Prezentace archeologických nálezů v obecním domě

Osídlení už od raného středověku

Archeologové Muzea města Brna a společnosti Archaia Brno v těchto dnech dokončují hlavní fázi výzkumu ve Veselé ulici, kde vyroste Janáčkovo kulturní centrum. Na místě našli tisíce drobných předmětů, dokonce i z mladší doby kamenné, nejcennější jsou ale nálezy přibližující život ve středověku. V současnosti jde o nejrozsáhlejší výzkum v historickém jádru města Brna, ale i na Moravě a v českých zemích. Výsledkem je 400 až 500 (!) banánových beden plných nálezů. Po jejich vytřídění a prozkoumání bude část nálezů vystavena, zřejmě i přímo na místě jejich objevu, v nové budově filharmonie.

 Přestože na místě očekávali zajímavé nálezy, neminulo archeology velké překvapení. „Odkryli jsme kompletně zachované přízemí zděného domu z 13. století. Takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují a pokud ano, nacházeli jsme doposud jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy. Takto dobře zachovalá stavba je jedinečná,“ uvedl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna.

V místech lokality Veselá byl zřejmě pramen potoka, který protékal přes dnešní náměstí Svobody. Dodnes je zde vysoká hladina spodní vody, která udržela dřevěné nálezy ve výjimečně dobrém stavu, zejména konstrukce, jako jsou výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Odborníkům díky nim vzniká jedinečná možnost udělat si přesný obrázek o podobě stavebních konstrukcí, které se ze středověku běžně nedochovaly. Získají také lepší představu o tehdejší úrovni tesařského řemesla a díky analýze letokruhů mohou nálezy poměrně přesně datovat.

Od poloviny 13. století až do poloviny 15. století se původní terén postupně navyšoval vlivem odpadků i ponechaných demolic z dřívějších staveb. Vznikla tak 2 až 3 metry mocná vrstva bohatá na nálezy. Teprve od 15. století se okolní terén ustálil a odpadky se začaly vyvážet za městské hradby. Z průzkumu vrstev lze usuzovat na kontinuální osídlení již od raného středověku, včetně stop po několika požárech.

Během vývoje města zpravidla narůstal terén postupným hromaděním vrstev zeminy a nepotřebného materiálu od středověku po současnost. „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů těchto vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru města nenajdeme,“ zdůraznil ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška.

Raně středověké Brno

Nejzajímavějším nálezem je však zachovalé přízemí zděného domu ze 13. století. Rozměry domu jsou na tehdejší dobu úctyhodných 22 × 8 metrů. Ke zděné části budovy přiléhala ještě hliněno-dřevěná přístavba, kde se nacházela kuchyně a komín od kamen. Dům byl zřejmě vícepatrový, protože přízemí (nikoli sklep, který tu kvůli vysoké spodní vodě nemohl být) sloužilo hospodářským účelům, pravděpodobně ke skladování. Stavba tedy patrně patřila bohatému kupci.

V té době mohlo žít v Brně přibližně 3 500 až 5 000 lidí (což odpovídá počtu obyvatel dnešních Jehnic). Raně středověké Brno si tak můžeme představit jako velkou vesnici uvnitř opevnění, tvořenou převážně samostatnými dřevěno-hliněnými domy. Mezi nimi stálo jen několik málo — odhadem do deseti — zděných domů, které navíc nestály pohromadě, ale jako jednotlivé stavby rozeseté v prostoru. Mezi nimi vedly cesty a cestičky, rostly stromy, protékal potok a pohybovala se hospodářská zvířata.

Podobný typ kamenného domu je na Moravě zdokumentován jen v Brně a v Jihlavě. To svědčí o velikosti a bohatství tehdejšího Brna, jehož význam a prosperita plynuly z výhodné polohy na dálkových obchodních cestách a tedy z mezinárodního obchodu. Původní kamenný dům určil i pozdější uliční síť a na jeho místě stával dům až do počátku 20. století.

