První stavba ŽUBrno si jde pro povolení

20. ledna 2026

Jednou z přípravných staveb modernizace brněnského železničního uzlu je rozšíření stávající tratě ze Židenic do Černovic ze dvou na čtyři koleje. Stávající násep mezi ulicemi Klíny a Nevrklova bude nahrazen opěrnými stěnami tak, aby nová trať co nejméně zasahovala do uliční sítě. Součástí modernizace bude i podjezd v ulicích Filipínského a Jílková, kde se v současnosti nachází zastávka MHD. Opěrné zdi budou tvořeny řadou oblouků s cihlovou výplní, což odkazuje na historické železniční viadukty. Koleje budou vedeny přibližně 7,5 metru nad uliční sítí. Kvůli omezení hluku bude trať obklopena proti-hlukovými stěnami a novou výsadbou – na ulici Klíny řadou jilmů, na Nevrklově jednou řadou keřů. Uliční profil bude doplněn o parkovací místa.

Stávající uspořádání totiž kapacitně ani prostorově neumožňují budoucí čtyř-kolejné uspořádání. Modernizace ŽUB bude v dalších letech pokračovat výstavbou nového nového nádraží Brno-Černovice, modernizací tratí prakticky po celém Brně, navýšení kapacity tratí, výstavbou nového hlavního nádraží a přípravou celého uzlu na zaústění vysokorychlostních tratí. Úsek kolem ulice Klíny slouží jako předstupňová stavba, která umožní následné větší akce.

Modernizace úseku Brno–Židenice – Brno–Černovice

Stavba „Modernizace traťového úseku Brno–Židenice (mimo) – odbočka Brno–Černovice“ představuje jednu z klíčových etap dlouhodobě připravované Přestavby železničního uzlu Brno, jejímž cílem je zásadně modernizovat a kapacitně posílit železniční infrastrukturu ve východní části města. V rámci této etapy je stávající dvoukolejný úsek celostátní trati upravován tak, aby byl stavebně připraven na budoucí čtyřkolejné vedení, které má v následujících letech zvýšit propustnost i plynulost vlakové dopravy.

Projekt zahrnuje komplexní modernizaci technologických zařízení, železničního svršku i spodku, přeložky kabelových tras, úpravy trakčního vedení a vybudování nových staveb. Zásadními objekty jsou dva nové železniční mosty na ulicích Jílkova a Filipínského a souvislý systém opěrných zdí lemující trať, které vytvářejí prostorové podmínky pro čtyřkolejné uspořádání. Spolu s tím je třeba realizovat rozsáhlé přeložky zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, protože stávající kabelizace by kolidovala s novou polohou kolejí i s výstavbou mostních objektů. Stávající kabely budou nejprve dočasně přesunuty do provizorních tras a následně, po rekonstrukci kolejí, uloženy do nově budovaných kabelovodů a multikanálů podél opěrných zdí. U některých zařízení dojde také k posunu návěstidel a obnově kolejových obvodů.

Rychlost do 120 km/hodinu

Významnou částí stavby je rozsáhlá úprava železničního spodku, do kterého jsou doplňovány nové vrstvy pražcového podloží dimenzované na budoucí zatížení a rychlost do 120 km/h. Návrh konstrukcí zohledňuje i vyztužení přechodových oblastí u nových mostů, kde je třeba eliminovat nerovnoměrné sedání zemního tělesa. Nová geometrická poloha kolejí zahrnuje zejména posun koleje č. 2 o cca 1 metr, což umožní dosažení požadované osové vzdálenosti 5 metrů mezi kolejemi, nezbytné pro budoucí vložení dalších dvou traťových kolejí a kolejových spojek. Po zprovoznění nového uspořádání kolejí bude s odstupem několika měsíců provedeno tzv. následné podbití, které upraví polohu koleje po konsolidaci podloží.

Nové železniční mosty

Výstavba dvou nových železničních mostů nahrazuje původní ocelové konstrukce. Nové mosty jsou navrženy jako dvoukolejné železobetonové polorámy zakládané na velko-průměrových pilotách, které díky své odolnosti a tvaru umožní budoucí vložení dalších kolejí i vybudování místních komunikací pod mosty. Konstrukce zahrnují také kabelové žlaby integrované do říms mostů a protihlukové stěny umístěné na jejich horní hraně. Mosty na ulicích Jílkova a Filipínského se navíc liší rozsahem úprav, které počítají s budoucím rozvojem tratě až na šest kolejí ve směru do Židenic.

