Nový územní plán pro Brno

„Bourat, tady se to bude všechno bourat!”
zařval kdysi jeden pinkl restaurace Metropol.
A to tehdy nemohl ani tušit, jak to s Metropolem dopadne…

Módní nostalgie

„Osobně chápu město jako místa složená z odlišných časových vrstev. Je třeba zachovat bohatost těchto vrstev, ale současně považuji za normální, že se něco starého zboří.
Dnes převládá fascinace minulostí, která je asi založena na pocitu bezpečí, plynoucí ze znalosti takového prostředí a ze zvyku. Docela by mne zajímalo, jestli se někdo zabýval tím, proč tu takový sentiment nebyl v 70.letech.“

Jurgen H. Mayer, německý architekt pro LN, sobota 3.června 2017 (pozn. nemluvil o Brně)

To nej z návrhu nového územního plánu

5.duben 2020
Tady postupně najdete můj osobní výběr toho nejzajímavějšího co mne v návrhu nového územního plánu města Brna zaujalo.
Pokud máte TIP na co bych se měl zaměřit, tak mi napiště dole v komentáři.

Územní plán na výstavišti

Výstaviště, pavilón E

Veřejné projednávání návrhu nového územního plánu probíhalo v pondělí 22. a v úterý 23.června na brněnském výstavišti, v pavilónu E.

Plastika proti vysokým domům

V předsálí veřejného projednávání územního plánu byla tato papundeklová plastika.
Zřejmě chtěla vyjádřit, že „Co je nízké, jednopatrové, to je milé.“ 

Tak pozoruji, že se vytvořili tři hlavní skupiny. Vzájemně neslučitelné.

  • první chtějí v Brně co nevíce zeleně. Všude parky, trávu, lesy, zahrádky. Běda, když je v návrhu možnost, přeměnit jejich zahrádky na stavební pozemky. Byť je to území pod mrkví a celerem už desítky let vedeno jako území pro další rozvoj bydlení v Brně.
  • druhá skupina chce stavět nové domy a byty. Ty jsou v Brně hrozně drahé. O cenách domů ani nemluvě. Nedostatek pozemků zvedá ceny a vyhání lidi bydlet za město, do okolních vesnic. Zde pokácí les nebo zaberou úrodnou černozem. Na oplátku mají domek se zahrádkou a my v Brně jejich auta, kterými každý den dojíždějí.
  • třetí skupina nechce stavět do výšky.  Nedej bože, když v Králově Poli nebo v Židenicích na Táborské chce někdo nasadit na barák druhé patro a udělat z přízemního vesnického domku z počátku minulého století dvou patrový domek. Možnost zde stavět sedmi-patrové domy si říká přímo o petici proti výstavbě domů a bytů.
Veřejné projednávání nového územního plánu města Brna

Úterý 23.června 2020: pusto a jen pár lidí. Mapy a dokumenty k prolistování. Zřejmě všichni už své námitky podali. tak jsme zvědav, kdo co podal za připomínku.

Veřejné projednávání nového územního plánu města Brna

Veřejné projednávání nového územního plánu města Brna: hrstka lidí. Škoda.
Přednášející dneska hráli přesilovku.
Uvidíme, kolik set / tisíc připomínek bude nakonec vzneseno.

To nej z dnešního projednávání je to, že město může provést změnu územního plánu i bez souhlasu a a informování (!) vlastníka pozemku.
To je důležité mít na paměti. Jako vlastníci se musíte aktivně zajímat, jestli třeba parcela na které chcete stavět se nově nezmění na pozemek určený pro veřejnou zeleň.

Setkání na Kraví Hoře

KAM Kraví Hora Brno

Na Kraví Hoře v Brně proběhla veřejná debata o návrhu územního plánu města Brna

Úterý 16.června 2020
Územní plán města Brna je dlouhodobým dokumentem určujícím rozvoj našeho města na dlouhá desetiletí dopředu. Na dnešní veřejné debatě mezi zhotoviteli Návrhu územního plánu a občany na hvězdárně na Kraví hoře, ale k žádným dlouhodobým vizím nedošlo. Všechny dotaz a názory byly, na můj vkus, hrozně přízemní.

