Hlavní nádraží

Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.

Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

Stavědla na současném brněnském hlavním nádraží jsou poslední dvě původní stavědla z 90. let 19. století v celém Rakousku-Uhersku. Ta brněnská jsou výjimečná i tím, že jsou součástí kamenného opěrného valu – což bylo v té době neobvyklé.