Most nad ulici Bubeníčkova, pod kterou jezdí šaliny, se bude modernizovat až v následující etapě. Součásti modernizace brněnského uzlu bude i posunutí nástupišť Židenického nádraží k mostu tak, aby cestující mohli jednoduše z vlakových nástupiště přestupovat dolů na zastávku šaliny, která bude pod mostem. Zde bych se přimlouval i za změnu názvu zastávky z Kuldova na Nádraží Brno-Židenice.

Opěrné a protihlukové stěny

Součástí projektu je i vybudování opěrných stěn po obou stranách trati. Tyto železobetonové konstrukce s římsami představují zásadní prvek celého budoucího čtyřkolejného uspořádání. Do říms opěrných zdí jsou navrženy kabelové trasy i výklenky pro stožáry trakčního vedení, což umožňuje vedení infrastruktury v omezeném uličním prostoru. Doplňujícími prvky jsou protihlukové stěny o výšce 3,5 metru, navržené v souladu s hlukovou studií tak, aby chránily okolní zástavbu v hustě obydleném území Židenic.

V rámci stavby se realizují také přeložky trakčního vedení, nové ukolejnění, přeložky silnoproudých kabelů a doplňující objekty, jako jsou oplocení v ulicích Jílkova a Filipínského. Oplocení zajistí oddělení drážního pozemku od průmyslového areálu i okolní zástavby. Současně proběhne koordinace s vlastníky inženýrských sítí a dotčenými orgány státní správy, protože se jedná o stavbu vedenou podle zákona o liniových stavbách a s mimořádně velkým počtem účastníků řízení.

Zatím dvě, pak čtyři koleje

Výsledkem této etapy je násep pro dvoukolejný provoz, avšak již stavebně připravená na budoucí rozšíření. Teprve navazující stavba v rámci přestavby železničního uzlu Brno umožní zprovoznění všech čtyř kolejí. Tato etapa je tedy zásadním krokem k modernější, rychlejší a kapacitně výrazně robustnější železniční dopravě v Brně, která bude lépe odpovídat potřebám města i celého jihomoravského regionu.

Proč se modernizuje železniční uzel Brno

Stavba „Modernizace traťového úseku Brno–Židenice (mimo) – odbočka Brno–Černovice“ je součástí jedné z největších investic do železniční infrastruktury v České republice – Přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB). Jedná se o projekt s nadregionálním i evropským významem, neboť Brno leží na křížení dvou hlavních evropských železničních koridorů a železniční uzel patří k nejzatíženějším v celé České republice a svoji kapacitou již dlouho nestačí.

Brněnský železniční uzel vznikal postupně od poloviny 19. století a jeho dnešní podoba je výsledkem mnoha dílčích rozšíření a změn. Město od té doby výrazně vyrostlo, ale uzel zůstal v podstatě ve stejných prostorových limitech. To dnes způsobuje několik zásadních problémů:

• nedostatečnou kapacitu kolejiště pro současný i budoucí objem dopravy,
• zastaralou infrastrukturu, která neodpovídá požadavkům na zaústění připravovaných vysokorychlostních tratí,
• urbanistickou bariéru v centru města v podobě náspů, nízkých silničních podjedů tzv. „tunýlků“ pod tratěmi.
• Modernizace a zjednodušení vedení tratí přes Brno umožní rozvoj Brna do oblasti Trnitá.

Podle Správy železnic má celý projekt modernizace brněnského železničního uzlu stát přibližně 73 mld Kč v dnešních cenách, přičemž stavební práce mají probíhat mezi roky 2028 a 2035. Zprovoznění uzlu umožní výrazné zvýšení počtu osobních i dálkových vlaků.

Role úseku Černovice – Židneice v celkovém projektu

Aktuální stavba v úseku Židenice–Černovice je jedním z předpokladů, aby se celý uzel mohl začít postupně přestavovat. Tento úsek bude v budoucnu představovat hlavní východní vstup do Brna pro vlaky od Přerova, Tišnova, Svitav i budoucí VRT. Proto je nezbytné:

• rozšířit železniční těleso na výhledové čtyři koleje,
• zmodernizovat mosty, opěrné zdi a kabelové trasy, aby odpovídaly novému uspořádání,
• upravit technologická zařízení tak, aby mohla být zapojena do budoucího centrálního řízení dopravy,
• realizovat protihluková opatření, jelikož se stavba nachází v husté městské zástavbě.

Tento úsek byl také vybrán jako první stavební etapa, protože jeho modernizace může proběhnout dříve, než budou zahájeny náročné práce na samotném novém nádraží. Správa železnic potvrdila, že právě tato stavba bude jako jedna z prvních uvedena do realizace v rámci celého projektu ŽUB.