Nový územní plán pro Brno. Nejdůležitější dokument města. Roky příprav. Čas nás tlačí.

„Osobně chápu město jako místa složená z odlišných časových vrstev. Je třeba zachovat bohatost těchto vrstev, ale současně považuji za normální, že se něco starého zboří. Dnes převládá fascinace minulostí, která je asi založena na pocitu bezpečí, plynoucí ze znalosti takového prostředí a ze zvyku. Docela by mne zajímalo, jestli se někdo zabýval tím, proč tu takový sentiment nebyl v 70.letech.“
Jurgen H. Mayer, německý architekt pro LN, sobota 3.června 2017 (pozn. nemluvil o Brně)

2018

Nový územní plán bude na přelomu 2021 a 2022

červen 2018

rada města Brna schválila „Pokyny k územnímu plánu“ – 36 zastupitelů pro, 2 proti, 2 se zdrželi. V červnu by je mělo ještě schválit zastupitelstvo města Brna. Pokyny vznikly na základě připomínek ke třem variantám konceptu územního plánu, který začal vznikat v roce 2010. V roce 2013 byly práce přerušeny kvůli neexistenci krajských Zásad územního rozvoje. Návrh nového územního plánu by měl být hotov za rok. Celkový nový Územní plán by měl být schválen na přelomu let 2021 a 2022. Hotov „musí“ být do konce roku 2022. 

V současnosti stále platí zastaralý Územní plán z roku 1994, který těžce už nevyhovuje. V okamžiku schválení návrhu Územního plánu, bude připomínkován veřejností.

Řešilo se, jestli má vzniknout zcela nový územní plán, nebo by se mělo pokračovat v práci na již rozpracovaném. Nakonec se zastupitelé rozhodli pro druhou variantu. Některé sporné body jsou již vyřešeny, například nový územní plán již uvažuje jen s modernizací brněnského železničního uzlu ve variantě Řeka.  K rozhodnutí je vedení dálnice mezi Brnem a Bystrci, zvolení nějakého řešení podpovrchové kolejové veřejné dopravy, parametry Nové městské třídy, hřbitov v Soběšicích, Juranka či tunely pro Rychlou šalinu pod Úvozem.

1968

Ďáblův advokát

červen 2018
Na obrázku níže je výřez z Územního plánu města Brna z roku 1968. Za pozornost stojí návrh severo-jižní čtyřproudové spojnice od Svitav přes Brno na dálnici pod Brnem. Taková hrůza (!), přivedení deseti-tisíců aut skoro do centra Brna. Ale, představme si, že by tento silniční průraz byl udělán. Možná budu provokativní, možná budu Ďáblovým advokátem, ale od Králova Pole by pokračovaly 2+2 pruhy po ulici Sportovní (jako dnes), dále přes Drobného kolem Lužánek, průrazem přes Příční, křižovatka Milady Horákové, křižovatka Cejl, průraz přes zadní dvorky v Zábrdovicích, křižovatka Křenová, průraz na Dornych a dolů na jih rovnou na dálnici. 
Tedy něco podobného jako pražská magistrála nahoře na Václavském náměstí. Určitě bychom na ní nadávali. Ale současně bychom ušetřili deseti-tisíce hodin strávených v kolonách na ucpaném malém městském okruhu, nebo kolem Židenických kasáren. Auta by plynuleji projížděla městem, ulice by nebyly tak zacpané, méně hluku, méně exhalací, méně prachu. Nebo řečeno opačně, dokážete si představit dopravní situaci v Praze, kdyby nebyla magistrála nahoře kolem Muzea? Tak, takový stav je dnes v Brně.
Dnes, v roce 2018, pochopitelně již nikoho nenapadne vést 2+2 pruhy středem města. za chvíli bude dálnice mezi Brnem a Bystrci a bude dokončen Velký městský okruh tunely pod Vinohrady na Líšeń…

Územní plán Brno, 1968

Územní plán města Brna z roku 1968

Všimněte si i návrhu na silnici kolem řeky Svitavy na Tomkovo náměstí. jedná se o původní návrh vést okruh kolem řeky, nikoliv jako později průrazem přes Židenice, Starou Osadu, kolem kasáren. Dnes, padesát roků po tomto plánu nevede kolem řeky Svitavy ani pořádná cyklostezka.

Zdroj: Magistrát města Brna, Z historie územních plánů v Brně.