Nosným tématem veřejné debaty se stala zvyšující se teplota v Brně. A jak přispět k ochlazení letního vzduchu ve městě.

Veřejné projednávání územního plánu města Brna

„Bydlím v Bohunicích a nechci, aby zde žil ještě někdo nový“ říkala jedna paní. Tedy, abych byl přesný, říkala to jinými slovy. Mnohem citlivěji. Ale význam byl jasný: „Nepřeji si, aby tu žilo více lidí. Proč nejdou bydlet třeba do Komárova?“
Její argument byl jasný. V Bohunicích žije už dost lidí.
Vymezovala se zejména proti plánované výstavbě na ploše tzv. Západní brány. Jedná se o pozemky mezi frekventovanou Jihlavskou, Osovou a Labskou. Tady bude i nová podzemní zastávka šaliny.  

Právě tato 2,5 ha plocha, která je dlouhodobě určena k bydlení, mezitím zarosla lesem. Jsou tu náletové dřeviny, žijí tam živočichové a vytváří zelený ostrov ve městě Brně. Paní chtěla, aby se tato plocha změnila v územním plánu z plochy určené k výstavbě nových domů na park, či les.

Celkem by mne zajímalo, jak by dotyčná reagovala, kdyby měla po několik let vyhlédnutý pozemek pro svůj dům. Protože u nás všechno moc dlouho trvá, by na tom pozemku mezitím vyrostl les. A tím pádem se z pozemku určeném k výstavbě domů, stal les.

Tráva na ulici Šumavská

Tráva na ulici Šumavská v Brně, u zastávky autobusu

Pak tu bylo hodně zahrádkářů, co maj zahrádky na městských pozemcích. Nechcou o ně přijít.
Příkladem je Žlutý a Červený kopec. Obě lokality jsou již po desetiletí určeny k zastavení domky se zahrádkou. Protože ale zatím k tomu nedošlo, jsou na těchto nevyužitých parcelách zahrádky.
Třeba takový Žlutý kopec směrem u ulici Hlinky, k Výstavišti. Od 30.let minulého století určen k zástavbě.

 Bouřlivou reakci vzbudil záměr na rušení zahrádek na Kraví Hoře. I zde se jedná o obecní pozemky. Zahrádkáři jsou tu na smlouvu.
Ve městě Brně ale chybí veřejné zelené plochy, kde by občané mohli odpočívat. Stačí se podívat do Lužánek, které jsou přeplněné. Nebo na veřejně přístupnou část Kraví Hory.

A naproti tomu jsou tu zaplocené zahrádky,  které slouží jen pár lidem. Já bych dokonce použil slova, že si jejich uživatelé zprivatizovali veřejný majetek. Navíc, za který platí symbolickou částku ročně.
I zde jejich nájemci argumentovali tím, že udržují zeleň v centru Brna a přispívají k ochlazení města.

No jak píši, samé přízemní dotazy.

Ani jeden dotaz na dálnici D43 přes Bystrc. Tedy vlastně jeden ano. Kdy už bude konečně definitivně rozhodnuto. Protože současný stav blokuje pozemky pro výstavbu domků.

Zajímavý byl dotaz na tunel pro šalinu pod Špilberkem. Jestli se plánuje odvést dopravu z Pekařské a tím ji zklidnit?
Výstavba šaliny pod kopcem s hradem by ale byla investičně nesmírně náročná, navíc (a nebo možná hlavně) by si vyžádala demolici několik obytných domů. Za této situace je realizace této stavby hudbou opravdu vzdálené budoucnosti. Navíc se současná průzkumná štola začíná bortit a bude muset být zasypána.

