Linkové vedení VRT v okolí Brna

Dlouhé trasy bez stresu

Nové úseky vysokorychlostních tratí (nad 250 km/h) budou součástí běžné české železniční sítě. VRT není izolovaný projekt, ale výstavba nových tratí, která uvolní kapacitu na stávajících, dnes přetížených kolejích. Příjemným bonusem bude zkrácení cestovní doby a — za mě především — výrazné omezení zpoždění u dálkových vlaků – nové tratě mají být za plotem a bez železničních přejezdů.

Díky tomuto řešení budou některé vlaky jezdit pouze po nových tratích, jiné — a těch bude většina — využijí VRT jen na část své cesty a poté sjedou na stávající síť. Díky tomu lze pokrýt naši Českou republiku hustou sítí dálkových spojů. Zvýšení spolehlivosti železniční dopravy navíc umožní vzájemné propojování linek, což výrazně omezí přestupy a nervozitu, zda přípoj počká.

Návrh linkové vedeni

Máme pro vás návrh linkového vedení dálkových tras v okolí Brna tak, jak vychází ze Studie Správy železnic. Jde většinou o rychlíkové linky objednávané ministerstvem dopravy a o předběžné návrhy dálkových linek, které by mohly jezdit na komerční riziko jednotlivých dopravců. Tedy stejný model, jaký známe dnes: například linka R9 z Brna přes Vysočinu nebo R8 z Králova Pole do Ostravy je v objednávce ministerstva dopravy, zatímco žluté a modré expresy z Brna do Prahy jezdí na riziko dopravce.

Ve výsledném stavu dálkových tras po roce 2050 se proto dá očekávat příchod dalších dopravců a vznik nových linek. Tento návrh proto představuje minimální variantu linkového vedení a četnosti spojů. Díky nové kapacitě mohou z Brna jezdit vlaky nejen rychleji, ale i častěji než dnes. V návrhu se již počítá také s novou tratí VRT Haná, která zatím není ani projektovaná — nyní se staví pouze nová konvenční trať přes Vyškov. Druhým příkladem je modernizace spojení z Brna do Znojma. I zde jsme teprve ve fázi plánování konkrétní trasy. Jednotlivé úseky se budou uvádět do provozu postupně, jak budou dokončovány. Stávající tratě po uvolnění od dálkových vlaků umožní rychlejší a častější regionální dopravu. Regionální spoje už nebudou muset ve stanicích čekat na předjetí expresem.

Linky z Brna na západ

• Ex1 – 60minutový takt – expresní nosná linka přes Českou republiku.
  Vlaky Ex1 přijíždějí do Brna z Ostravy a poté pokračují bez zastavení až do nové stanice Praha východ VRT a následně na Praha hlavní nádraží. Tato linka bude prakticky po celé trase využívat koleje vysokorychlostní tratě, takže půjde o vůbec nejrychlejší spojení Brna a Prahy.
  Stanice Praha východ VRT se bude nacházet „v polích“ před Prahou a její úloha bude dvojí: jednak poslouží čechům dojíždějícím do metropole, jednak umožní pohodlný přestup z rychlíků Ex1 na vlaky směr Kolín, Pardubice, Hradec Králové nebo Jičín — bez nutnosti zajíždět až do Prahy a zase se vracet.
  
• Ex22 – 60minutový takt – expresní linka z Luhačovic / Zlína přes Brno, která bude pokračovat Brno hl.n. – Praha-Zahradní město – Praha hl. nádraží. Tato linky zastavuje na Zahradním městě. 
  
• Ex3 – 60minutový takt – mezinárodní expresní linka, která do Brna přijede od Břeclavi (z Vídně). Z Brna hl. nádraží pokračuje bez zastavení na nádraží Praha východ VRT – Praha hl.n. –  Ústí nad Labem – Berlín. Díky této lince získává Brno přímé spojení každou hodinu do Berlína. V prokladu s předchozí linkou Ex1 a Ex22 vytváří základní 20minutový takt mezi Prahou a Brnem.
  
• Ex5 – 60minutový takt – do Brna hl. nádraží přijíždí z Břeclavi (Bratislavy). Z Brna hl.n. pokračuje Jihlava VRT (nové nádraží u Jihlavy) – Praha východ VRT – Praha hl.n. – Most – Jirkov zastávka – Chomutov město – Kadaň – Klášterec nad Ohří – Karlovy Vary hl.n. – Chodov – Sokolov – Kynšperk nad Ohří – Cheb. Díky tomu to spojení dojde k přímému propojení Brna přes Prahu se západními Čechami. S ohledem na to, že vlak pojede po dlouhou trasu a konvenční trati, bude u této linky zvýšené riziko zpoždění.
  