Co se týká opevnění, je známo, že již v polovině 13. století mělo Brno část svých hradeb kamennou. Na ni navazovalo starší opevnění v podobě širokého příkopu a nasypaného valu z hlíny a kamení. Na koruně valu stála palisáda z mohutných kůlů, někdy doplněná dřevěným ochozem pro stráže.

Ty nejzajímavější nálezy

Zajímavý je nález vývrtů z broušených seker z doby kamenné, tedy z období zhruba 5000 až 3000 př. n. l. Na místě nálezů se však nenašly žádné starší zbytky než z raného středověku. Navíc se tyto kousky z doby kamenné našly ve středověké vrstvě. Je tedy velmi pravděpodobné, že tyto „válečky“ našli naši brněnští předci někde na poli nebo v lese a vzali si je domů na hraní. A když je to omrzelo, tak je vyhodili.

A co to vlastně jsou ty vývrty? Sekera musí mít otvor pro dřevěné topůrko a nejlepší způsob, jak v době kamenné vyvrtat otvor do kamene, je vzít dřevěný klacek, ale také kost nebo rákos, a upravit ho tak, aby vznikla válcová „trubka“. Tou se pak otáčí podobně jako při vrtání a dovnitř se sype jemný písek jako abrazivo. Díky tomu lze překvapivě efektivně vyvrtat otvor do kamene a odpadem je právě váleček jako odpad z dutého vrtání, odpovídající vnitřnímu průměru klacku. Tyto „válečky“ se nacházely ve středověku poměrně často.

Nález mušlí nelze moc dobře datovat, ale svědčí o tom, že i v době středověku lidé cestovali i na velké vzdálenosti.

Kachel z kamen

Ve středověkém kamenném domě byl nalezen i tento kachel z kamen. Na druhém snímku je jeho vnitřní část, která svědčí o tom, že byl opravdu součástí používaných kamen. Také tento nález dokládá, že majitelé domu museli být skutečně bohatí, protože i samotná kamna byla velmi velká. Zajímavostí je, že reliéfy gryfů se nacházejí i v sále současného Besedního domu, tedy jen pár kroků od nálezu těchto kachlů.

Gryf je fantastická bytost s tělem, zadníma nohama a ocasem lva (symbol síly a královské moci), zatímco přední část těla, hlava a křídla patří orlovi (symbol nebes, svobody a odvahy). Měl být kombinací „krále zvířat“ (lev) a „krále ptáků“ (orel), což z něj činilo velmi mocný symbol už od antického starověku. V evropském středověku šlo o erbovní zvíře a znamení statečnosti.

Akvamanile na umývání rukou

Zajímavý je nález akvamanily, nádoby na vodu ve tvaru zvířete nebo člověka, která původně sloužila k omývání rukou při náboženských obřadech. Později se rozšířila i do měšťanských domů, kde si lidé mohli omýt ruce před nebo po jídle. Voda však bývala studená, nijak se neohřívala. Ty „hlavičky“ před akvamanilou jsou další hlavice z již nedochovaných nádob na vodu.

Slovo akvamanile pochází z latinského aqua (voda) a manus (ruka). Nejznámější akvamanile bývají kovové (bronze), ale existují i keramické varianty, které byly dostupnější a často zdobené. Nejčastější tvary představují lva, koně, býka, gryfa, jezdce či rytíře. Měla otvor pro nalití vody a výlevku, obvykle v tlamě zvířete. Keramické akvamanile bývaly glazované a barevně zdobené.

Habánská nádoba

Na obrázku vpravo je habánská nádoba. Písmena M. F. na nádobě se používala jako iniciály mistra nebo malíře. V habánských komunitách bylo zvykem nádoby podepisovat – nejen kvůli řemeslné pýše, ale i proto, že šlo o uzavřené a přísně organizované společenství, kde se tvorba pečlivě evidovala. Habánské nádoby často nesou velmi přesné datace (zejména z druhé poloviny 17. století), protože byly vyráběny k významným událostem – sňatkům, narozeninám, výročním darům nebo byly součástí svatebních výbav, případně označovaly výroční kusy mistra.

