a 10. října 2014, proběhly poslední komentované prohlídky areálu bývalého textilního podniku Vlněna v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízová. Současný majitel, firma CTP, plánuje během deseti let většinu areálu zbourat a postavit na jeho místě kanceláře, restaurace a obchody. Zachován by měl být pouze tzv. Bochnerův palác na ulici Přízová, který je památkově nejcennější.To je ta budova s hodinami, které se zastavily v 6:05, a s logem Vlněna na střeše.

Od středověku do novověku na území Vlněny

Ulice Dornych je pojmenovaná podle středověké osady, která stávala jižně od Svrateckého náhonu. Roku 1348 zde bylo asi 127 domů plus řemeslné provozy. Ve skutečnosti se jednalo o dvě obce – ves Dornych a první brněnské předměstí. Tato předměstská čtvrť se také podle polohy nazývala „Před Židovskou bránou“ nebo „Sladovnická“. V rámci výzkumu se narazilo i na pozůstatky starého mlýna. Tento mlýn pocházel ze 13. století. Zbytky zahrnují stavby a technické prvky související s jeho chodem (např. mlýnské kameny).

Na místě byly objeveny i pozůstatky středověkých objektů, starších než textilní továrna: pec na chleba, která patrně patřila ke středověkému domu nebo usedlosti, byla zničena požárem v 15. století. Součástí nálezu byly zbytky pecních zdí, části konstrukce a dokonce i hrnce se zbytky jídla. Tento nález svědčí o živé zástavbě a aktivitě v místě dávno před vznikem industriálního Brna.

Vesnice sice ležela u řeky, v záplavovém pásmu a navíc před hradbami města, přesto zde život pokračoval až do příchodu švédských vojsk (1643–1645), která ves během obléhání Brna zničila.

Po třicetileté válce dochází k obnově území a domů kolem dnešní ulice Mlýnská. Díky výhodné poloze u řeky zde před rokem 1790 vzniká první textilní manufaktura. Roku 1791 získal majitel textilky oprávnění k výrobě jemného sukna. Majitel J. Ch. Biegmann vlastnil i další provozy u ulice Mlýnská a na Křence. V roce 1799 měl celkem 132 textilních stavů a zaměstnával až 3 000 dělníků, což z něj činilo jednoho z největších brněnských zaměstnavatelů v historii města i celé metropolitní oblasti.

Jak jsem se dále dočetl na ceduli visící na plotě při ulici Mlýnská, která popisuje probíhající archeologický průzkum: náhon byl od 16. století regulován a měl zpevněné břehy kůly. Na březích stály roubené domky a dílny. V 18. století byl náhon dále regulován a po obou březích vznikaly sádky. V roce 1843 byla zbudována přeložka svrateckého náhonu, koryto bylo vyzděno a sloužilo k zásobování továren vodou. Náhon byl zasypán po druhé světové válce z hygienických důvodů. Při výkopech před byly rovněž objeveny zbytky starší barvírny z roku 1872. Nejde však o dochovanou stojící stavbu, ale o podzemní základy a artefakty.

Vedle Vlněny byl dalším továrním provozem, který byl částečně potvrzen archeologickým průzkumem, strojírenský podnik pana T. Bracegirdla a syna z první poloviny 19. století. Stál při ulici Mlýnská a jeho základy byly odhaleny jen zčásti, protože většina se nachází pod dosud stojícími domy. Roku 1872 tuto fabriku převzala společnost M. A. Schwarz, která se roku 1896 stala součástí Akciové společnosti pro vlnařský průmysl.

Bochnerův palác

Nejstarším dochovaným objektem je Bochnerův palác — nejvýznamnější a jediná dochovaná budova původního textilního komplexu Vlněna. Byl postaven v letech 1864–1867 podle projektu rakouského stavitele Josefa Arnolda jako reprezentační správní budova textilní továrny založené rodinou Bochnerů. Objekt byl na počátku 20. století dále upravován, pravděpodobně i některými místními architekty. Sloužil jako administrativní centrum továrny až do ukončení výroby v 90. letech 20. století. Po dlouhém chátrání byl rekonstruován a zachován v rámci nového developmentu; dnes slouží jako kancelářská a komerční budova. Je nejen architektonicky nejstarší, ale i jedinou dochovanou původní stavbou rozsáhlého průmyslového komplexu z 19. a 20. století.

Kromě starších vrstev byly nalezeny i mladší artefakty: protiletecké kryty z období druhé světové války — připomínka válečných událostí v Brně.

Keltové ve Vlněně

3. června někdy kolem roku 75 před naším letopočtem

Během roku 2016 šla většina objektů staré Vlněny k zemi a na uvolněné místo nastoupili na podzim téhož roku archeologové. Ti zde odkryli pozůstatky po našich keltských předcích z období mezi lety 50 až 150 př. n. l. Z území Brna je z této doby známo několik menších keltských sídlišť, například osídlení v Maloměřicích a na jihu v Modřicích. Nešlo o velké opevněné oppidum, ale o síť menších lokalit napojených na regionální centra. Toto období na území Moravy patří do pozdní fáze doby železné — do laténské kultury — kdy vrcholí a zároveň se postupně proměňuje keltské osídlení. Jde o archeologicky velmi dobře doložené období s oppidy, výrobními centry i dálkovým obchodem.

Už kolem poloviny 1. století př. n. l. však většina moravských oppid zaniká kvůli nestabilitě v Evropě — z jihu tlačí Římané a oslabují keltský systém, který ustupuje. Ze severu se kvůli dlouhodobě nepříznivému počasí zase dávají naopak do pohybu germánské skupiny, které kolem roku 101 př. n. l. porážejí římské oddíly. To, že toto území, téměř na soutoku řek Svratky a Svitavy, v záplavové oblasti, bylo po vsto let osídleno, mě překvapilo.