Parkování v Brně je problém. Velký problém. Tři stávající parkovací domy v centru nestačí, čtvrtý se právě dokončuje. Situace vylepšuje stání pod parkem u Janáčkova divadla. Situace se pomalu zlepšuje, v plánu jsou blízko centra další dva parkovací domy. Stále však převládá stání na ulicích, které brání provozu auta, kol a chodců. A nejhorší jsou mono-betonové parkovací domečky na sídlištích. 

2018

Parkování za 220 tisíc Korun

27.listopadu 2018
Celkem na osmi nových místech má vyrůst parkoviště. Do roku 2022 plánuje současné vedení města vznik 4.550 parkovacích míst. Investice přes mld Kč. Jinými slovy jedno parkovací místo vyjde nejméně na 220 tisíc Kč (!) Jednotlivá nová parkoviště budou mít od 300do 2.000 míst. První nové parkoviště vznikne do konce roku 2019 a to v Líšni u Zetoru. 

  • V Krpoli u nádraží – 300 míst
  • Purkyňova – 490 míst
  • Líšeň-Zetor
  • Nemocnice Bohunice – 2000 míst
  • Na Šumavské u vážáků – 400 míst
  • Žlutej kopec – 250 míst
  • Sportovní – 450 míst
  • U dětské nemocnice – 450 míst

Ve výčtu ještě chybí plánovaný parkovací dům u Svaté Anny a také parkovací dům na Křence naproti Alze.

1.000 nových parkovacích míst v Brně!

3.října 2018
Jedna strana ve svém modrém předvolebním programu hlásá 1.000 nových parkovacích míst. Kde je ale brát? Možná, že kolem řešení chodíme každý den. V 70. a 80.let vyrostly v našem městě stovky a stovky garáží pro auta. Jsou všude, na okrajích, u centra, v domkařské i panelákové zástavbě. Jedno mají společné. Tyto betonové garáže jsou hnusné a podle stavu příjezdových cest nejsou většinou ani používané. Majitelé, kteří si je před čtyřiceti a více lety pořídili už zemřeli nebo zestárli a pokud jsou v nich ještě auta, zcela jistě se jedná už o veterány.

Bráfová

Garážové uličky u ulice Bráfová. Nezdá se, že by byly používané, přitom na okolních ulicích stojí auta

Nevěřím tomu, že majitelé garáží by byli majiteli pozemků. Pokud garáže na obecním pozemku neslouží svému účelu, tedy parkování aut, nechť znovu slouží k parkování nebo ať jsou tyto škaredé stavby, zbourány.

Dovoluji si tvrdit, že ve většině těchto garáží jsou „dočasně“ odložené věci, které se již nevešly do bytů nebo domů majitelů. Ale za tímto účelem nebyly zakládány. Není proto jediný důvod, aby nadále hyzdily naše město. Za mne, pryč s nimi.

Jak jsem však zjistil, tyhle garáže se pronajímají za cca 1.200 Kč na měsíc a prodeje nejdou pod třista tisíc (!). Neuvěřitelné. Zřejmě mnohým majitelům taková nabídka ještě nedošla nebo jejich vlastníci již ani nežijí.

Parkování v Brně

Buď je uvnitř veterán nebo nepořádek z domu. Ale určitě neslouží pro každodenní parkování aut

 

Bráfová

Asi moc vysoké auto, ulice Bráfová

 

Parkování

Desítky a desítky parkovacích míst na okraji širšího centra …

Kde v Brně zaparkovat?

říjen 2018
Ještě před lety to nebyl problém, ale letos, s razantním nástupem sdílených kol, vidíme opřená a připevněná kola, kde se dá. Přes léto to ještě jde, ale kde zaparkovat kolo přes zimu? Je třeba začít stavět krytá parkoviště a parkovací domy pro kola. Není už možno parkovat nadivoko, kde se komu zlíbí.

