My Brňáci jsme tak trochu schizofrenní. Na jedné straně považujeme to naše malé a zakroucené nádraží a přeplněný přestupní uzel šalin s nočními rozjezdy za to nejlepší co máme, co nám závidí nejen v Praze, ale takřka po celém světě. Současně to stejné místo – nynější hlavní nádraží a ten samý přestupní uzel – vychází ve všech anketách mezi občany jako to nejhnusnější, nejproblematičtější místo v Brně.
Pocitová mapa města Brna 2025
leden 2026
Lidé v pocitové mapě 2025 odpovídali například na otázky, které místo v poslední době prokouklo, kam stojí za to vzít návštěvu, kde se necítí bezpečně nebo kde by se mělo město dál rozvíjet. Výsledkem jsou mapy, které ukazují místa, jež v poslední době „prokoukla“, nebo by si naopak pořádnou změnu teprve zasloužila, kde se lidé cítí nebezpečně, kde by se měl prostor dál rozvíjet a zdokonalovat, kam chodí trávit volný čas a kam berou návštěvy. Pocitová mapa tak dobře umožňuje určit, která místa obyvatelé a obyvatelky Brna považují za atraktivní, problematická nebo jinak důležitá pro svůj každodenní život.
Kde Brno září a kde to skřípe
Souhrnným výstupem Pocitové mapy 2025 je mapová aplikace , již najdete mapy a která umožňuje i filtrování výsledků podle demografických charakteristik respondentů nebo podle toho, zda byl u bodu zanechán komentář.
„Z mapy viditelně vystupují revitalizovaná náměstí, parky, nábřeží řek nebo nově oživené brownfieldy. Právě tam lidé nejčastěji mluví o pozitivní změně, zeleni, prostoru k setkávání a lepší atmosféře,“ říká radní města Brna pro participaci Petr Bořecký.
Kde to prokouklo?
Dvě třetiny odpovídajících zná v Brně nějaké místo, kde se to za posledních pět let proměnilo k lepšímu. 7 % takové místo nezná, 13 % neví a 12 % na tuto otázku neodpovědělo. Pokud se podíváme na nejvíce označovaná místa, kde došlo ke zlepšení jsou to:
-
park na Moravském náměstí ,
-
areál Vlněny mezi Přízovou a Dornychem,
-
Mendlovo náměstí,
-
náplavka respektive Rullerovo nábřeží u Svratky
-
a také nároží na třídě Kapitána Jaroše .
-
- Dominikánské náměstí v Brně je hodnoceno jako místo, kde to v poslední době prokouklo
-
- Dominikánské náměstí
Další, o něco méně výrazná místa, kde došlo ke zlepšení, najdeme v severní části Nové Zbrojovky při řece Svitavě, v sadu na Božetěchově a u nového královopolského nádraží, na velkém městském okruhu (VMO) na Židenické estakádě, na VMO při tramvajovém tunelu na ulici Žabovřeská (v novém parku i kolem řeky). Zlepšila se i místa, jako je nový Academy Park na rohu ulic Veveří a Šumavská, park na Kraví hoře či prostranství před Janáčkovým divadlem. Shluky bodů zlepšení najdeme také v Lužánkách, v zahradách mezi vilou Tugendhat, Löw-Beerovou a Arnoldovou vilou (ta je rovněž označovaným místem vzhledem k nedávné rekonstrukci), u vodojemů na Žlutém kopci, na plaveckém stadionu za Lužánkami a v parku Marie Restituty v Husovicích.
-
- Turistické informační centrum v Brně na Zámečnické
-
- Je mnoho věcí, čím se můžeme chlubit. Bohužel celkový dojem kazí problematická místa.
Dále na hřišti Bzzzukot v Židenicích, v rokli v Líšni a v rokli na Lesné (tyto tři proměny byly realizovány i díky participativnímu rozpočtu města Brna Dáme na vás). Podle respondentů se zlepšilo dokonce i místo po zbouraném PRIORu mezi nádražím a Vaňkovkou a shluky bodů zlepšení vidíme i na Netroufalkách v Bohunicích, kde byla přivedena šalina k nemocnici.
Kde je to v Brně hnusné?