Rok 1693 tak spadá do pozdního habánského období po talerhofských reformách. Datace na habánské majolice je běžná a je jedním z důvodů, proč je tato keramika pro archeology a historiky tak cenná. Na fotografii je vidět habánská bílá cínová glazura, zelený listový či perlový ornament kolem kartouše, čistě psané iniciály a rok a oválná kartuš (štítek) – velmi typická pro datované habánské džbány.

Pro poznání středověkého života v Brně je archeologický výzkum zásadní. Velkým zdrojem informací jsou sice psané historické prameny, ale ty se týkají jen určitých a často vyšších sfér společnosti. „To, co lidé používali v každodenním životě, co vyhazovali, nám prozradí právě jen výzkum v místě. Proto je tak důležitý,“ zdůraznil Navrátil.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali i tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky nebo zvířecí kosti. K častým nálezům patřily i železné předměty, tedy součásti konstrukcí domů, nářadí nebo nábytku. Plocha ukrývala také artefakty z mladší doby kamenné: několik kusů pazourku a kamennou sekyrku. A například také mušli, která svědčí o středověkých kontaktech se Středomořím.

Nálezy budou vystaveny

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů musí ustoupit stavbě. Ještě před tím odborníky čeká kresebná a fotografická dokumentace plochy a profilů. Jednotlivé kresby se už nyní počítají na stovky, fotografie na tisíce. „Pro získání kolmého snímku takto rozsáhlé plochy se dnes již běžně používají drony. K dokumentaci dochovaných konstrukcí většího rozsahu používáme prostorový 3D scan,“ doplnil Navrátil s tím, že takto zdokumentují i zmíněnou středověkou stavbu.

„Nejnáročnější fáze výzkumu, které se každý den účastnilo na třicet pracovníků, skončí 20. prosince. Druhá část zahrnující drobnější akce v místech vstupu do stavební jámy je naplánovaná na příští rok a neměla by mít zásadní vliv na průběh stavby, která zatím pokračuje bez technických obtíží. Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí 1. a 3. podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu. Příští rok se stavbaři přesunou na místo budoucího technologického centra. Kromě těžení stavební jámy půjde také o vrtání kotev, pilot a budování stěn ze stříkaného betonu,“ informovala primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodala: „Pokračuje také výběrové řízení na dodavatele varhan do nového sálu. Ve druhém kole se ho účastní tři subjekty. Čtvrtého zájemce jsme museli vyloučit pro nesplnění kvalifikačních předpokladů.“

„Při přípravě tohoto projektu nás ani ve snu nenapadlo, jak dalece se dostaneme do historie,“ řekl generální ředitel společnosti Brněnské komunikace a.s. Luděk Borový

„Jako vystudovanou historičku mě velmi těší, že se díky výzkumu dozvídáme nové informace o životě ve středověkém Brně. A jako muzikoložku to, že historii tohoto místa zaplní v budoucnosti hudba,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Janáčkovo kulturní centrum

  • 1 200 lidí v hledišti
  • 198 aut zaparkuje v podzemních garážích
  • Zhotovitelem je konsorcium Společnost JKC Brno, tvořené společnostmi OHLA ŽS, STRABAG Pozemní a inženýrské stavitelství a UNISTAV CONSTRUCTION, které uspělo s nabídnutou cenou 2,3 mld Kč.
  • Na financování stavby se bude podílet Ministerstvo kultury České republiky částkou 600 mil Kč, Brněnské komunikace 332 mil Kč a Jihomoravský kraj 100 mil Kč. Zbytek doplatí město Brno ze svého rozpočtu.
Od Published On: 26. 11. 2025Kategorie: Stavíme BrnoŠtítky:

Diskuzní fórum