Obchvat Obřany-Maloměřice

Návrh obchvatu Obřan a Maloměřic.

Návrh obchvatu Obřan a Maloměřic, březen 2020

O tomhle silničním obchvatu asi většina brňáků nikdy neslyšela, ale v Obřanech a Maloměřicích je to prý velká téma.
Cílem obchvatu je odvést lidi a jejich auta, co příjíždějí k nám do Brna od Bílovic.  Oni totiž pak pokračují přes Obřany a Maloměřice, což se místním nelíbí.
Více v příspěvku Obchvat Obřany – Maloměřice.

Kde co najdu a důležité termíny

Zde je odkaz na oficální stránky města Brna a jeho Portál územního plánování. Zde jsou mapové podklady, odkazy na připomínky a dotazy. 

Připomínky je možno uplatnit do 13. 5. 2020.
Veřejné projednání bude 6. května 2020 od 16:00 v sále Zastupitelstva města Brna na adrese Dominikánské nám. 1.

 

Tady je odkaz na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. To je nadřazený dokument, který musí naše město respektovat a na který svým územním plánem navazuje. Například vedením železnic, cyklostezek či dánic.

tady je dokaz na Interaktivní map a přiložené dokumenty pro Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, včetně města Brna.

Místo indexu, maximální výška domů

Návrh nového územního plánu pro Brno

Projednávání prvních, menších zásahů, v návrhu nového územního plánu pro Brno proběhlo v říjnu 2019 ve vydýchané místnosti brněnského magistrátu na Kounicové ulici.

Židle nestačili, vzduchu bylo málo, pořádně vidět nebylo.

20.prosince 2019
Kancelář architekta města Brna (KAM) dokončila před Vánocemi 2019 návrh nového územního plánu města. Projednávání s veřejností se chystá na duben 2020. Zapracování připomínek zabere dalš rok.
A proto se s druhým veřejným projednáním počítá až v roce 2021.
Na návrhu pracovalo 20 lidí, kteří vytvořili přes 2800 stran textu a 20 velkoformátových výkresů. 

V novém územním plánu se opuštěné průmyslové areály (brownfieldy) mění na místa pro bydlení. Novinkou je i to, že místo indexu podlažní plochy bude plán určovat maximální výšku staveb v daném území. Což bylo dosud častým místem svarů.
Tvorba nového územního plánu Brno je rozdělena na několik balíčků změn. Ty jednodušší se v předstihu stihnou zapracovat do toho současného s platností od roku 2020. Složitější změny bude obsahovat až plán nový, včetně protipovodňových opatření.

Stihne se to vůbec?

12.ledna 2019
Termín pro schválení nového územního plánu se zatraceně rychle blíží. Musí se to stihnout do konce roku 2022. Což je už za tři roky (!)
Projednávání s veřejností začne u těch jednodušších věcí na jaře roku 2020. Ty ošemetnější věci příjdou na řadu na jaře 2021. Větší změny v územním plánu vyžadují i posouzení EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí a na lidi. A tady se očekává tuhý střet, například při hodnocení D43 na bystrčáky.

Starý územní plán pochází z roku 1994 a naposledy byl aktualizován v roce 2009. Na přípravě nového územního plánu pracuje na plný úvazek 18 lidí z Kanceláře architekta města Brna. Nově by územní plán by určoval například výšku budov, nikoliv využitelnou plochu. Což bylo častým svárem mezi úředníky a staviteli.
Brněnský plán navazuje na aktualizované zásady územního rozvoje našeho Jihomoravského kraje. Ty by měly být přijaty v září / říjnu 2020. A jejich výsledky musí Brno do svého plánu promítnout (npříklad dálnice mezi Brnem a Bystrci).

Co když se to nestihne?