87 % odpovídajících označilo jedno nebo více míst v Brně, kam neradi chodí. Jen 2,5 % taková místa nezná. A o jaká místa se jedná? Jako výrazně nejhnusnější místo v Brně vnímáme hlavní nádraží a zastávky šalin před ním. K tomuto prostoru se připojuje také „parčík“ u trolejbusových zastávek (kde se v létě povalují bezdomovci) , podchod pod železničním viaduktem na Křenové (mezitím proběhla jeho rekonstrukce), prostor před OC Letmo a východ z podchodu pod nádražím na straně bývalého Prioru. Jako pomyslná chapadla neoblíbených míst se z oblasti současného nádraží vysouvají do ulic Křenová, Benešova a Mlýnská a do celého prostoru od bývalého Prioru směrem k Vaňkovce (v anketě se ještě neprojevilo zbourání PRIORu).
-
- Přestupní uzel u nádraží je hodnocen jako nejproblematičtější místo v Brně.
-
- Brněnské hlavní nádraží – ostuda Brna
Další menší shluk vytváří autobusové nádraží Zvonařka (i když část odpovídajících jej označila jako místo, kde došlo ke zlepšení – zjevně to však zatím nestačí). Problematické jsou také ulice Hybešova a Václavská, ústící do Mendlova náměstí. Samotný Mendlák v pocitové mapě vyvolává rozporuplné reakce – jedněmi je hodnoceno jako prostor, který prokoukl, jiní jej naopak vnímají jako místo, jež potřebuje další změny.
Druhý nejvýraznější shluk neoblíbených bodů představuje oblast křižovatky ulic Cejl a Tkalcovská. Z tohoto ohniska pak vycházejí liniové shluky problémů, ulice Cejl, Bratislavská a Francouzská. Jedná se o lokalitu, která je v Brně tradičně spojována se sociálními problémy a chudobou místních obyvatel a pro niž se vžil nelichotivý název „brněnský Bronx“.
-
- Pocitová mapa města Brna za rok 2025: nejhorší místa v Brně: přestupní uzel hlavní nádraží a s odstupem plac přes Albertem (dříve Interspar) na Cejlu. Ohledně toho Cejlu: kolik lidí si myslíte, že má s tím místem z posledního roku osobní zkušenost a byli tam, nebo to označení dali jen ze setrvačnosti?
Menší shluky se objevují také v místech, jako je parčík za Domem umění, část Malinovského náměstí „u Žárovek“ a náměstí Svobody. I zde jsou odpovědi rozporuplné – část lidí vnímá největší brněnské náměstí pozitivně, jiná výrazná skupina jej považuje za problematické. Dále jsou označovány park na Kolišti za Janáčkovým divadlem, proluka mezi ulicemi Veveří a Kounicova, přístaviště u přehrady a smyčka šaliny v Komárově.
Výraznější shluk neoblíbenosti se objevuje také v oblasti kolem bývalého fotbalového stadionu za Lužánkami a u přestupního uzlu Stará osada v Židenicích. Více označovanou lokalitou je rovněž oblast kolem Dukelské třídy, respektive Husovic.
Rozvoj ano – ale uvnitř Brna
Mapa ukazuje, že veřejnost si přeje další rozvoj Brna, ale ne jako rozpínání města do okolí. Lidé naopak chtějí, aby se Brno rozvíjelo dovnitř: využívalo brownfieldy, zlepšovalo každodenní fungování města a investovalo do kvalitního veřejného prostoru, pěší a cyklodopravy, zeleně a bezpečí.
„Pocitová mapa nám dává do ruky konkrétní podněty, ne obecné fráze. Ukazuje, kde lidé změny opravdu cítí – a kde na ně stále čekají. Právě tyto jemné, ale opakující se signály jsou pro strategické plánování města nesmírně cenné. O to víc, že máme pro srovnání data z předchozích průzkumů z let 2016, 2018 a 2022,“ doplňuje uvolněný zastupitel pro oblast strategického rozvoje Martin Příborský.
Vyplnění pocitové mapy bylo dostupné od 14. května do 31. října 2025 a zapojit se mohl každý – obyvatelé Brna i ti, kteří sem jezdí za prací, studiem nebo službami. Anketa byla anonymní a její vyplnění trvalo pár minut, podle toho, jak moc se lidé rozepsali. Na respondenty v anketě čekalo kromě několika běžných otázek i šest map, do kterých zadávali body či polygony (tj. celé lokality). U každé mapy mohli vyznačit až 5 míst.
