V těchto dnech (červen 2018) si připomínáme 90.výročí brněnského výstaviště. S výstavištěm je spojena i železniční vlečka Brno-Dolní nádraží – Brněnské výstaviště.  Vlečka ale už není potřeba.

zarážedla

Konec železniční vlečky na brněnské výstaviště

Vlečka byla dříve než výstaviště

Na ploše výstaviště, trochu v rohu, ve stínu velkých pavilónů, se nachází Bauerův zámeček. Jádro zámku je nejspíše barokní. Nejvýznamnějším majitelem byl Viktor Bauer (1876 – 1939), který rodinné sídlo spolu s pozemky tzv. Bauerovy rampy zdědil po smrti svých rodičů v roce 1911. V okolí zámečku, v záplavovém území řeky Svratky, byla alej vedoucí k zámečku, ovocný sad se zahradnictvím, tenisové kurty a jízdárna.

Bauerův zámeček

Bauerův zámeček na brněnském výstavišti

Hned za zámečkem býval i cukrovar. Ten však zčásti v roce 1906 vyhořel a rafinace cukru v něm již nebyla nikdy obnovena. K cukrovaru vedla od roku 1889 železniční vlečka. Ta začínala na Horním (dnešním hlavním) nádraží a přes Nové Sady jezdily vlaky dnešní ulici Hybešovou až na Poříčí. Po cestě se oddělila trať na Mendlovo náměstí do pivovaru. Na Poříčí koleje odbočily vpravo a kolem řeky Svratky, zhruba v dnešní stopě, pokračovaly až k Bauerově zámečku a cukrovaru.

Bauerův brněnský cukrovar

Bauerův brněnský cukrovar – tedy zbylé budovy u zámečku na brněnském výstavišti, 6.2018

Na křižovatce Poříčí – Křížová však koleje železniční vlečky neodbočovaly od kolejí šaliny hned vpravo jako dnes. Oblouk by byl příliš ostrý. Koleje vlečky se nejprve oddělily vlevo a obloukem po ulici Poříčí skoro kolmo překřížily koleje šaliny, které směřovaly k nemocnici Milosrdných bratří. Na přelomu 19 a 20.století totiž nebyl rozdíl mezi železniční tratí a tratí pro šaliny. Nákladní vozy zcela volně projížděly z venkovní dráhy do města a nákladní doprava tvořila hlavní zdroj příjmu pro provozovatele šaliny.

Po vyhoření cukrovaru v roce 1906 již tento nebyl nikdy obnoven a Viktor Bauer koupil cukrovar v Hrušovanech, u Brna (?). Železniční vlečka však zůstala až do Velké války. Koncová část vlečky byla zrušena. Podle jedné verze byl za války nepoužívaný úsek snesen a koleje použity k vítězství zbraní našeho Císaře pána. Zbývající část ulice Křížová – Rybářská zůstala. Pravděpodobnější je, že koncová část přestala být užívána již před Válkou a možná byla i snesena. Možná se ale jen zbylá část vlečky nepoužívala, koleje zarůstaly, proto na mapách již zachycena není.

Nádražní domek

Vedle Bauerova zámečku, na brněnském výstavišti, stojí i tento typický nádražácký domeček.

Tak jako tak, na mapách z roku 1914 je zakreslen Brněnský cukrovar, ale železniční vlečka již končí u Rybářské ulice a do cukrovaru nevede. Takový stav zůstal i po válce, protože i na mapě z roku 1921 jsou koleje vlečky ve stejné podobě jako v roce 1914. Tento stav trval po celou dobu první republiky a vlečka nebyla napojena na Dolní nádraží. Muselo se jezdit přes Nové Sady a Horní (dnešní hlavní) nádraží.

Železniční vlečka tedy aspoň z části zůstala. V roce 1957 byla železniční vlečka na ulici Poříčí prodloužena až na Dolní nádraží a bylo změněno i její vedení v areálu výstaviště. Už nevedla jako původně k Bauerově zámečku, ale do areálu vstupovala nově bránou mezi pavilóny B a D, kde se dále větvila.

