Archiv pro štítek: vlaky

Kam směřuje železniční doprava na Jižní Moravě

Už je to potvrzené. Konečně se dočkáme kvalitního spojení do města.
Kritizoval jsem, že první přímý vlak do města jede z Brna až o půl desáté. Tento spoj ČD zůstává (odj. v 9:23, příj. 10:49), nově ale přibyl ranní spoj ČD s odj. z Brna v 7:23, a příj. do Vídně v 8:49.
Druhým kritizovaným byla cenová politika ČD, která byla na této lince otřesná. Konkurence je jen prospěšná. Takže první Žlutý vlak pojede z Brna do města v 7:48, s příjezdem do Vídně v 9:23, mimo neděli.
Pod-večerní RailJet ČD z Vídně pojede v 17:10, 19:10 a 21:10 s příjezdem ve 22:36. Soukromý RegioJet pak jede o půl sedmé s příjezdem do Brna ve 20:07. Uvidíme kolik to bude stát. S Českými dráhami jste se na zpáteční jízdence nevešli pod devět stovek. Děs běs. A ranní autobusy byly na lince do Vídně pravidelně dlouho předem vyprodané.

Změn se dočká i spojení Brna na západ, do Prahy. Vlaky každou půl hodinu. Poslední Žlutý pojede z Prahy ve 20:21 (příj. do Brna v 22:59 – uvidíme, jestli se dá chytnou rozjezd) A úplně posledním vlakem z Prahy bude legendární Brněnský drak s odjezdem ve 21:09 a příjezdem do Brna ve 23:54. Po cestě to vezme přes pár zastávek.
K posunu došlo u „prvního“ vlaku do Prahy. Neméně legendární Metropol jede z Brna už v 0:17 (doposud to bylo v 0:54) a do Prahy přijede už ve 2:45 (doposud ve 3:15). Na tom pražském hlavním nádraží je to nekonečné čekání než se rozjedou první pražské vlaky do regionů.

Negativem je, že tratě v okolí Brna jsou čím dál více přetížené. A protože regionální vlaky mají nižší prioritu, musejí ustoupit dálkovým spojům. A proč se nejezdí do Prahy přes Křižanov? Rychlíky jezdí a byť zastavují po cestě i v takových osadách jako je Tišnov nebo Kuřim, pro Krpoláky je to rychlejší spojení než-li jezdit až na Brno hlavní nádraží. Trať přes Vysočinu je ale čím dál více zatížena nákladní dopravou, která musela jako první uhnout z trati Brno – Blansko – Č. Třebová. Jediným, dlouhodobým, řešením je odvedení dálkové rychlíkové dopravy na samostatnou Vysokorychlostní trať a uvolnění stávajících tratí pro regionální dopravu. Taková železniční „dálnice“.

Se žlutým 2x častěji a do Vídně

8.srpen 2017

Soukromý „žlutý“ RegioJet chce od prosince 2017 jezdit do Brna dvanáctkrát denně. Čtyři páry spojů pojedou dál do Bratislavy, a čtyři páry do Vídně. Jsem zvědav a těším se na cenovou válku na relaci Brno – Vídeň. Současné ceny vlaků ČD do Vídně jsou otřesné. Přes devět stovek za jednu cestu, byť akční ceny v neatraktivních časech a s přestupem, lze pořídit za slušný čtyři stovky. „Žluté“ posílení bude z Brna i do Bratislavy. A pokud se zprávy potvrdí, RegioJet chce poslední vlak z Prahy do Brna vypravit těsně před jedenáctou večer.
Z Prahy do Brna pojedou vlaky Českých drah za 2 hodiny a 29 minut, RegioJet chce jezdit za 2 hodiny a 25 minut s tím, že bude zastavovat v Židenicích. Zde chce vybudovat pro své zákazníky parkoviště. Jestli to znamená, že „žluté“ vlaky nebudou zastavovat / zajíždět Brno Hlavní nádraží, a budou jezdit ze Židenic přes nákladní průtah přímo na Břeclav (Vídeň)  bude to obrovský impuls v debatě o poloze brněnského nádraží.  Z pohledu RJ je opuštěné hlavního nádraží logické tím, že odsud mu už jezdí do Prahy autobusy a zastavováním v Židenicích může přetáhnout zákazníky z okolních čtvrtí, pro které jízda na vlak do centra je jen zdržováním.