2017

Nový nebo aktualizovaný

říjen 2017
Má město Brno vypracovat zcela nový Územní plán nebo přijmout ten aktualizovaný? Právě probíhá výstava na Staré radnici. Můžete si přijít podívat.

Územní studie Jižní Moravy o krok blíže

červen 2017

Krajský úřad

Krajský úřad v Brně

Přestože minulé Haškovo vedení Jihomoravského kraje schválilo krajský územní plán, „opomenulo“ do něho zakreslit vedení nových hlavních silničních tahů. Proto byly tyto zásady soudně odmítnuty jako neúplné. Radní Jihomoravského kraje v těchto dnech vybrali zhotovitele nové územní studie, která bude základem pro aktualizaci krajských zásad územního rozvoje Jižní Moravy. Vyřešit by se mělo vedení nových dálnic a silnic v Brně a jeho okolí. Zhotovitelem bude architektonická kancelář Knesl Kynčl architekti z Brna. Hezké by bylo, kdyby se aktualizace zásad územního rozvoje stihla ještě do konce volebního období v roce 2020. Čas je tedy 12 až 15 měsíců
Plány budou v podrobném měřítku 1:25.000 a vyhodnotí vzájemné vazby a křížení poloh dálnice D43 v úseku od dálnice D1 ke Kuřimi, zakreslí jihozápadní silniční tangentu a lepší napojení dálnice D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice. Studie zhodnotí dopad staveb a upřesní podmínky pro umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.
Následně se podle studie aktualizuje územní plán. Ten musí projít kolečkem podle stavebního zákonu a připomínkami od občanů, kterým bude vadit nové vedení silnic, železnic a dálnic pod jejich okny.

Ceny bytů letí vzhůru

duben 2017
Ke konci roku 2016 byla mediánová cena u nového bytu v Brně 52.000 m2. A ceny stále stoupají i když u nás na Jižní Moravě bylo jen vloni dokončeno 3.845 nových bytů. Nejvíce se staví v okolí Brna s dobrým spojením veřejnou dopravou (Bílovice nad Svitavou, Modřice, Moravany).

Protože v Brně je svízel s novým územním plánem, který je zatím v nedohlednu, nevydávají se ani moc stavební povolení na novou výstavbu. Do kurzu se tak dostávají i doposud opomíjené a zanedbané domy v centru Brna. A tak v roce 2016 se v Brně prodalo nejvíce bytů v Brně-středu.  Zdroj: ČSÚ, statistiky stavebnictví a bytové výstavby

Odloženo o měsíc

8.březen 2017

Cihla

Cihlová zeď

Projednávání nového Územního plánu bylo odloženo o měsíc. Čas nás tlačí, protože do roku 2020 musí mít / mělo by mít město Brno nový plán určující a regulující co se kde bude či nebude stavět. Na rozhodnutí velké radnice čekají radnice místních částí.
Jsou dvě možnosti, buď pokračovat na Územním plánu na kterém se již několik let pracuje nebo začít pracovat od nuly na zcela novém Územním plánu.

Na starosti nový Územní plán má Martin Ander – Zelení. Minulý Územní plán vznikl aktualizací toho starého, ale v roce 2015 tento „aktualizovaný“ plán odmítl soud.
Pokud se nestihne do roku 2020 vydat s chválit nový Územní plán, bude si moci každý stavět co chce a kde chce, pokud mu ten pozemek patří. Tak uvidíme jak to dopadne.

2016

Územní plán Brna je v krizi

11.ledna 2016
V roce 2016 se v Brně prodalo 1507 nových bytů. Přesto došlo ke zdražené o devět procent. Bytů je tedy málo, poptávka převyšuje nabídku. Povolování nových staveb v Brně vázne, ceny rostou a lidé se  radši poohlížejí po něčem v okolí Brna. Třeba ve Slavkově. Což postupně mění Brno ve vybydlené město zatížené dopravou.
V Brně se nejčastěji kupují byty ve Slatině, Bystrci, Králově Poli a v Brno-středu. Prodávají se zejména dvoupokojové, ale velký zájem je také o jednopokojové byty. V roce 2017 má být zájem o byty Jundrově a dokonce i ve Slatině. Nejlacinější byty jsou na Cejlu, kde lze byt pořídit už za 1,2 mil Kč. 
A co se v Brně chystá? Byty místo starých fabrik: brownfieldy v areálu Zbrojovky, v Černovicích nebo v areálu Jaselských kasáren (konečně) a v Chrlicích.
Tak se snad brzo dočkáme. Větší výstavbě bytů však brání končící územní plán a nejasnosti co bude dál.

