• Železniční poliklnika Štýřice

    Nikdy nedokončená železniční poliklinika ve Štýřicích půjde k zemi. Uvolní místo novému parku a protipovodňovým opatřením. Ta jsou nezbytná pro další výstavbu v oblasti Trnitá, včetně modernizace Železničního uzlu Brno a výstavby nového hlavního nádraží.

  • Ministr dopravy, pan Martin Kupka, a ředitel Správy železnic, pan Jiří Svoboda

    Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.

  • Brněnská Vlněna v březnu 2024

    Vlněna vznikla po druhé světové válce sloučením několika podniků, z nichž největší – brněnský – založil už v roce 1828 česko-německý podnikatel Johann Bochner. Po jeho smrti převzala vedení jeho manželka Anna, která podnik v roce 1856 předala synům Theodorovi a Edmundovi. Ti firmu dále rozšířili a zmodernizovali. Dařilo se jim natolik, že byl Edmund, který se věnoval i dobročinnosti, v roce 1895 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem Edler von Stražisko a získal erb se dvěma ozubenými koly. Nic však netrvá věčně.

    15. 4. 2024 | 0 comments on Brněnská Vlněna | 205 |
  • Brněnské stavědlo číslo 5

    Stavědla na současném brněnském hlavním nádraží jsou poslední dvě původní stavědla z 90. let 19. století v celém Rakousku-Uhersku. Ta brněnská jsou výjimečná i tím, že jsou součástí kamenného opěrného valu – což bylo v té době neobvyklé.

  • Brno hlavní nádraží

    Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.

  • Brno hlavní nádraží v roce 2017. Ilustrativní obrázek

    Přestože je brněnské hlavní nádraží průjezdné, ústí do něj sedm tratí – ale jen dvě ze severu. Pro podstatnou část vlaků je tedy nádražím čelním, což vytváří další problémy. Malá kapacita na příjezdových kolejích a malá kapacita samotného nádraží. Co s tím? Stručný úvod do Studie proveditelnosti z podzimu 2017