• R11 – 60minutový takt – rychlík začíná v Brně – Brno-Vídeňská (nová zastávka pod Brnem pro vesničany a pro přestup na regionální a dálkové vlaky) – Jihlava. Z Jihlavy už bude pokračovat ve 120minutovém taktu do Jihlava-město – Horní Cerekev – Počátky-Žirovnice – Jindřichův Hradec – Kardašova Řečice – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice hl.n. Rychlík využije VRT jen v prvním úseku cesty pro urychlení cesty z Brna do Jižních Čech.
  
• R33 – 120minutový takt – Brno hl.n. – Brno-Vídeňska – Náměšť nad Oslavou – Třebíč – Okříšky – Jihlava město. Z Jihlavy už bude pokračovat v 60minutém taktu do  Praha-Zharadní město – Praha-Vršovice – Praha hl. nádraží.
  
• R34 – 60minutový takt – rychlík takřka v dnešní trase linky R9 přes Vysočinu. Jen na začátku trasy nepojede přes Tišnov, ale po VRT přes Velkou Bíteš. Navržená trasa je Brno hl.n – Brno-Vídeňska – Velká Bíteš – Osová Bítýška (najezd zpět an stávajcí modernizovanou trať) – Ždár nad Sázavou – Přibyslav – Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – nová nádraží Pučery VRT – nová nádraží Praha východ VRT – Praha-Zharadní město – Praha-Vršovice-Praha hl. nádraží – nové nádraží Roudnice nad Labem VRT – Litoměřice město – Ústí nad Labem-Střekov – Děčín výcho a Děčín hl.n. Díky použití VRT u Brna bude mnohem rychlekší spojeí na Vysočni. Tras u přes Tišnov by zajišťovali už jen regionání vlaky. 
  
• REx43 – 60minutový takt – nová kategorie regionálního expresu
  Regionální expres REx43 je navržen jako linka kratšího dosahu, která však nabídne rychlé spojení mezi významnými místy. V tomto případě půjde o trasu Brno hlavní nádraží – Brno-Vídeňská – Velká Bíteš – Osová Bítýška (kde se vlak znovu napojí na stávající modernizovanou trať) – Velké Meziříčí.
  V oblasti Křižanova se počítá s vybudováním krátkého nového úseku tratě, který umožní vlakům od Brna jezdit přímo do Velkého Meziříčí, bez zajížďky a bez nutnosti křižovat pomalejší regionální provoz.

PDF soubor s návrhem linkového vedení kolem roku 2050

Linkové vedení_VRT-SZ

Zdroj Správa železnic

Z Brna na sever

• Ex9 – 30minutový takt – Brno – Blansko – Skalice n. Svitavou – Letovice – Březová n. S. – Svitavy – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Pardubice – Hradec Králové. „Zastávkový“ rychlík pro spojení Brna s městy na severu až do Hradce.   

• R19 – 30 minutový takt  – Brno – Blansko – Skalice n. Svitavou – Letovice – Březová n. S. – Svitavy – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Pardubice – Kolín – Praha východ VRT – Praha-Libeň a Praha hl. nádraží. Prakticky současná linka R19 s možností přestupu na nové zastávce Praha východ VRT. V prokladu s Ex9 vytváří na trase Brno – Česká Třebová půlhodinový takt.

Díky těmto dvěma rychlíkovým linkám se výrazně zlepší dnes často kritizované spojení z České Třebové, Svitav, Březové nad Svitavou a dalších měst do Brna. Ve špičce by zde vlaky mohly jezdit v intervalu až 15 minut, přičemž mezi rychlíky budou vedeny i osobní vlaky. Takové frekvence je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud budou dálkové expresy odvedeny na novou vysokorychlostní trať Brno – Praha.

Z Brna na Vyškov

• Ex1 – 60minutový takt
  V návrhu Správy železnic je linka Ex1 zakreslena po budoucí VRT Haná. Protože je tato část výstavby ještě velmi vzdálená, lze předpokládat, že dočasně bude vedená přes Vyškov. Z Brna, kam vlak přijede z Prahy, bude pokračovat dále směr Ostrava-Svinov – Ostrava hl.n. – Bohumín.
  Linka bude prakticky po celé trase využívat vysokorychlostní tratě a půjde o nejrychlejší spojení Brna a Ostravy.

• Ex15 – 60minutový takt. Také u této expresní linky lze očekávat vedení přes Vyškov, pravděpodobně bez zastavení.
  Půjde o přímé rychlé spojení Brno hl.n. – Olomouc hl.n.