U nádraží musí být pořádné parkoviště

10.červenec 2017

Rychlíky jezdí v Brně přes Dolní nádraží a jindy prázdné parkoviště je takřka trvale zaplněné. Na brněnské letní výluce se jasně ukazuje, jak důležité je parkování. A teď soukromý dopravce RegioJet oznámil, že i po skončení letní brněnské výluky chce jezdit ze Židenic. Nikoliv z brněnského hlavního nádraží. A u Židenického nádraží postaví pro své zákazníky parkoviště. Co tím RegioJet získá? Myslím si, že: 

• nabídka rychlíku do Prahy / Břeclavi přetáhne zákazníky z velké části Brna, pro které je Židenické nádraží dostupnější,
• osloví zákazníky přijíždějící na nádraží autem. Ti doposud neměli jisté parkování u nádraží v centru.
• zcela jistě tím pro sebe vyřešil problém s úzkým hrdlem brněnského železničního uzlu. V JŘ 2016/2017 měl RegioJet problém dostat své vlaky na hlavní nádraží, protože už nebylo místo.
• částečně i rychlejší průjezd Brnem a vyhnutí se „kolonám“ na příjezdu / výjezdu z Brno hl.nádraží

RegioJet také oznámil, že chce jezdit z Brna 4x denně do Vídně, a do Prahy každou hodinu. Takový provoz již Brno hl.nádraží nezvládá. Jestli bude zastavovat i na Dolním nádraží, to se ve zprávě neuvádí. Spíše ne.

Pokud RegioJet rozšíří nabídku do Vídně, jen dobře. Současná cenová politika ČD je otřesná. Do Vídně z Brna za devět stovek (!), zpáteční něco málo přes 1.200 Kč. A RailJety jezdí do Vídně poloprázdné. Konkurence je pro zákazníka vždy prospěšná. Těším se

Stavby a rekonstrukce v roce 2017

V roce 2017 začne kompletní přestavba Nádraží ve Vsetíně. Za 1,2 mld Kč bude stará budova zbourána, postavena nová, sníží se počet kolejí, vše bude nízkopodlažní. A jak připomněl Jiří Čunek, starosta Vsetína, současný stav, kdy Vsetínské nádraží je v oblouku, je obtížné a nebezpečné pro nastupování do vlaku. 
Začne rekonstrukce trati Horní Lideč – Hranice na Moravě a železnice Zlín – Otrokovice, kdy po 120 letech bude trať konečně dvojkolejná. za 8 mld Kč. Dokončeno po roce 2020. Blíž k Brno se v roce 2017 opraví jen nádražní budovy v Břeclavi a v Kuřimi. Konečně.
A v Brně? Na podzim 2017 by měla začít rekonstrukce nádražní budovy Brno. Hotovo by mělo být do konce roku 2020. Severně od současného nádraží začne po demolici skladů výstavba podzemního parkoviště pro 350 aut, s výstupem rovnou na 1.nástupiště k vlakům. Rekonstrukce brněnského nádraží je součástí nájemní smlouvy s Brno New Station Development (BNSD) do roku 2048.

Osmičkou do Vyškova a na šalinkartu i RailJetem do Letovic

S prosincovou změnou jízdních řádů 2016/2017 souvisí i změna označování rychlíkových linek zapojených do jednotného dopravního systému na Jižní Moravě. Cílem je sjednotit linky napříč naši vlasti. Po novu, tak z Brna do Letovic budete jezdit 19-náckou a do Vyškova 8-osmičkou. 
Možná trochu matoucí bude, že „osmička“ jezdí jak do Starýho Lískovce, stejně jako do Vyškova.
Více v tabulce a v plánku.