Z Brna se stává prázdná křižovatka

Neděle 23.října 2016

Brno

Kde se nám v Brně nelíbí

Lidé se stěhují ven z města. V Brně nejsou byty a nové se nestaví. A ceny těch stávajících letí vzhůru. Za normálních okolností by volný trh zajistil výstavbu nových bytů, k tomu ale v roce 2016 v Brně nedochází. Není totiž kde stavět. Starý územní plán z roku 1994 již končí a nový územní plán, který by určil, kde lze stavět, je v nedohlednu.
Jak uvádí článek na serveru iDnes.cz V roce 2015 bylo v Brně postaveno 1 621 bytů, letos jich je jen 1 111. Naopak na Brně-venkov jejich počet z 1 518 vzrostl na 1 716. Výstavba v Brně probíhá spíše na jeho okraji, hodně daleko od středu Brna, například Kamechy, kde je dnes obrovský problém s dopravné dostupností.
Další stovky bytů mají vzniknout v bývalých areálech Zbrojovky (o tom se mluví již taky řádku let) a Vlněny (bourání areálu již začalo). Podle náměstka brněnského primátora Martin Ander (SZ), který má na starosti územní plán, by volná místa pro novou výstavbu byla, hlavní úskalí však spočívá v tom, že jsou tam majetkoprávní problémy nebo chybí dopravní infrastruktura či kanalizace. Například Červený kopec.
Nová území pro bytovou výstavbu musí být nejprve v územním plánu města Brna. Ten nový územní plán by ale měl začít platit nejdříve v roce 2022. A o jeho podobu bude určitě litý boj – doposud není vyjasněna poloha nového brněnského nádraží.

Komentář:
Všechno souvisí se vším: Dokud nebude rozhodnuto o novém nádraží (U Řeky), nebude možné rozhodnout o definitivní trase jižní části městského okruhu. A dokud nebude jasné, kudy silnice a železnice v Brně povedou, zůstává mnoho pozemků v širším centru Brna pro bytovou výstavbu nepoužitelných. Nikdo nechce riskovat, že se změní územní plán a obytnou a zelenou zónou bude vedena frekventovaná silnice. jak to dnes hrozí Žebětínu a Kamechám, mezi kterými má vést ve variantě nádraží v centru / Pod Petrovem železnice. Když se projedete po městě vlakem, vidíte spousty nevyužitých (a zanedbaných) pozemků, kde rostou jen kopřivy a autobazary. Viz celé tzv. Jižní centrum u Vaňkovky a Zvonařky o kterým jedni říkají, že je možné jej zastavět domy a byty, a druzí, že poptávka po bytech v Brně takové není a rádi by zde viděli velký městský park.

+3/−1

2014

V úterý 4.února 2014 od 17 hodin proběhlo veřejné projednávání Nového územního plánu města Brna.
Přišli jste podpořit nová mrakodrapy, nádraží v nové poloze, železniční zastávku Moravské náměstí či vedení vysokorychlostní tratě za Řečkovicemi?

Vysokorychlostní tratě

Depo

Ilustrační obrázek Depo Horní Hešpice

V současnosti, rok 2014, jsou dvě možnosti napojení Brna na vysokorychlostní železnici (VRT) od Berlína. Severní varianta, kdy trať vede z nového brněnského nádraží na Maloměřice a dál tunelem v oblouku pod Soběšicemi, za Řečkovicemi, přes Ivanovice směr Velká Bíteš -> Praha -> Berlín.
Jižní varianta, kdy vlaky od Berlína a Bíteše budou zajíždět do Brna od jihu přes Heršpice. A dál pokračovat na Vyškov -> Ostravu.

V některých komentářích bylo mylně uváděno, že by při zvažované jižní variantě vedení VRT železnice, by trať zcela míjela Brno. VRT od Berlína na Vídeň by „podjíždělo“ na jihu Brno a brňáci by museli nastupovat na rychlíky v nové žel. stanici Brno-Vídeňská.

Poznámka z roku 2015
Upřednosťována varianta vysokorychlostní tratě (VRT) pro Brno je dnes cesta v jižní stopě. Vlaky od Prahy budou z jihu zajíždět do Brna, aby pak pokračovaly přes nádraží na Vyškov -> Ostravu (při variantě nového nádraží U Řeky) a nebo na Břeclav -> Vídeň (při tunelové variantě nového nádraží Pod Petrovem). VRT železnice dál na jih povede v nové trase na Vranovice, kde se napojí na stávající stopu na Břeclav. Tím se uvolní kapacita tratě Vranovice – Brno pro další regionální osobní dopravu. Při neřešení železničního uzlu Brno by VRT tratě Brno zcela míjely.