Vlečka

Vstup železniční vlečky na brněnské výstaviště, červen 2018

Dočetl jsem se, že koleje železniční vlečky již na přelomu 19. a 20.století vedly na Dolní nádraží. A současně bylo prý možné na křižovatce Křížová – Poříčí odbočit i vlevo na Dolní nádraží. Čehož využívaly vozy z pivovaru na Mendláku, které tak bezúvraťově jezdily rovnou na Dolní nádraží. Tato verze ale nebude správná.

Podle mapy z roku 1900 vidíme železniční odbočku z Poříčí, která skoro kolmo kříží koleje šaliny, aby pokračovala kolem Svratky do smaltovny (?)  a dál do Bauerova cukrovaru. Podívejte se na historickou mapu Brna z roku 1906. Napojení na Dolní nádraží v roce 1906 ani z cukrovaru ani z pivovaru není.

Poříčí

Odbočka žel. vlečky na ulici Poříčí. Mapa z roku 1906

 

Bauerův zámeček

Bauerův zámeček a cukrovar z roku 1906

Zdroj historických map Staré mapy Moravy a Brna.

Kupodivu koncová část železniční vlečky nebyla obnovena ani za První republiky při výstavbě brněnského Výstaviště. Železniční vlečka byla obnovena až v roce 1959 při druhém velkém rozvoji výstaviště. A jejím úkolem byl návoz exponátů a samotných vlaků jako exponátů.

Protože se konec železniční vlečky na brněnské výstaviště již pomalu blíží, věnuji tento příspěvek její historii a přidám i pár fotek a plánů. Vlečka BVV vede z Dolního nádraží kolem řeky Svratky na brněnské výstaviště.

Zarážedlo

Zarážedlo na vlečce na výstavišti. Jaro 2018

Od roku 2011 je vlečka navržena na zrušení. Není v připravovaném územním plánu města Brna a nepočítá se s ní ani s modernizaci železničního uzlu Brno.

Konec vlečky na brněnské výstaviště se blíží

červen 2018
Od počátku brněnského výstaviště vede do areálu železniční vlečka. Její osud je jistý, bude zrušena. Brněnské výstaviště ani vystavovatelé již nepotřebují navážet do areálu vlakové zásilky nebo samotné vozy jako exponáty. Vlečka je dnes využívána například pro fanoušky Hokeje, kteří mohou u haly Rondo nastoupit na vlak a nechat se odvést. jedná se však jen o atrakci. Při nejbližší rekonstrukci silnice nikdo, ani město, nebudou zřejmě chtít investovat do zachování této vlečky která vede z areálu BVV kolem řeky Svratky na Dolní nádraží.

Viadukt

Železniční viadukt u řeky Svratky a malého městského okruhu. Pod viaduktem souběžně se silnicí vede 90-letá vlečka na brněnské výstaviště

 

Viadukt

Viadukt nad městským silničním okruhem u řeky Svitavy

Výstava Re:publika bez vlaků

květen 2018
Velká výstava Re:publika věnována 90.letům výstaviště a stému výroční vzniku Československé republiky se obešla bez vlaků. Na zahájení výstavy přijely veteráni auta, nikoliv legionářský vlak či Masarykův železniční vůz.

Cyklostezka

Odbočka z cyklotrasy podél řeky Svratky přes vlečku na Dolní nádraží – asi 400 metrů.

Kudy měla vést vlečka

Na obrázku níže je návrh z Územního plánu roku 1968, aby vlečka BVV byla zaústěna do Heršpického nádraží. A to v souvislosti s výstavbou nového brněnského nádraží. Za pozornost stojí, že vlečka by vedla po pravém břehu Svratky, nekomplikovala by tedy silniční dopravu jako tomu bylo.

Vlečka BVV

Plánovaná nová trasa vlečky na brněnské výstaviště, 1968