• Kudy na virtuální prohlídku nového brněnského nádraží

    Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

  • Nové nádraží v Brně-Králově Poli

    Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

  • Návrhu zastávky Novoměstská se díky zastřešení začíná přezdívat Brno-Novoměstská-Podprsenka (podprda)

    Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

  • Brno původně plánovaná trasa Nové městské třídy z Cejlu na Křenovu ulici

    Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

  • Železniční poliklnika Štýřice

    Nikdy nedokončená železniční poliklinika ve Štýřicích půjde k zemi. Uvolní místo novému parku a protipovodňovým opatřením. Ta jsou nezbytná pro další výstavbu v oblasti Trnitá, včetně modernizace Železničního uzlu Brno a výstavby nového hlavního nádraží.

  • Ministr dopravy, pan Martin Kupka, a ředitel Správy železnic, pan Jiří Svoboda

    Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.

  • Brněnská Vlněna v březnu 2024

    Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší – brněnský – založil už v roce 1828 česko-německý podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti převzala vedení jeho manželka Anna, která podnik v roce 1856 předala synům Theodorovi a Edmundovi. Ti firmu dále rozšířili a zmodernizovali. Dařilo se jim natolik, že byl Edmund, který se věnoval i dobročinnosti, v roce 1895 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem Edler von Stražisko a získal erb se dvěma ozubenými koly. Nic však netrvá věčně.

    15. 4. 2024 | 0 comments on Brněnská Vlněna | 266 |
  • Brněnské stavědlo číslo 5

    Stavědla na současném brněnském hlavním nádraží jsou poslední dvě původní stavědla z 90. let 19. století v celém Rakousku-Uhersku. Ta brněnská jsou výjimečná i tím, že jsou součástí kamenného opěrného valu – což bylo v té době neobvyklé.