I nadále, nejsou do IDS-JMK zařazeny nostalgické vlaky a také rychlíky RJ (mimo RJ 372 a 580), Ex (mimo 581), EC, IC, EN a na trati z Břeclavi do Moravského Písku rychlíky EN 406/407 a ani R 408/409. Z toho (překvapivě) vyplývá, že do jednotného systému IDS-JMK budou od prosince 2016 zapojeny i dva RJ. 

Bude se jednat o pod-večerní RJ 372, který od nového JŘ  bude zastavovat ve stanicích Břeclav (20:04) – Brno – Blansko – Letovice a první ranní spoj RJ 580 z Brna (4:31) na Blansko a Letovice.
Na „jihomoravskou“ jízdenku budete moci cestovat i nočním spojem vlakem EN 581 z Letovice (23:09) – Blansko – Brno.

Když se dívám do hlaviček vlaků v jízdním řádů, začínají se nám plnit: bar, jídelní vůz, wi-fi, zástrčky na elektřinu, kino pro děti …

Třebas skončí označování rychlíků jmény, jako RJ580 – Leoš Janáček, například.

Ve čtvrtek 1.prosince je, zdá se, již jasno, ve kterém čase pojedou vlaky z Brna do Prahy v režii státního a kdy soukromého dopravce. V jednu chvíli ale nabízely ČD jízdenky i na vlaky, které nakonec nepojedou. Soukromý RegioJet ale slíbil, že cestující i tak (zdarma) sveze.
Soukromý dopravce bude jezdit na lince Praha – Brno – Bratislava / Staré město u Uherského Hradiště.
Zdroj: Původní zpráva na iDnes.cz.

Soukromý vlakový dopravce RegioJet zatím nemá pro začátek od 12.2016 linku přes Brno dostatek osobních vozů a tak stahuje část vozů ze svých ostatních vlaků. Do následujících měsíců ale plánuje doplnit svých stávajících 110 vagónů dalšími vozy a to ze Švýcarska, které právě opravují a rekonstruují (zbavují azbestu) v Krnovských opravnách a strojírnách. Každý z těchto vozů má kapacitu 80 míst. Nově umožní přepravu jízdních kol. Další použití a rekonstruované vozy nakoupil RegioJet od rakouského dopravce ÖBB.
Zdroj: Původní zpráva na iDnes.cz.

 

---

Co nového v jízdním řádu 2016 / 2017

Co náš čeká na české železnici v roce 2017
ČD vypraví v příštím roce denně v průměru 7 016 vlaků, o více než sto vlaků více než v letošním roce.
Co mne zaujalo:

• přibude nové spojení lůžkovým vozem z Prahy do Curychu přes Rakousko. Vlak odjede z pražského hl. nádraží v 18:02 a do Curychu přijde druhý den ráno v 8:20. 
• Přímé lůžkové vozy pojedou také v trase Brno – Košice – Prešov. Konečně se tedy po mnoha letech vrací noční spoj z Brna do Tater. V Ostravě bude přípoje na návazné vlaky do / z Prahy a Brna.
• Obnoven je provoz přímého lůžkového vozu v relaci Košice – Praha – Plzeň – Cheb a zcela nově bude zaveden přímý lůžkový vůz v trase Prešov – Košice – Zvolen – Bratislava – Brno a Košice – Ostrava – Břeclav – Vídeň.
• Přímý vůz Prešov – Brno bude odjíždět z Prešova ve 21:27, a z Košic ve 22:20, do Brna přijede ráno v půl osmé. V opačném směru bude z Brna odjíždět ve 20:28 a na Slovensko přijede do Košic v 6:48 a do Prešova v 7:39. Ty nabídnou pohodlné noční spojení jižní Moravy s Tatrami, středním a východním Slovenskem.
• Linka R19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno: V pracovní dny bude zaveden nový ranní rychlík z Brna (odj. 5:00), který do Prahy přijede v 8:03.
• Po rekonstrukci dochází k podstatnému zrychlení a rozšíření dopravy mezi Prahou, Táborem, a Českými Budějovicemi.
• Na trase Bratislava – Brno – Praha začne jezdit Regiojet. Zvýší se tedy konkurence na této trase.