Vzhledem k tomu, že v Brně se mají sbíhat tři trasy VRT železnice: od Berlína, od Vídně, od Ostravy, musí být jeden směr řešen úvraťově. Více se o Vysokorychlostních železnicích v okolí Brna dozvíte zde. Porovnání obou variant Nového nádraží Brno: U Řeky a Pod Petrovem najdete zde.

Regionální železnice v Brně a okolí

Depo

Ilustrační obrázek Depo Horní Heršpice

Hlavní rozvoj města Brna má probíhat jižním směrem na Modřice a Vranovice. Rozvoj na severním směrem na Tišnovsko již jen malinko.  V regionální železnici se dočkáme zdvoj-kolejnění tratě na Vyškov, jakožto úzkého hrdlo pro další rozvoj území Brno -Vyškov, a elektrifikace tratě na Jihlavu.
V nákladní dopravě se počítá se zrušením vlečky na Brněnské výstaviště, což nevím, jestli je dobře. Napojení vlečkou do areálu 1.brněnské strojírny zůstává zachováno.

V samotném Brně se vedle nového nádraží bude stavět i nové centrální autobusové nádraží. A po zrušení žel. stanice Horní Heršpice (které se stejně skoro nevyužívá) vznikne nové stanice Vídeňská (jako náhrada za Horní Heršpice), Starý Lískovec (plus napojení trolejbusy přes kopec na kampus a dále na Pionýrskou), stanice Černovická terasa a konečně i Brno-Tuřany – Letiště.

Brněnská veřejná doprava

Pred-brnenskym-nadrazim

Přednádražní prostor

Konečně bychom se měli dočkat prodloužení šaliny na Lesnou (2,4 km) a také přeložky šaliny na Olomoucké ulici tak, aby se napojila na novou železniční zastávku Černovice – Tržní. Plánuje se rovněž obnovení kolejového spojení do Technického muzea Líšeň. Tyto všechny plány až v delším čase.
Stále zvažovaný je průsek (územní plán, var.III) vedení šaliny z Mendláku na Hybešovu ulici kolem Svaté Anny, což by zrychlilo šaliny od nádraží (podle zpráv z roku 2015 byla tato varianta vedení šaliny na Mendlovo náměstí zamítnuta).
Líbí se mi i navržená trasa trolejbusů z Veveří do Zábrdovice po městském okruhu a dál k novému nádraží, a také prodloužení šalin až do Bosonoh (se kterým se počítá již od 70.let). Areál Zbrojovky ještě není detailně dopravně řešen.
S Lodní dopravou se i nadále počítá ve stávající trase, možná s napojením na linky IDS-JMK.
Podrobnosti o všem řečeném najdete zde (odkaz na stránky města Brna – textová část v PDF).

Dodatek z roku 2015
V roce 2015 došlo k rozhodnutí budovat přednostně šalinu z Bystrce dál k nové výstavbě a pak odbočka osmičky ke Kampusu. Vše s ohledem na čerpání peněz z Evropských fondů. Ostatní projekty jsou (zatím) odloženy.
Na podzim 2015 pokračuje demolice a čištění pozemků kolem ulice Plotní a přípravu výstavby šaliny na ulici Plotní.

Podzemka, vlak pod Brnem, tramvajová rychlodráha

AZ-Tower

AZ Tower od jihu

Co se týká brněnské podzemky, jsou navržené dvě možnosti. Osobně se mi líbí 1.varianta, kdy vybrané osobní vlaky od Tišnova se za Řečkovickým nádražím odpojí ze současné stopy a dále budou pokračovat povrchově kolem Hradecké radiály až k ulici Tábor, odkud budou pokračovat podpovrchově pod centrem města k novému nádraží. Dále povrchově do Komárova a dál do Slavkova ve stávající železniční stopě. Tím se vytvoří vlakový průjezd Brnem v trase Tišnov – Slavkov. Z Řečkovic bych tak mohl pohodlně cestovat na Skácelku (nová žel. zastávka), Moravské nám a na Nové nádraží.
Ve 2.variantě se zvažuje jen podpovrchová šalina v trase Bystrc – Komárov. Tím by se současně zrušila šalina v úseku Konečného náměstí – Komín. Více zde odkaz na stránky města Brna – PDF dokument ke stažení.

