Připravovaný vlakový terminál Brno-Vídeňská je častá otázka Brňáků a současně zdrojem obav, že se železnice Brnu vyhne a Brno tak už definitivně zůstane na druhé koleji, jen jako pověstná zastávka v oblouku při cestě z Vídně do Prahy. Na Vídeňské ale žádné vlaky nebudou končit, ani začínat. Termínál VRT Brno-Vídeňská je zastávkou na jihu Brna pro 83 000 cestujících denně. Stane se tak třetím největším nádražím v Brně.
Pozvánka: Až do 12. února 2026 je v brněnském Urban centru na Mečové ulici k vidění výstava ► VRT // ŽUB: Rychlovlaky v Brně. Návštěvníci se zde mohou dozvědět více o plánované přestavbě brněnského železničního uzlu, o novém hlavním nádraží, o nových stanicích Brno-Černovice a Brno-Vídeňská i o nové podobě nádraží Brno-Židenice a okolí ulice Klíny. Výstava se také věnuje otázce, proč jsou vysokorychlostní tratě důležité pro české regiony.
Kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.
Úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Díky tomu je nyní definována poloha železnice v krajině, může začít výkup pozemků, pokračovat projektová příprava, soutěžit zhotovitele a archeologové se mohou pustit do vykopávek.
Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.