U denních a nočních spojů Railjet, EuroCity a EuroNight Praha – Brno – Vídeň – Graz a Polsko – Ostrava – Přerov – Břeclav – Vídeň nedochází k významným změnám.
Ze zahraničí: v Německu končí noční vlaky. Ale noční vlak EN Metropol Budapešť – Praha – Berlín a zpět provozovaný bude zachován. Především na německém území ale dojde k jeho zrychlení.

Co nového ve vlaku v Brně a na Jižní Moravě

• Po Brně (zóna 100 + 101) budou moci děti od 6 do 10 let cestovat bezplatně i vlakem. Stačí mít šalinkartu s bezplatným kupónem, kterou se prokáží. Děti tak budou moci kombinovat jízdenky při cestách mimo Brno s tím, že přes brněnské zóny nebudou platit.
• Kolo i ve vlaku zdarma. Ti, kteří mají šalinkartu na Brno (zóny 100 + 101) mohou od nového jízdního řádu bezplatné přepravovat jízdní kolo po Brně i ve vlacích. Kdo nemá šalinkartu na Brno, ten zaplatí za kolo v Brně základní jízdné. Čímž se sjednocují ceny ve vlacích, v šalinách, trolejbusech a autobusech.
• Brno – Blansko odpoledne ve všední den po 15 minutách. Dalšímu zkracování intervalu bohužel chybí kapacita tratí. Musíme si počkat na novou vysokorychlostní trať do Prahy, která uvolní železnice v okolí Brna od dálkové dopravy.
• Na lince Břeclav – Mikulov je od prosince 2016 nové sobotní spojení pro pozdější návrat z Mikulovska a Lednice do Brna.
• Cykloturistický Expres Pálava – Podyjí bude z důvodu výluky (konečně se bude opravovat a zrychlovat) mezi Břeclaví a Mikulovem veden dvěma trasami – od Velikonoc do června pojede z Brna do Mikulova přes Hrušovany nad Jevišovkou. Později se vrátí na původní trasu z Brna přes Břeclav a Mikulov do Znojma a Šatova.
• Další novinky na železnici a v autobusové dopravě v Brně a na Jižní Moravě se dozvíte na stránkách KORDIS-u.

Prosinec 2016
Se změnou jízdních řádů 2016/2017 přestaly zastavovat rychlíky v Křižanově. Což vyvolalo nesouhlas místních občanů a jejich demonstraci přímo a Křižanovském nádraží.
Uvidíme, případ sleduji

Dodatek z 13.března: Kraj Jihlava objednal a doplatil zastavování rychlíků i v Křižanově. ČD tak od změny JŘ v červnu 2017 budou opět zastavovat rychlíky v Křižanově.

Dodatek z 1.července 2017
Od 1.července 2017 nejenže ve stanici Křižanov zastavují rychlíky, ale nově tam i končí / začínají. Přes prázdniny totiž probíhá rozsáhlá rekonstrukce a výměna kolejí od Křižanova na Tišnov a vlaky na Brno jsou nahrazeny autobusy.  

