2019

Vlaky pro Jižní Moravu

28.února 2019
Jihomoravský kraj plánuje nákup 37 nových vlakových souprav na elektriku, které budou nasazeny na linky S2 a S3. Doposud na lince do Tišnova (-Níhova) a na druhou stranu do Břeclavi (linka S3) a z Letovic přes Brno do Křenovic (linka S2) jezdily staré a ještě starší vysokopodlažní soupravy.

Kraj dostal předběžnou nabídky od šesti dodavatelů vlaků, a postoupili tak do druhého kola soutěže, kde zájemci mají podat finální nabídku včetně ceny. A to do 10.května. Podstatné je, že všichni zájemci jsou od nás, z Evropské unie.

Předpokládaná hodnota 37 vlaků včetně servisu na 30 let je 6,7 miliardy bez DPH.
Bude se jednat o dva typy vlaku: 31 větších vlaků pro 310 cestujících a 6 menších pro 140 osob.
Vlastníkem vlaků bude náš kraj, jejich provozovatele vybere v soutěži.

2018

srpen 2018
V našem Jihomoravském kraji budou i v letech 2020 až 2023 provozovat regionální vlakovou dopravu České dráhy. Do tendru se nikdo jiný nepřihlásil. Důvodem je, že na tříleté období (2020-23) se nikomu jinému, než dosavadnímu dopravci, nevyplatí nabídnout své služby. Po třech letech chce Jihomoravský kraj využití evropských a pražských dotací a nakoupit si vlastní vlaky. Teprve ty by pak nabídl k provozování vítězi výběrového řízení. S takovým postupem osobně souhlasím a považuji jej za rozumné řešení. Jen mohlo přijít dříve.

2017

Jihomoravský kraj plánuje vlastní vlaky

10.srpen 2017

Bdtee276

Vůz Bdtee 276 na Vyškovském nádraží

V roce 2019 končí smlouva mezi našim krajem a ČD na provoz regionálních vlaků v rámci IDS-JMK. A Jihomoravský kraj se rozhodl, že sám nakoupí asi třicet souprav, které by pak pronajímal smluvním dopravcům. Krajští radní již schválili žádost o dotaci ve výši 5,5 miliardy korun z evropských fondů, další cca 1 mld by si náš kraj půjčil.
Jižní Morava by chtěla pořídit kolem třiceti elektrických souprav s kapacitou pro 310 cestujících a několik menších jednotek, jež pojmou 140 osob. Všechny vlaky budou bezbariérové. Konečně. Kraj by je chtěl nasadit na nejvýtěženější linky S2 a S3, tj. z Brna na Blanensko, Tišnov a do Břeclavi.

Můj komentář
To se mi líbí. Zjednodušeně řečeno vypisovat každých deset roků nový tendr na vlaky s podmínkou, aby vagóny byly nové, je nesmysl. Životnost vozů je třicet a více let.

Líbí se mi postup sousedního Bavorska. Stát vysoutěžil a uzavřel 30letou smlouvu na pronájem desítek vlakových souprav, včetně servisu od jednoho výrobce. Samozřejmě s možnosti navýšení jejich počtu. Výrobce bude soupravy dodávat průběžně několik let podle harmonogramu tak, jak postupně končí staré vlaky.

Bavoři pak vypisují „jen“ krátkodobé (několikaleté) smlouvy na provozovatele. Region je tak mnohem silnější při vyjednávání s provozovatelem, a současně pružnější při budoucích úpravách / modernizacích / navýšení počtu souprav podle potřeb a množství peněz.

+3/0

2016

Stát chce nakoupit vlaky a pak je půjčovat

červen 2016

Stribrny-sip

Stříbrný šíp – ilustrační

Již dříve jsem kritizoval výběrová řízení na osobní železniční dopravu v naši vlasti. Nelíbilo se mi, že jednou z podmínek krajů či státu ve výběrovém řízení (většinou tou hlavní vedle ceny) jsou nové soupravy. A současně navrhovali smlouvu s dopravcem na deset či patnáct let. Přitom životnost vlakových souprav je třicet i více roků. Soukromý dopravce je tak nucen amortizovat pořízení nových souprav mnohem rychleji, než je jejich životnost. Což se musí projevit v ceně pro kraj, resp. pro stát. Rovněž pozdější investice do nového vybavení nebo dokoupení dalších souprav podle přání objednavatele je problematické.
Je to podobná situace, jako kdyby město vyhlásilo výběrové řízení na provozování dopravního podniku města na deset let. Myslíte si, že by poskytovatel v sedmém či osmém roce kontraktu investoval do nových dílen či nákupu nových vozidel?
Odlišný model je že vlaky nebo šaliny provozuje veřejná – městská – krajská – státní organizace. A soutěží se „jen“ průběžný nákup vozidel. Tento model někde skvěle funguje, například MHD v Brně, jinde jsou takové nákupy terčem kritiky a trestního vyšetřování – Pražský dopravní podniky.
Další model je, že stát – kraj nakupuje vozidla a ty pak pronajímá na základě výběrového řízení soukromému dopravci. Soutěží se tak jen cena za službu. Vozidla patří veřejné organizaci. Takový model zvolilo například Bavorsko, které nakoupilo od fy. Siemens několik desítek vlakových souprav, s předkupním právem na další, včetně jejich servisu na třicet let. Následně Bavorsko vyhlásilo výběrové řízení na jejich provozování. Díky tomu může stát či kraj průběžně nakupovat podle potřeb veřejnosti, dlouhodobě průběžně investovat, a v případě problému s provozovatele, jej poměrně rychle vyměnit.
Vláda České republiky v červnu 2016 oznámil plán, že sama nakoupí vlaky, které bude následně pronajímat dopravcům. Pro rychlíkové či regionální tratě počítá s nákupem 127 elektrických a dieselových souprav za cca 20 mld korun.  Jednou z prvních tratí by měla být železnice Olomouc – Krnov – Ostrava, kde vláda chce koupit deset motorových souprav, každou s kapacitou 150 míst. Ostatně je to i železnice, která nyní prochází rekonstrukcí.

Státní půjčovna bude skromnější

2.listopadu 2016
Původní plány z června 2016 mluvily o částce 15 miliard korun na nákupy nových „půjčovacích“ vlaků. Dnes jsou plány skromnější. Ministerstvo dopravy počítá, že z evropských peněz nakoupí stát a kraje vlaky „jen“ za 300 milionů eur, tedy asi osm miliard korun.

5 mld Korun má jít na nákup vozů pro rychlíkové tratě, zbytek, cca 3 mld Korun na vozy pro regionální tratě. První linka má být Praha – Klatovy a Praha – České Budějovice, kde by od nového JŘ 2016/2017 měl být četnější provoz, než je tomu dnes.

Můj komentář

Osobně jsem spíše pro veřejný model, kdy provoz veřejné dotované dopravy zajišťuje stát – kraj – obec, a za tím účelem nakupují, či si „jen“ zapůjčují vozy včetně dlouhodobého servisu od výrobců.

Zdroj: Státní půjčovna vlaků … iDnes.cz.