Pokud se nepodaří Nový územní plán města Brna příjmout do roku 2022, zastaví se rozvoj Brna. Nebudou žádné nové plochy pro výstavbu, pro bydlení. Bude se moci stavět jen a pouze na parcelách určených již v roce 1996.
Tou ale horší věci bude, že v místech, které měly být určeny pro bytovou výstavbu nebo park, bude moci být vedena silnice nebo postavena fabrika. A naopak. 

Zdroj: na základě článku Kam kráčíš, Brno? Magazín OKO 2019. 

Co zdrželo projednávání nového úzeního plánu

Poloha nového brněnského nádraží a vedení železničních tratí po městě Brně. S přípravou nového územného plánu se totiž muselo počkat až na rozhodnutí o poloze nového brněnského hlavního nádraží. Toto rozhodnutí učinila obec Brno-Střed, město Brno, Jihomoravský kraj i Český stát v roce 2018.
Pokud by k tomuto definitivnímu rozhodnutí nedošlo, nemohl by se vytvářet územní plán. Pokud by přesto vznikal, musel by stále uvažovat s oběma základními variantami modernizacemi brněnského železničního uzlu. To by ale znamenalo zahrnout do návrhu ohromné územní rezervy a zablokovat velká území pro jednu či druhou variantu. A protože s polohou nádraží souvisí i vedení linek šalin, trolejbusů třeba po Nové městské třídě, výstavba nových ulic včetně Jižního centra, obnovu oblasti Špitálky, vedení velkého městského silničního okruhu … měla by tato nevyřešená otázka doslova fatální dopad na rozvoj města Brna.
Naštěstí rozhodnutí už bylo přijato, teď už zbývá se dohodnout „jen“ na vedení dálníce kolem Bystrce.

10.prosince to vypukne

Neděle 25.listopadu 2018
Už za pár dní to vypukne. V pondělí desátého představí pracovníci Jihomoravského kraje Studii pro územní plán. A podle ní by měly vzniknout nové Zásady územního rozvoje kraje (tedy takový územní plán kraje). A nebude to snadné: vedení dálnice D43 mezi Brnem a Bystrcí nebo kde a zda vůbec vznikne pod Brnem tzv. jihozápadní tangenta. Tedy propojení dálnic D1 a D52. Z čehož obyvatelé Ostopovic nemá radost. V zásadách už bude ukotvena Vysokorychlostní trať na Prahu a nová trať na Vyškov.
Na Zásady Jižní Moravy naváže připravovaný územní plán města Brna. 

Ještě bych tu zmínil spojnici dálnic D2 a D52 na jihu Brna mezi Rebešovicemi a Modřicemi. Bude se jednat o součást zmínění Jiho-západní tangenty, která se oddělí z dálnice D1 před Ostopovicemi a přes Modřice, přes spojku, bude pokračovat na Chrlice.

Nový územní plán bude na přelomu 2021/2022

Cihlová zeď

červen 2018
Rada města Brna schválila „Pokyny k územnímu plánu“ – 36 zastupitelů pro, 2 proti, 2 se zdrželi.
V červnu by je mělo ještě schválit zastupitelstvo města Brna. Pokyny vznikly na základě připomínek ke třem variantám konceptu územního plánu, který začal vznikat v roce 2010.
V roce 2013 byly práce přerušeny kvůli neexistenci krajských Zásad územního rozvoje (byl natolik nekvalitní a sbílými místy, že jej soud smetl ze stolu). Návrh nového územního plánu by měl být hotov za rok. Celkový nový Územní plán by měl být schválen na přelomu let 2021 a 2022.
Hotov „musí“ být do konce roku 2022. 

V současnosti stále platí zastaralý Územní plán z roku 1994, který těžce už nevyhovuje. V okamžiku schválení návrhu Územního plánu, bude připomínkován veřejností.