Modernizace a výstavba trati do Vyškova

23.října 2016

Jak píše Jiří Horský, KORDIS JMK, největší úkol je modernizace trati Brno – Přerov, kde se počítá s novostavbou trati na 200 km/hodinu s tím, že budou využity i některé části stávajícího tělesa. Hlavní přínos bude jak v dálkové dopravě Brno – Ostrava, tak i v dopravě regionální, kdy „Navazující stavba Kojetín – Hulín umožní zavedení zcela nové linky Brno – Kroměříž – Zlín, další navazující stavba Nezamyslice – Olomouc podstatně zatraktivní a učiní vůči dálnici konkurenceschopnou linku Brno – Olomouc – Šumperk.“
Hlavním přínosem v regionální dopravě bude zavedení nové linky S7 Brno – Rousínov – Vyškov v taktu 30 minut (špička) / 60 minut (sedlo / víkend). Osobní zastávkové vlaky tak budou konečně obsluhovat i Vyškovsko a částečně nahradí dnešní autobusovou linku 107.
Klíčovým požadavkem je dosažen cestovní rychlosti Brno – Rousínov 20 minut, což je dnes (2016) plánováno, ale citlivým bodem je poloha, resp. kapacita brněnského nádraží. V osobní zastávkové dopravě se plánuje nasazení nových elektrických jednotek s cestovní rychlostí 160 km/hodinu a odpovídajícím zrychlením, aby nebrzdily projíždějící rychlíky. Zastávky Velešovoce a Komořany u Vyškova již nebudou železnici obsluhovány – trať povede jinudy. Rovněž se v relaci Vyškov – Brno omezí zastavování mezi Blažovicemi – Brnem.

Dalším plánovanou rekonstrukcí je Brno – Zastávka – Třebíč. Kdy se dlouhodobě plánují 2 vlaky za 30 / 60 minut a to na lince Boskovice / Letovice – Brno – Zastávka, ale omezujícím místem je brněnský železniční uzel, kde chybí potřebná kapacita tratí. V dohledné době je třeba pokračovat s elektrifikací do Třebíče, zatím aspoň do Náměště nad Oslavou. Kvůli rychlíkům do Plzně je vhodné zvýšit cestovní rychlost až do Jihlavy.

Dalším elektrifikovaným úsekem by měl být úsek Brno – Střelice a výhledově Střelice – Moravský Krumlov / Ivančice. V současnosti jezdí z Ivančic 3.700 osob za den (o víkendu polovina), což je víc, než na některých dnes již elektrifikovaných tratích.

Na lince S3 je uvažováno s elektrifikací a modernizací trati Tišnov – Nedvědice. Kde jak ve všední den, tak i o víkendech jezdí kolem 1.200 osob / den. Tím by se vytvořilo možnost rozpojován / spojování vlaků v Tišnově ve směru Křižanov & Nedvědice. Občané Nedvědic by tak cestovali do Brna a dál na Vranovice již bez přestupu. Plánuje se odbočka do Židlochovic, aby bylo přímé železniční spojení Židlochovice – Brno.

Úzkým hrdlem je 10 km úsek Adamov – Maloměřice s cestovní rychlostí max. 70 km/hodinu. Řešením by byla nová výhybna někde kolem Bílovic, aby rychlíky mohly předjíždět osobáky. Podobným hrdlem je úsek Modřice – Hrušovany. I zde se uvažuje s novou výhybnou v Rajhradě.

Na trati Brno – Havlíčkův Brod se plánují postupné modernizace s mírným navýšením cestovní rychlosti. Hlavně dojde k budování nástupišť s výškou 550 mm nad TK (TK temenem koleje), aby byl bezbariérový nástup do nízkopodlažních vozidel. Tato trať je především nákladní, proto dojde k prodlužování vybraných stanic kvůli křížení dlouhých nákladních vlaků.

Předpokládá se i zvýšení hustoty dopravy na lince R6 Brno – Kyjov. Rychlíky by měly jezdit v taktu 30 / 60 minut s tím, že rychlíky by mohly zastavovat i v Brankovicích.

Břeclav – Znojmo: plánuje se zvýšení cestovní rychlosti se současných 80 na 120 km/hodinu a to alespoň v úseku Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou. Rekonstruovány budou stanice Mikulov a Hodonice, a zřízena nová výhybna Sedlec u Mikulova. Vlaky se tak budou křížit ne v Mikulově jako dnes, ale ve výhybně Sedlec u Mikulova a v Hrušovanech. Cílem je zkrátit jízdní dobu osobního vlaku mezi Břeclaví a Znojmem ze současných 88 minut na 71 minut.