• Ex22 – 60minutový takt.
  Expres pojede po trase Brno – Vyškov – Nezamyslice – Kojetín – Kroměříž – Hulín – Otrokovice – Zlín / Staré Město u Uh. Hradiště – Uherské Hradiště – Uherský Brod – Luhačovice. Po elektrifikaci tratě přes Kroměříž vznikne přímé kvalitní spojení na východ Moravy
  V Otrokovicích se plánuje větvení v intervalu 120 minut – střídavě jednou do Zlína a jednou do Luhačovic.

• R12 – 60minutový takt.
  Rychlík pojede po Trase: Brno – Vyškov – Nezamyslice – Prostějov – Olomouc – Červenka – Mohelice – Zábřeh na Moravě – Postřelmov – Šumperk.
  Je to klasický „zastávkový“ rychlík pro spojení Brna a Prostějova se Šumperkem. V úseku přes Vyškov do Přerova pojede po nové trati rychlostí 200 km/h.

• R28 – 60minutový takt.
  Trasa: (Znojmo) – Brno – Vyškov – Nezamyslice – Kojetín – Přerov – Lipník – Hranice na Moravě – Suchdol – Studénka – Ostrava-Svinov – Opava.
  Půjde o rychlík zajišťující poprvé přímé spojení bez přestupu Brno – Ostrava-Svinov – Opava.
  Už po dokončení nyní stavěného úseku získá Vyškov tři rychlíky do hodiny, tedy každých 20 minut do Brna.

Linky z Brna na jih

• R13 – 60minutový takt
  Rychlík pojede po lince Brno – Šakvice – Zaječí – Podovín – Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Staré Město u U.H. – Otrokovice – Přerov – Olomouc. Stávající linka.

• R28 – 60minutový takt – Brno – Pohořelice – Znojmo.
  Nová linka v nové trase, která konečně zajistí kvalitní spojení Znojma nejen s Brnem, ale bez přestupu bude pokračovat přes Vyškov, Ostravu do Opavy. Vytvoří se tak skvělé spojení ze severu na jih Moravy. V úseku z Brna na jih využije VRT Jižní Morava, aby nezavazel osobákům a pak novou trať do Znojma. Pro Znojmo a okolí bude tato linka mimořádně přínosná a dovolím si tvrdit, že četnost spojení z Brna do Znojma bude více jak 1x za hodinu.

• Ex3 – 60minutový takt.
  Expres z Berlína a Prahy pojede přes Brno – Břeclav – Vídeň. Po většinu trasy po vysokorychlostní trati.

• Ex4 – 120minutový takt
  Linka Ex4 bude vedena ve dvou větvích a intervalem 120 minut:
  1. větev: kdy expres přijede d Brna z Vídně a odtud bez zastavení pojede až do Ostravy-Svinova – Ostrava hl.n. – Bohumín – Polsko
  2. větev: se Brnu vyhne a pojede Bratislava – Břeclav – Hodonín – Staré Město u Uh. Hradiště – Otrokovice – Přerov – Ostrava-Svinov – Ostrava hl.n. – Bohumín – Polsko. Druhá větev je na českém území shodná s dnešními polskými expresy. Díky linkám Ex1 a Ex4 získá Brno přímé spojení do Polska v hodinovém taktu (Ex1 + Ex4 = každých 60 minut). U linky Ex1 se dá předpokládat, že se bude v Bohumíně větvit – část vlaků pojede do Polska a část na Žilinu.

• Ex5 – 60minutový takt
  Expresy přijedou do Brna z Chebu přes Prahu a dál budou pokračovat po trase Brno – Břeclav – Bratislava s využitím VRT Jižní Morava.
  Břeclav bude s Brnem spojena rychlíky 3x za hodinu. 

Sprintery přes Brno-Vídeňská

V návrhu dálkových vlaků jsou uvedeny dvě mezinárodní linky, které budou jezdit na komerční riziko dopravců.

• Spr1 – linka Berlín – Vídeň přes zastávku Brno-Vídeňská s 60 minutovým taktem a
• Spr2 z Prahy do Ostravy a Frýdku-Místku, opět se zastávkou Brno-Vídeňská rovněž se 60minutovým taktem.

Na obou linkách očekávám do budoucna větší počet vlaků než jen jeden spoj za hodinu a zároveň také silnější konkurenční boj dvou či více dopravců. V současnosti nejede ani jedna z těchto linek přes Brno — linka Berlín – Vídeň je dnes vedena „spodem“ přes Innsbruck a linka Ostrava – Praha zase přes Českou Třebovou. V novém konceptu by však obě linky měly projíždět přes Brno a nově také zastavovat na zastávce Brno–Vídeňská.

Navazující články

Železniční uzel Brno: prezentační den 2025 – Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Modernizace trati Brno-Přerov, 5. stavba Kojetín – Přerov začala – Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.