Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.
Označení Brna pravděpodobně vychází z umístění „na blátě“ (staroslověnské brn znamená bláto) u důležitého brodu. Řeka se zde často rozvodňovala a napájela všudypřítomné močály. Nejstarší zmínka o povodni je doložena už z roku 1257. První skutečné protipovodňové hráze zde vznikají až dnes — s dokončením první etapy úprav nábřeží řeky Svratky. Vznikla náplavka a rozšířené koryto se stěnami určenými k zachycení stoletých vod. Rullerovo nábřeží nese jméno po autorovi svého návrhu, architektu Ivanu Rullerovi, který se jeho dokončení již nedožil.