Tramvajová rychlodráha, resp. rychlá šalina nebo jiné podpovrchové vedení veřejné dopravy přes centrum Brna se objevuje v plánech od 60.let. Je jasné, že další zlepšování veřejné dopravy v Brně se bez podzemního vedení šaliny (nebo příměstského vlaku) neobejde. Na konci 80.let byla mimo jiné plánována varianta podpovrchové šaliny vedoucí pod ulici Minská – Veveří – Moravské náměstí – uzel MHD před současným nádražím. Tím by se výrazně pomohlo obyvatelům sídliště Bystrc, Komín, Kamechy. Více o historii Tramvajové rychlodráhy – Rychlé tramvaje a v Brně najdete zde.

Cyklisté v Brně

Breclav-Lanzhot

Ilustrační obrázek: Břeclav – vlak do Lanžhota

Po letech spánku a nic nedělání se konečně objevuje v plánech cyklo trasa: Mokrá Hora – Lachema – Boby Centrum – Lužánky – Zábrdovice a dál kolem centra na Staré Brno. Mapový podklad pro cyklisty najdete zde: Mapové podklady na stránkách města Brna.
Ale u cyklotras asi vznesu námitku, aby prokopali cyklistický tunel Mokrá Hora – Adamov s odůvodněním, že by to byl zaručeně nejdelší cyklotunel na světe (a určitě také nejdražší) a za druhé, že se mi nechce zdolávat kopec Mokrá Hora – Soběšice – Adamov :-)

Silnice R43, velká voda a Letiště

Napojení R43, spojnice dálnice D1 na Českou Třebovou: ve hře jsou stále dvě varianty: buď zcela mimo město kolem Veverské Bítýšky nebo přes Bystrc. Myslím, že lepší by bylo vést dálnici přes Bystrc, jednak je silnice od 40.let zakreslena v územním plánu a a lidé s ní počítají (nebo aspoň měli počítat) a navíc je část silnice R43 již vybudována. Současně by bystrcká varianta R43 odvedla nejen tranzitní dopravu, ale její blízkost k městu Brnu by ulehčila i dopravě v samotném Brně. Zatímco západní varianta přes Bítýšku by sloužila jen tranzitu sever-jih. Ale odpor lidí z MČ Bystrce bude velký.

Velká voda: Záplavová území se táhne prakticky od současného nádraží pod Petrovem a pokrývá celý jih, včetně Vaňkovky či slévárny UXA.

Letiště: S oběma brněnskými letišti, jak tím severním Brno-Medlánky, tak i jižním v Tuřanech se i nadále počítá, byť bez dalšího velkého rozvoje. Zůstanou zachovány i současné tři brněnské heliporty.

Pochopitelně jsem zde zmínil jen tu malinkou část, která mne zaujala, ke které mám chuť se vyjádřit. Podrobnosti najdete na tomto odkazu: textové a mapové podklady najdete zde (Odkaz na stránky města Brna)

A co před nádražní prostor?

Na jednu otázku jsem ale odpověď nenašel. Co se stávajícím uzlem MHD před nádražím? Současný stav uzlu MHD před Hlavním brněnským nádražím již zcela nedostačuje potřebám dopravy. Současné tři nástupiště a 2×2 koleje jsou málo. Což asi pocítil každý, kdo tady přestupuje ve špičce. Další rozšiřování ať již počtem kolejí / nástupišť nebo jejich prodloužením není možné. Chybí zastřešení nástupišť, bezbariérový přístup nebo eskalátory do podchodu.
Navrhuji proto přesunout celý uzel šalin na stávající Horní (Hlavní) brněnské železniční nádraží (!). Více o v článku Přesun uzlu šalin.

Magistrát vyvěsil Nový územní plán

24.listopadu 2010
Už se těším jak budu z Krpole jezdit na ulici Masnou podzemkou. Doufám, že na to bude navazovat nějaká šalina na Životského. Magistrát města Brna právě vyvěsil na web 3 varianty čerstvého územního plánu. Doporučuji se podívat zvláště na plánek MHD a pak na základní členění území (obytná, rekreační, …) a kde stojí tvůj domek?