Parkování v Brně

Parkování kol je ve městech velký problém. Zde pro inspiraci pro Brno, parkovací dům ve Vídni u ZOO.

Začalo Rezidentní parkování

září 2018
Zatím tedy jen v úzkém centru. A parkování, resp. nedostatek parkovacích míst se stalo hlavním, a vlastně i jediným pořádným tématem letošních komunálních voleb v Brně.  Strany, které byly v radniční koalici chtějí v rezidentním parkování pokračovat. Opoziční strany a hnutí chtějí naopak rezidentní parkování buď úplně zrušit, nebo výrazně změnit. Piráti chtějí ještě chvíli data analyzovat a pak rozhodnout co s parkováním. ODS ve svém modrém programu rovnou hlásí změnu (registraci zdarma) a 1.000 nových parkovacích míst. Kde je ale brát?

Parkoviště, kde není stín

15.srpen 2018
Léto 2018 je horké, slunce po dlouhé dny a vysoké teploty. Sucho. Auta jsou vystavena slunci a jen dojít k zaparkovanému auta na rozpáleném asfaltu je potíž. Natož do něj sednou a počkat, až se vychladí abych mohl odjet. Proč není na parkovištích více stromů? Proč nestojí auta ve stínu stromů? Ondřej Fous (LN, 24.července 2017, str. 32/VI) uvádí jako problém pro „parkovištní“ stromy nikoliv stání auta samotného, ale vibrace, které narušují kořenový systém. Dalším problém je neprodyšné uzavření shora, jen s malým volným místem kolem kmene. Pak se stromy snaží svými kořeny prodrat na povrch, nadzvedávají dlažbu a asfalt. A v neposlední řadě betonový a asfaltový příkrov přes parný letní den nasaje teplo, které si drží i přes noc, což stromům vůbec nesvědčí. A samozřejmě voda, resp. přístup dešťové vody ke kořenům. Strom s malou korunou by potřeboval klem sebe asi 6 m2, u velkých stromů až 12 m2. 

Dostupné město je či není jedno velké parkoviště

16.května 2018
Ve středu proběhla veřejná debata na fakultě architektury, jak dál s městem Brnem a s parkováním v něm. Myslel jsem, že je to to natolik rozporuplné téma, že dojde k silné výměně názorů, nakonec byla celá debata nad očekávání klidná. V Brně chybí, odhadem, asi sto tisíc parkovacích míst. Je to množství ideální, ale tohoto stavu nebude nikdy dosaženo. Parkoviště typu P+R se budují živelně a spíše za bránami města Brna, kolem železničních zastávek, například v Blansku. Brno je však nemůže podpořit, protože může investovat jen a pouze na svém území. V debatě zaznělo varování, pokud by se podařilo přimět významně větší počet řidičů k přesednutí na veřejnou dopravu, brněnská městská doprava již není schopna přepravit v kritických úsecích více cestujících. Podobně by citelné snížení cen jízdného znamenalo když ne kolaps, tak podstatné zhoršení fungování přetížené MHD.

Co také zaznělo: v Brně je plocha všech brownfieldů asi 5,6 x větší než historické jádro Brna. V roce 2017 bylo v Brně postaveno jen 1.496 nových bytů. Kompletní debatu můžete sledovat zde na brno2050.cz.

Kolik stojí parkování

  • údržba jednoho parkovacího místa: 5 až 10 000 Kč / rok
  • vytvoření nového parkovacího místa u silnice 40 až 50 000 Kč
  • pokud jsou pod parkovištěm inženýrské a datové sítě – 80 až 100 000 Kč
  • vytvoření místa v parkovacím domě – 300 až 500 000 Kč
  • nové místo v podzemní garáži – cca 1 000 000 Kč
Parkování