Na základě článku: Jiří Horský: Vliv modernizace železniční sítě SŽDC v oblasti střední a jižní Moravy na organizaci a využití železniční dopravy v brněnském regionu. Str. 7. v Železniční magazín vydaného u příležitosti výstavy Czech RailDays Ostrava. Současné pojetí moderní české železnice. 2016

A jaká cestovní rychlost je pro každodenně dojíždějící přijatelná?

Jak uvádí Martin Konečný tamtéž „Teoretické poučky uvádějí, že regionální železniční doprava může být konkurenceschopná individuální dopravě, pokud spoje budou dosahovat průměrné rychlosti 50 – 60 km/hodinu. Zkušenost a analýza z linky Olomouc – Šumperk přes Zábřeh teorii potvrzuje“ Díky cestoví rychlosti 64,4 km/hodinu přibývá cestujících, kteří raději jedou tuto cestu v délce 59 km osobním zastávkovým vlakem s dobou jízdy 55 minut než autem.

Vlakové spojení Znojmo – Brno

Podle článku na iDnes.cz Ministerstvo dopravy odmítlo přímé železniční spojení Znojma z Brnem. I do budoucna se bude ze Znojma do Brna jezdit buď na přímo autobusem nebo vlakem s přestupem v Břeclavi. Autobus to zvládne pod hodinu, vlakem to dnes trvá kolem 2,5 hodiny. 
Ministerstvo dopravy ale upřednostňuje modernizace tratě Znojmo – Břeclav, před modernizací trati přes Moravský Krumlov. Na trati Znojmo – Břeclav se zvýší rychlost ze současných 80 kilometrů v hodině na 120. Modernizace železnice ze Znojma do Břeclavi má být hotová na přelomu let 2018 a 2019. 
Modernizace trati přes Mikulov na Břeclav je potřebná a přinese výrazný nárůst cestujících. Domnívám se. Navíc tato trať vede v ideálním rovinatém terénu. Zatímco trať přes Krumlov je v náročném terénu a s malým potenciálem cestujících.

Na rozdíl od Znojma se lidé z Boskovic přímého spojení s Brnem dočkají. Díky takzvané Boskovické spojce nebudou muset zajíždět do Skalice nad Svitavou a tam přestupovat. Úředníci vybrali variantu za 1,1 miliardy korun, která počítá s moderní zastávkou ve Lhotě Rapotině a položením nových kolejí směrem do Boskovic. Stavět se má začít v roce 2018.

24.března 2016

Můj komentář

Trať Znojmo – Hrušovany – Mikulov – Břeclav má zajisté velký potenciál. Samozřejmě po zryhlení a hlavně při lepším křížení vlaků. Dnešní hodinový, resp. 2hodinový takt o víkendu je vskutku tragédie. Za zvážení by stálo zdvojkolejnění v úseku Valtice – Břeclav a potom změna trasování tak, aby se železnice přiblížila k městu Hrušovany nad jevišovkou. Jestli by v budoucnu byla poptávka i po trati Střelice – M. Krumlov – Znojmo, pak asi jen za předpokladu změny stopy v úseku Miroslav – Znojmo.
A ještě zajímavost: na Pařížské mírové konferenci argumentovala Československá delegace tratí Břeclav – Znojmo – Praha jako rychlíkovou tratí pro spojení Slovenska a Prahy. Proto město Valtice po 1.světové válce připadly Československu, nikoliv Rakousku.

+2/0

---

Reálné možnosti dopravy na Jižní Moravě

10.října 2013

„Osídlení je dáno, těžko budeme hýbat Brnem nebo Vídni.
To co lze měnit je dopravní spojení,
tedy typ dopravy a jejich trasování.“
Zdeněk Pavlík – náměstek JM hejtmana

Vysokorychlostní železnice (VRT) a její přínosy pro Českou republiku a Reálné možnosti dopravy v Jihomoravském kraji (JMK) jsou názvy dvou konferencí, které proběhly během veletrhu Eurotrans na brněnském výstavišti od úterý 8. do čtvrtka 10. října 2013 (součást Strojírenského veletrhu).
Výstavní část v pavilónu G mne moc nezajímala, zato konferenční dny či spíše hodiny mne potěšily. Škoda jen, že zde bylo jen pár prostých občanů jako já, které zajímají, jestli pod něho domem ne/povede železniční či silniční tunel. Tak jen pár postřehů.