Bude odsun nebo ne

25.červenec 2010
Čas na odvolání je jen do 9. srpna. V relativní tichosti se nyní činí zásadní rozhodnutí o dalším rozvoji města Brna. Radnice Brna – střed vydala územní rozhodnutí o železničním uzlu, tj. o přesunu železnic, přestavbě Židenic, Komárova, přesunu vleček, šalin, zásahu do ulic Plotní, Bubeníčkové,… a výstavbě nového nádraží v odsunuté poloze. Článek s dobrou diskuzí naleznete na odkazu níže Žel Page – Brno vydalo územní rozhodnutí pro nové nádraží.
Tak co odsuneme jej nebo ne?

Re: Tak nějak z toho cítím, ty Brute, že jsi proti odsunu. Ale já, stejně jako kdysi jeden pinkl restaurace Metropol bych zařval: „Bourat, tady se to bude všechno bourat!” A to tehdy nemohl ani tušit, jak to s Metropolem dopadne

Já: S tím odsunem (pardon) přesunem stále nějak nevím. Některé věci se mi líbí, např. nové nádraží na Životského (u Siemens fabriky). Ale co to zvýšení tratí nad současnou úroveň o tři až opět metrů? PS: Na hotel Metropol si vzpomínám, sic jsem tam nikdy nebyl, ale pamatuji na to bourání. To muselo být na konci 80.let.

1982

Územní plán z roku 1982

Územní plán z roku 1982

Územní plán z roku 1982

V územním plánu z roku 1982 je samozřejmě nové nádraží ve variantě Řeka, stejně jako v předešlých plánech. Chrlická trať není napojena ni do podzemní nového nádraží, ni po Černovickém náspu, ale je z Brněnských Ivanovic vedena na sever kolem lomu, podél ulice Černovická (hloubeným) tunelem a u ulice Olomoucká se napojuje do Černovického trianglu. 

1952

Územní plán z roku 1952

Územní plán

Územní plán města Brna, rok 1952

Nové nádraží ve variantě Řeka, zaústění Chrlické tratě je do Černovického trianglu, tedy odlišné jak od současného vedení po Černovickém náspu, který je již opuštěn. Za pozornost jistě stojí železniční triangl dole v Komárově. 

1947

Územní plán z roku 1947

Územní plán města Brna z roku 1947

Územní plán města Brna z roku 1947

Jednoduchý, stručný a jasný územní plán z roku 1947. 

1938

Územní plán z roku 1938

Územní plán z roku 1938

Územní plán z roku 1938

Na územním plánu z roku 1938 jsou červeně vyznačeny plochy k zastavění. Jsou tu ještě dvě nádraží (kvůli hospodářské krizi byla výstavba nového nádraží odložena), ale oblast Zvonařky (Jižní centrum) má být co nejdříve zastavěna.

1926

Územní plán z roku 1926

Územní plán města Brna z roku 1926

Územní plán města Brna z roku 1926

Vize Bohuslava Fuchse v územním plánu města Brna z roku 1926. Oblast Zvonařky, stejně jako oblast Štýřic a Komárova je zastavěna moderní architekturou v pravidelné a prostorné uliční síti. Nové osobní nádraží je překvapivě malé a je do něj z jiho-východu přivedena Chrlická trať. Díky tomu se kolem nové čtvrti vytváří železniční oblouk. Trochu problematické se jeví rozsáhlé „šedé“ kolejiště uprostřed nového Brna. Je zde koncentrováno nákladní nádraží, osobní nádraží, seřaďovací a odstavné nádraží. Takové řešení by nevyhnutelně dříve nebo později vedlo k vysunutí odstavného a seřaďovacího nádraží dále na jih na Heršpice či Modřice.

1902

Územní plán města Brna z roku 1902

Územní plán města Brna z roku 1902

Územní plán města Brna z roku 1902

Všimněte si plochy budoucího výstaviště. Je rok 1902, v záplavovém území řeky Svratky (ještě nestojí brněnská kníničská přehrada) je nějaký park. Budoucí areál brněnských veletrhů zachová původní orientaci cest v tomto parku. Z pohledu brněnského železničního uzlu je vidět velkoryse řešené Dolní nádraží, z něhož na Horní nádraží vede dvoj-kolejka po náspu kolem Vaňkovky. Ve středu nového území Zvonařky (jižní centrum) stojí nový kostel. U řeky Svratky je park. Tento historický územní plán se mi líbí asi nejvíce, pravidelné, postupně rostlé město v obytných blocích. 

Závěrem

Nový územní plán pro Brno. nejdůležitější dokument města. Roky příprav. Čas nás tlačí.