Brno jako parkoviště: ano či ne

Kam zaparkovat kamiony

1.února 2018
Nejen osobní auta mají problém. Než budou samořiditelná auta a kamiony, musejí řidiči konat pravidelné přestávky na odpočinek a spánek. A není kde. V těchto dnech bylo u obce Ostrovačice otevřeno první hlídané parkoviště určené jen pro kamiony. 100 míst, sprcha, občerstvení. Za 12 hodin jen 250 Kč. A navíc postavené jako soukromá investice. Český stát jen deset roků slibuje. Doufejme, že podobného placeného stání se dočkáme i na okraji Brna. Už dnes konají v ulicích Brna bezpečnostní přestávku mnozí řidiči kamionů. Nebo zde svůj vůz jednoduše zaparkují, když nemají zrovna zakázku.

2017

Rezidentní parkování se opět odkládá

21.srpen 2017
Rezidentní parkování se opět odkládá. Ani letos na podzim to nebude. Praha nepošle peníze. 120 mil Kč. I nadále tedy bude problém v centru Brna zaparkovat. Původní plán počítal s tím, že majitel auta, který tu bydlí zaplatí za svůj první vůz 900 Kč a bude mít, kde zaparkovat. Za každý další auto pak 9 litrů. Cizinci z ostatních městských částí 9 litrů už za první auto. Cena je nezávislá na tom, jestli jezdíte na elektřinu, ropu nebo plyn.

V Brně vyrostou další dva parkovací domy

25.červenec 2017
V Brně se budou stavět další dva parkovací domy: v ulici Skořepka a Polní. Brněnské komunikace zatím připravují studie projektů, z nichž bude zřejmé, jaká bude kapacita a o jaký typ parkovacího domu půjde. Parkovací domy by mohly být vzniknout v letech 2019 či 2020.
Parkovací dům na Skořepce na volném place u ulice Křenová se přímo nabízí. Stávající parkoviště, a okolní ulice, jsou trvale plné. Zájem by tedy byl. Navíc bude parkoviště v blízkosti zastávky šaliny a trolejbusů. A pro některé dokonce i v docházkové vzdálenosti do centra. 
Parkovací dům v Polní ulici, který bude již dál od centra, byť blízko šaliny, by mohl pomoci s každodenně ucpanou Vídeňskou ulice. Dnes se v Brně staví parkovací dům jen v Besední ulici. Jde o první etapu Janáčkova kulturního centra. Hotovo by měla být do konce roku 2017.

Brněnské parkovací domy

červenec 2017
Jak píše Petr Vorlík, na úplném počátku hromadného parkování u nás jsou otevřené garážové dvory s cihelnou nebo dřevěnou konstrukcí.
V meziválečném období se u nás, po zahraničním vzoru, prosadily železobetonové stavby s pláštěm pokrytým ornamenty Art-deco nebo motoristickými reklamami a nápisů. Takový typ parkování je jen pro bohaté majitele. Auta byla nejen drahá, ale i křehká a tak parkovací budovy musely být navíc vytápěné. Součásti byly i servisní dílny, umývárny a čerpací stanice. A nechyběly ani prodejny oblečení pro motoristy a převlékárny. Tyto meziválečné parkovací domy, s kapacitou 50 až 200 automobilů, byly v centrech měst, zejména v centru Prahy, kde tehdy byla registrována 1/3 všech aut v Československu. A za pozornost stojí, že v té době bylo dlouhodobé parkování aut na ulicích zakázáno.
Další výstavba parkovacích domů byla až v 60.letech a to sídlištní typ parkovacího domu jako u nás v Brně na Lesné nebo v Králově Poli. Bohužel takových staveb bylo velmi málo a právě v této době jsme si zvykly na parkování „zdarma“ na ulicích na sídlišti a co hůře, začaly se stavět hnusné betonové škatule pro jedno auto.
V západní Evropě vývoj parkovacích domů pokračoval a to betonově brutalistní architekturou Jak zmiňuje ve svém článku Petr Vorlík o vnímání takových parkovacích domů „půvabně vypovídá četnost filmového ztvárnění jako místa kriminálního činu“.
Po sametové revoluci v roce 1989 se však pozornost obrátila na USA, kde v té době převládal koncept záchytného parkování na periferii měst, placeného nebo vyhrazeného stání pro rezidenty. Takové řešení, jak píše Vorlík, však vede ke sporům o využité veřejného prostoru, zda-li pro chodce nebo auta místních nebo auta přespolních. 