Anketu města vyplnilo 1 714 odpovídajících. Ve vzorku převažovali mírně muži (54 %) nad ženami (41 %) a 5 % tuto informaci na sebe neprozradilo. Hodně se zapojili mladí lidé – věkově nejčetnější kategorií byla 15 až 29 let (48 %), následovaná těmi ve věku 30 až 44 let (34 %). Zapojilo se ale i 6 osob ve věku nad 75 let a 12 dětí do 14 let. Z hlediska vzdělání převažovali vysokoškoláci (58 %), následováni středoškoláky (34 %). Většinu souboru tvořili pracující lidé (69 %) a 25 % bylo studentů. Otázka byla i na délku pobytu v Brně: anketa nejvíce zaujala ty, co v Brně žijí déle než 20 let (38 %). Další skupiny respondentů zde žijí 10 až 20 let (20 %), 5 až 10 let (19 %) i 1 rok až 5 let (14 %). Anketu vyplnilo i 30 osob, které v Brně ani nežijí, ani zde nepracují/nestudují a patrně mají o naše město zájem.
Podrobná analýza všech šesti map, výběr z více než 900 slovních komentářů i interaktivní mapová aplikace jsou k dispozici v tzv. story mapě Pocitová mapa Brna 2025.
Zvonařka
2017
Ústřední autobusové nádraží Zvonařka bylo postaveno na počátku 80. let jako součást nového Jižního centra. Podle původního plánu ze 70. let měla kolem v podzemí jezdit Rychlá šalina a na střeše Zvonařky měly stát autobusy. Bohužel kvůli hospodářské krizi na přelomu 70. a 80. let došly peníze a z projektu Rychlé šaliny sešlo. Dnešní odbavovací hala je proto jen dočasným provizoriem — původně plánovaná hala měla spojovat autobusy a šalinu pod jednou střechou. Lávka pro pěší z 80. let je rovněž provizoriem do dostavby šaliny na Plotní. A kvůli problémům s únosností i takto mohutné střechy může nahoře parkovat jen omezený počet autobusů. Proto je vedle nádraží další odstavná plocha pro autobusy.
Snad po takřka 40 letech se konečně začne na podzim roku 2017 stavět šalina na Plotní. Zvonařka je ale podle mne tím nejhnusnějším místem v Brně. Mohutná střecha s parkovištěm neplní svou roli, spodní plocha se zastávkami autobusů je tmavá i v pravé poledne a po zavedení Jednotného systému veřejné dopravy na Jižní Moravě předimenzovaná. Z pohledu občana je celý objekt hnusný, navíc obehnaný nevzhlednými stánky. Příklady nových autobusových nádraží v Břeclavi nebo v Hradci Králové ukazují cestu vpřed.
-
- ÚAN Zvonařka roku 2017
Za čistější podchod pod nádražím
březen 2018
Radnice Brno-střed rozesílá výpovědi stánkařům pod hlavním nádražím. Cílem je vyčistit podchod pod nádražím. Některým stánkům skončila smlouva, resp. neplatily nájem, jiné stánky stojí v podchodu zcela nelegálně už od počátku 90. let. Uvádí to radnice Brno-střed, která na rok 2018 plánuje pro prostor mezi podchodem a obchodním domem Prior vyhlásit architektonickou soutěž. Stánky v „myší díře“ ale zůstávají, protože tento podchod nepatří obci, ale Českým drahám.
A víte, proč z podchodu pod hlavním nádražím nevedou přímo nahoru na nástupiště schody či výtahy, ale máme tu další dva souběžné podchody? Protože současná podoba podchodu je pouze torzem nedokončeného projektu spojnice starého města brněnského a nového uzlu podpovrchových šalin, který měl vzniknout před obchodním domem Prior. V té době už přitom mělo být vlakové nádraží nové, na místě dnešního Dolního nádraží, a kolem starého Brna měl být dokončen zelený pruh parků. Proto z podchodu nevedou nahoru na vlaková nástupiště schody. Vlaky tam už dávno neměly být.