Pan Horský za Kordis (to jsou ti, co organizují integrovaný systém v Jihomoravském kraji – IDS-JMK): denně vyjíždí po našem Jihomoravském kraji 1.300 vozidel na 322 linek. Máme tu 60 přestupních uzlů, na které bylo v minulosti dáno 950 mil. Kč (což samozřejmě nestačí, viz pondělní TV reportáž na ČT1 o modernizaci podchodu a bezbariérní přístup v Tišnově pro rok 2014).
Na Jižní Moravě máme 167 železničních stanic, 731 km železničních tratí. Z toho je 318 dvoj-kolejních a 323 km elektrifikovaných.

Všechny autobusy (a šaliny) jsou vybaveny elektronickým sledováním polohy, které odesílají informaci o své poloze každých 6 sekund. Ale on-line sledování vlaků, které tvoří páteř dopravního systému v našem kraji, se zavádí až dnes, po 10 letech od vzniku IDS-JMK. Přitom jsme jediným krajem v ČR, kde páteř dopravního systému tvoří kolejová doprava.

Za posledních 20 let, od roku 1990 do roku 2010, vzrostl počet vlaků na brněnském nádraží dvoj-násobně a každý pracovní den použije v rámci IDS-JMK pro cestu do/z Brna na 60.000 lidí. Pokud budeme brát maximální naplněnost vlakového nádraží, bez omezení v plynulosti a bezpečnosti v provozu, 100 %, pak optimální stav je kolem 90 %, neboť se musí počítat s možnými zpožděními. Ale stav na brněnském hlavním vlakovém nádraží je dnes kolem 120 %. Což jednak neumožňuje přidávání dalších vlaků a každé malé zdržení způsobuje zpoždění dalších vlaků, které tak před Brnem musejí čekat.

Přes brněnský železniční uzel jezdí nákladní vlaky již jen v noci a o víkendech. Přes den již nejsou volné dopravní sloty. „A kde bude nové nádraží? U Řeky nebo pod Petrovskou katedrálou.“ ptá se Robert Kotzian – technický náměstek při magistrátu Brna.

Do konce letošního roku by měly být zpracovány dvě varianty nádraží: v centru pod Petrovem nebo v jižním centru (u řeky). Následovat bude jejich posuzování. Protože česká vláda nezařadila brněnský Železniční uzel a průjezd městem do evropského programu, město Brno si najalo svého lobbisty a podle Kociána prosadilo zařazení stavby ŽUB a železnice Brno – Přerov (- Ostrava) do evropského programu. (Tak uvidíme).

Co se v Jihomoravském kraji plánuje na železnici po roce 2010

• rekonstrukce trati Brno – Střelice – Zastávka a
• rekonstrukce trati Břeclav – Znojmo (v rámci EU programu OPD1),
• na trati Brno – Letovice nová nástupiště (v rámci programu OPD2).
• Elektrifikace tratě Brno – Zastávka u Brna včetně zdvoj-kolejnění a nových nástupišť. Vše pro rychlost 120 km/hodinu, spolu s výstavbou nových zastávek Ostopovice a Starý Lískovec,
• nová spojka Boskovice – Brno pro takt osobních vlaků 15/30 minut na úseku Rájec Jestřebí – Brno. Nová nástupiště v Letovicích, Adamově a v Rájci-Jestřebí,
• výstavba Křenovické spojky a výhybny Zbýšov u Křenovic– Sokolnice – Slavkov, což by mělo uvolnit trasu Brno – Přerov,
• výstavba výhybny v Bílovicích nad Svitavou a odbočky Rajhrad tak, aby se zvýšila propustnost trati a takt a to až na 30 minut i v sobotu a v neděli,
• obnova tratě Střelice – Moravské Bránice – Moravský Krumlov,
• obnova tratě Břeclav – Znojmo – nová nástupiště, vyšší rychlost, konečně zabezpečovací zařízení (na tuhle trať se těším),
• obnova tratě Tišnov – Nedvědice, tj. zvýšení traťové rychlosti a nová nástupiště a
• nová železniční zastávky v Brně: Brněnské Ivanovice, Brno-letiště, Černovice, Černovická terasa, Modřice smyčka, Starý Lískovec a Vídeňská.