Domini

Parkovací dům Domini

Parkovací dům Domini u okružní Husovy ulice se nachází na okraji historického jádra města, poblíž Nové radnice. Husova ulice je malou obdobou Vídeňského ringu, prstence kolem jádra města a výstavnými veřejnými budovami. Dokončeného za války protažením ringu pod Denisovými sady na Nové sady.
Celková kapacita parkovacího domu Domini je 360 vozidel ve dvou vícepodlažních blocích. Stavba má dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. Nájezd je řešen pomocí tzv. Humyho ramp – krátkých ramp umístěných mezi středními stáními a výškového posunu o půl patra. „Parkovací dům jako jeden z prvních v Brně nabízí navigační systém s naváděním na jednotlivá volná místa a systém rozpoznávání poznávacích značek“ Jsou tu i kočárková místa a vyhrazená místa pro auta na ropu a na elektřinu. Budova Domini „je železobetonový monolitický betonový skelet.“ „V přízemí … u nároží je umístěno Turistické informační centrum města Brna a další komerční prostory. V 8. NP je kulturně koncipovaný nájemní prostor s terasou na střeše.“
Architektem je Hrůša & spol, Ateliér Brno. Investorem Brněnské komunikace, městská to firma. Dokončeno 2016

 Na základě a citace z časopisu Stavba 2/2017. Vydává Business Media CZ. ISSN 1210-9568.

Parkovací dům Pinki park je mírně stranou centra Brna, na ulici Kopečná. Na jižní straně tvoří strohé průčelí uliční čáru s okolními domy a na své severní straně se přimyká do strmého svahu Petrova. Vnější skelet je železobetonový obvodový plášť a vnitřní ocelový skelet s mechanickým automatickým zakladačem aut. Parkovací dům tvoří tři samosttané věže se samostatným vjezdem. V každé věží je sedm podlaží pro auta. Pro lidi je určen výtah, který vás vyveze z Kopečné ulice nahoru na Husovu ulici. Do budoucna je navržena i lávka, nad městským okruhem a šalinou, vedoucí do Denisových sadů. Navíc, na střeše domu je kavárna s výhledem na jižní Brno.

Roman Gale, Michal Palaščák. AGP Architekti, Výstavba 2012-2014. Investor Brněnské komunikace, městská to firma.

Parkovací dům Rozmarýn byl prvním parkovacím domem v Brně. Ale hned od začátku, po dokončení v roce 2005, měl problémy s naplnění. Problémem bylo málo místa pro stále se zvětšující auta. Rovněž dostupnější parkování v okolních ulicích vedlo k tomu, že parkovací dům neplnil svoji roli. v letech 2015-2016 byl Rozmarýn přestavěn, od osmého patra zbourán a nově přistavěna čtyři patra otevřených kanceláří.
Jak ale uvádí ve svém článku Petr Vorlík: „… z dlouhodobého hlediska však vyvolává (přestavba) otázky: Skutečně je reálné a udržitelné razantně přebudovat domy už po deseti letech provozu? Nenastane za dalších deset let podobná situace a nebude nutné opět ubořit tyto kancelářské podlaží ve prospěch garáží nebo bydlení?“

Martin Mrlík. Úpravy BOOS Plan v letech 2015-2016, původní stavba 2005 

U nádraží musí být pořádné parkoviště

4.červenec 2017
U každého nádraží musí být parkoviště. Zatímco u Horního (hlavního) brněnského nádraží se nedá moc odlišit, kdo přijel autem, aby mohl pokračovat vlakem, zde, na Dolním nádraží je to jasné. Ještě minulý měsíc zcela prázdné parkoviště. Dnes zcela zaplněné. Louka za auty je velká, snad by se dalo parkoviště dále rozšířit. U každého nádraží musí být pořádné parkoviště.

