
Historie nádraží Brno-Židenice
Nádraží Brno-Židenice je třetí nejvytíženější brněnské nádraží. Jeho historie úzce souvisí s rozvojem železnice v Brně i s proměnou někdejší samostatné obce Židenice v městskou čtvrť. Železnice dorazila do oblasti dnešních Židenic už v 19. století. První tratě zde vznikaly především jako součást páteřních spojení z Brna směrem na sever, tedy na Českou Třebovou. Samotná stanice v Židenicích však dlouho nehrála významnou roli v osobní dopravě a sloužila spíše provozním potřebám železnice.
Zlom nastal ve 40. letech 20. století, kdy byla vybudována nová trať v úseku Brno hlavní nádraží – Brno-Židenice. Ta vznikla jako kapacitnější a provozně výhodnější spojení. Právě z této doby pochází také řada dnes již dosluhujících staveb, včetně železničních mostů v okolí stanice. Po druhé světové válce se Židenice rychle rozvíjely jako obytná i průmyslová čtvrť. Nádraží postupně získávalo na významu zejména v regionální dopravě a stalo se důležitým přestupním uzlem. Přesto zůstávalo dlouho ve stínu hlavního nádraží a jeho urbanistické řešení se jen málo přizpůsobovalo rostoucím potřebám cestujících.
- Nádraží Brno-Židenice o dvou ostrovních nástupištích a jednom jednostranném. Mezi nástupišti jedině po schodech.
- Plánovaný železniční podsmýk umožní jízdu nákladních vlaků z jedné strany kolejiště na druhou be toho, aby zavazely v cestě osobním vlakům.
Výraznější změny přišly až na přelomu 20. a 21. století, kdy se Brno-Židenice začaly profilovat jako významný železniční uzel pro příměstskou dopravu. Stanice se stala klíčovým bodem linek směřujících na Blansko a Tišnov a začala sloužit jako alternativa k přestupům na hlavním nádraží. Přesto však dlouhodobě trpí nevyhovujícím napojením na městskou hromadnou dopravu, zejména na šalinu, a složitým přístupem k nástupištím.
Současná podoba nádraží je proto vnímána jako dočasná. V rámci modernizace brněnského železničního uzlu se počítá s výraznou přestavbou stanice Brno-Židenice, posunem nástupišť blíže k šalině a tím vytvořením pohodlného přestupního uzlu. Plány zahrnují nejen nové nástupiště a podchody, ale prodloužením stávajícího podchodu i lepší napojení na rozvojovou oblast Zbrojovky a okolní městskou infrastrukturu.
Plány nového nádraží Brno-Židenice
Městskou část Židenice v následujících letech ovlivní několik projektů souvisejících s přestavbou Železničního uzlu Brno. V předstihu proběhne modernizace trati v úseku mezi ulicemi Klíny a Nevrklova a přestavba mostu nad ulicí Bubeníčkova. Na ně naváže rekonstrukce železniční stanice Brno-Židenice a výstavba železničního podsmýku, který umožní plynulý průjezd nákladních vlaků z Maloměřic.
- Vizualizace nové podoby Židenického nádraží: z konce vlakového nástupiště povedou dolů pod most na zastávku šaliny schody i výtah.
- Plánované čtyři koleje na náspu kolem ulice Klíny
Zásadní změnou v území je prodloužení nástupišť stanice Brno-Židenice, které umožní pohodlnější a bezpečnější přestup na městskou hromadnou dopravu pod mostem Bubeníčkova. Krajní pole budou určena pro pěší, cyklisty a auta, zatímco ve středním poli bude veden tramvajový pás a rozšířená nástupiště v obou směrech. Stávající část nadzemního parovodu bude přeložena do země, což uvolní prostor pro novou cyklostezku propojující Novou Zbrojovku, městské lázně a centrum Brna.
- Plán nového uspořádání stanice Brno-Židenice. Nástupiště jsou posunuty až na most nad ulici Bubeníčkova. Dole pod mostem jsou zastávky šaliny.
Železniční Židenický podsmýk
Stávající výpravní budova Brno-Židenice projde rekonstrukcí, která zajistí zvýšení komfortu a bezpečí cestujících. Po jejím dokončení nabídne cestujícím moderní odbavovací halu, prostor pro občerstvení, pokladny a nové toalety. Bezbariérový přístup na vlaková nástupiště bude zajištěn jak z nového podchodu na ulici Bubeníčkova, tak ze stávajícího nádražního podchodu, který bude nově přístupný z Nové Zbrojovky.
Plánovaný železniční podsmýk umožní bezkolizní výjezd nákladních vlaků ze seřaďovacího nádraží Brno-Maloměřice směrem do Židenic. Jedná se o mimoúrovňové křížení – podsmýková kolej bude vedena pod částí zhlaví tratě, a to tunelovým mostem dlouhým přibližně 160 m. Toto technicky náročné a v českých podmínkách ne zcela běžné řešení výrazně zvýší propustnost a kapacitu brněnského železničního uzlu, což umožní plynulejší provoz nákladní i osobní vlakové dopravy.
- Plán židenického železničního podsmýku do Maloměřic. Podsmýk slouží k mimoúrovňovému převedení nákladních vlaků z jedné strany kolejiště na opačnou stranu. Tím, že nákladní vlaky pojedou spodem, nebudou bránit v cestě osobním vlakům a zvýší se tak propustnost celého brněnského uzlu.











