pavel.boucnik@gmail.com

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

Severojižní spojka souběžná s Kolištěm směřující ke Zvonařce a dál na jih se poprvé v územním plánu objevila již v roce 1968 jako komunikace mezi Svitavskou radiálou a dálnicí D2. Z této vize vznikla ulice Hradecká a ulice Sportovní. Cílem mělo být rychlé odvedení automobilové dopravy z města. Tento plán byl však na přelomu 70. a 80. let změněn, protože se začal budovat Velký městský okruh s tunely pod Vinohrady, s plánovaným dokončením do roku 2000.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.

Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší – brněnský – založil už v roce 1828 česko-německý podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti převzala vedení jeho manželka Anna, která podnik v roce 1856 předala synům Theodorovi a Edmundovi. Ti firmu dále rozšířili a zmodernizovali. Dařilo se jim natolik, že byl Edmund, který se věnoval i dobročinnosti, v roce 1895 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem Edler von Stražisko a získal erb se dvěma ozubenými koly. Nic však netrvá věčně.

Stavědla na současném brněnském hlavním nádraží jsou poslední dvě původní stavědla z 90. let 19. století v celém Rakousku-Uhersku. Ta brněnská jsou výjimečná i tím, že jsou součástí kamenného opěrného valu – což bylo v té době neobvyklé.

Porovnání počtu cestujících na brněnských nádražích v roce 2015 a ve střednědobém i dlouhodobém horizontu kolem roku 2050 podle zvažovaných variant modernizace železničního uzlu Brno, vycházející ze Studie proveditelnosti z roku 2017.