Parkoviště

Dolní brněnské nádraží a zcela zaplněné parkoviště

červen 2017
V létě 2017 stále funguje v Brně jen jedno Park and Ride (P+R) parkoviště a to u Ústředního hřbitova, navíc jeho využití je hodně kolísavé. Nejdál s přípravou jsou další dvě P+R a to na Šumavské ulici naproti Sono centru a u Technického muzea v Krpoli. Třetím by mělo být P+R u Bohunické nemocnice. Jednání se vedou o P+R u nádraží Královo Pole a u nádraží v Bílovicích

Parkovací dům Rozmarýn znovu otevřel

Březen 2017
Na rohu Koliště a Kounicovy ulice je znovu otevřen parkovací parkovací dům Rozmarýn. Po více jak roce, kdy jeho majitel, Imos Development, přebudoval čtyři horní patra na kanceláře. Upraveny byly ale i patra pro parkování – rozšířeny. Původní parkovaní z roku 2005 čelilo kritice, místo bylo stísněné, parkování obtížné a větší osobní auta se tam nevešly a parkovaly dál na ulici.  Dnes se do Rozmarýnu vejde „jen“ 208 aut, což je zhruba polovina původního stavu.
Uvidíme, jestli bude Rozmarýn aspoň trochu zaplněn, když i nadále možné v okolních ulicích parkovat zdarma, resp. jen za čas hledání. 

Parkování

Parkování v Brně

2016

Ne šikana řidičů, ale bezpečnost

22.listopadu 2016
Rada města Brna schválila Úsekové měření rychlosti v Brně. Na vybraných místech budou instalovány kamery, které vyfotí a změří rychlost auta. Vzorem pro Brno je Zlín.
První kamery by  se nad brněnskými silnicemi měly objevit v lednu 2017, ale pilotní projekt bude trvat asi dva roky. Nemá se jednat o šikanu řidičů, za každou cenu vybrat pokuty, ale vytipovat místa se zvýšenou nehodovostí, kde úsekové měření rychlostí pomůže zvýšit naši bezpečnost. Rovné přehledné úseky mimo zástavbu při výjezdu z dálnic by se to týkat nemělo.
Projekt by měl být spuštěn do plného provozu asi za dva roky.

Domini pro auta

Zítra, v úterý 26.září 2016, se otevírá pro veřejnost a její auta parkovací dům na ulici Panenská. Parkovací dům Domini nabízí 361 míst pro auta. Investorem byli daňoví poplatníci prostřednictvím města Brno.

Jedno parkovací místo vyšlo na 700 tisíc korun. A během třech týdnů by mělo jít platit i kartou.

2015

118 mld Korun za stání

O 118 mld Kč, o tolik peněz jsme přišli v roce 2015 tím, že jsme postávali v kolonách na silnicích. Údaj vypočítal
Ústřední automotoklub na základě odhadu počtu aut, jejich obsazenosti a počtu minut, hodin, dní a roků
celkem strávených v kolonách. Pak vše vynásobil průměrnými náklady na hodinu práce.
Můžeme mít k 118 mld Korun výtky, jako nadhodnocenému údaji, ale faktem je, že stání v kolonách, popojíždění
nás stojí čas, který jsme mohli věnovat práci, rodině nebo svým koníčkům.

O rozmrzelosti po příchodu domů za rodinu je, jak se říká, k nezaplacení. Přemýšlejme o těchto miliardách až příště budeme stát v koloně protože chybí tunel, není dálnice, chybí vysokorychlostní železnice, máme malé brněnské nádraží.