V rámci nad-regionálního významu jsou pro Brno plánované / nutné tyto stavby:

• Modernizace tratě Brno – Přerov jako dvojkolejné na rychlost 160 km/hodinu včetně přípojných tratí tak, aby bylo možné provozovat příměstskou dopravu v taktu 30/60 minut,
• výstavba vysokorychlostní tratě (VRT) Praha – Brno,
• výstavba VRT Brno – Vranovice na 250 km/hodinu a modernizace navazujícího úseku Vranovice – Lanžhot na 200-230 km/hodinu a
• optimalizace tratě Brno – Tišnov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův brod na 110–120 km/hodinu. První práce, v úseku Tišnov – Kuřim – Maloměřice) proběhly v roce 2015.

Můj komentář:
Já osobně bych zrušil trať Moravský Krumlov – Hrušovany nad Jevišovkou. Ta se udržuje v provozu jen díky připojené vlečce do JE Dukovany. Stálo by za to tuto cestu předat cyklistům a bruslařům a postavit zcela novou přímou železniční cestu Moravský Krumlov – Miroslav – Hostěradice – Práče – Hodonice – Znojmo, která by obsluhovala průchozí území. A na železnici Břeclav – Znojmo bych napřímit trať u Hrušovany nad Jevišovkou tak, aby stanice byla přímo u města (u potoka Jevišovka).
A už zapomenout na cestu do Vídně přes Hevlín.

Co na konferenci EuroTrans také zaznělo

• Silnice: nic dobrého. Jak uvedl radní zodpovědný za územní plán JMK, pan Tesařík, 46 % silnic II a III třídy je v našem kraji v havarijním stavu. 
• „Neustálou analýzou k paralýze“ Ivo Toman za České dráhy, když komentoval stav neuvěřitelně dlouhé přípravy každé stavby, což nakonec blokuje jakoukoliv výstavbu ať už silnic nebo železnic.
• Počet cestujících přepravených vlaky mezi Brnem a Prahou vzrostl mezi lety 2008 a 2012 o 60 %.
• V České republice má licenci na nákladní přepravu po železnici 85 společností.
• Profesor Pospíšil, ředitel Centra dopravního výzkumu Brno, odkázal na výzkum historických dopravních cest na území ČR za dobu posledních 1.000 let. Některé cesty byly opouštěny, aby později ve stejných trasách byly znovu obnoveny. Více na stránce Historické cesty.

---

Co by Vás také mohlo zajímat

Vysokorychlostní železnice a Brno

Budoucí vývoj železniční dopravy v našem Jihomoravském kraji v horizontu roku 2050 představuje vybudování Vysokorychlostních tratí (VRT). Z hlediska našeho kraje by se jednalo o VRT v trasách: Praha – Brno, Brno – Ostrava a Brno – Vídeň.
Chcete vidět více? Pokračujte na příspěvek Vysokorychlostní železnice a Brno.

Jakou potřebuji jízdenku pro Jižní Moravu?

Jakou si mám koupit jízdenku pro cestování po Jižní Moravě?
Co jsou to ty dopravní zóny a jak se vyznat v jízdenkách. Zde jsou rady, jakou si mám koupit jízdenku pro pohodlné cestování po Jižní Moravě, aby mne to stálo co nejméně. Jak kombinovat vlaky, busy a MHD? Kolik mám platit za kolo? A co když jsme skupina? Více se dozvíte v článku Pokračování – Read More

Read More