Řešilo se, jestli má vzniknout zcela nový územní plán, nebo by se mělo pokračovat v práci na již rozpracovaném. Nakonec se zastupitelé rozhodli pro druhou variantu. Některé sporné body jsou již vyřešeny, například nový územní plán již uvažuje jen s modernizací brněnského železničního uzlu ve variantě Řeka.  K rozhodnutí je vedení dálnice mezi Brnem a Bystrci, zvolení nějakého řešení podpovrchové kolejové veřejné dopravy, parametry Nové městské třídy, hřbitov v Soběšicích, Juranka či tunely pro Rychlou šalinu pod Úvozem.

Nový nebo aktualizovaný?

říjen 2017
Má město Brno vypracovat zcela nový Územní plán nebo přijmout ten aktualizovaný?
Právě probíhá výstava na Staré radnici. Můžete si přijít podívat.

Územní studie Jižní Moravy o krok blíže

Na střeše Krajského úřadu v Brně

Na střeše Krajského úřadu v Brně. Ilustrační obrázek

červen 2017
Přestože minulé Haškovo vedení Jihomoravského kraje schválilo krajský územní plán, „opomenulo“ do něho zakreslit vedení nových hlavních silničních tahů (!)
Proto byly tyto zásady soudně odmítnuty jako neúplné.
Radní Jihomoravského kraje dnes vybrali zhotovitele nové 
územní studie, která bude základem pro aktualizaci krajských zásad územního rozvoje Jižní Moravy. Vyřešit by se mělo vedení nových dálnic a silnic v Brně a jeho okolí. Zhotovitelem bude architektonická kancelář Knesl Kynčl architekti z Brna.

Hezké by bylo, kdyby se aktualizace zásad územního rozvoje stihla ještě do konce volebního období v roce 2020. Čas je tedy 12 až 15 měsíců
Plány budou v podrobném měřítku 1:25.000 a vyhodnotí vzájemné vazby a křížení poloh dálnice D43 v úseku od dálnice D1 ke Kuřimi, zakreslí jihozápadní silniční tangentu a lepší napojení dálnice D1 v úseku Brno-Slatina – Holubice.
Studie zhodnotí dopad staveb a upřesní podmínky pro umístění, funkčnost a reálnost z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví.

Následně se podle této studie aktualizuje i územní plán města Brna. Ten musí projít kolečkem podle stavebního zákonu a připomínkami od občanů, kterým bude vadit nové vedení silnic, vysokorychlostní železnic a dálnic pod jejich okny.

Ceny bytů letí vzhůru

duben 2017
Ke konci roku 2016 byla mediánová cena u nového bytu v Brně 52.000 m2. A ceny stále stoupají a to i přesto, že u nás na Jižní Moravě bylo jen vloni dokončeno 3.845 nových bytů. Nejvíce se staví v okolí Brna, kde je do štatlu dobré spojení veřejnou dopravou: Bílovice nad Svitavou, Modřice, Moravany.

Protože v Brně je svízel s novým územním plánem, který je zatím v nedohlednu, nevydá se ani moc stavební povolení na novou výstavbu. Do kurzu se tak dostávají i doposud opomíjené a zanedbané domy v centru Brna. V roce 2016 se v Brně prodalo nejvíce bytů v Brně-středu.  Zdroj: ČSÚ, statistiky stavebnictví a bytové výstavby

Odloženo o měsíc

8.březen 2017
Projednávání nového Územního plánu bylo odloženo o měsíc. Čas nás přitom už tlačí. Do roku 2020 musí mít město Brno nový územní plán určující co se kde bude či nebude stavět. Přitom na rozhodnutí velké radnice čekají radnice místních částí.
Jsou dvě možnosti, buď pokračovat na Územním plánu na kterém se již několik let pracuje nebo začít pracovat od nuly na zcela novém Územním plánu.
Nový územní plán má na starosti Martin Ander (Strana zelených). 
Pokud se to nestihne do roku 2020, bude si moci každý stavět co chce a kde chce, pokud mu ten pozemek patří. Tak uvidíme jak to dopadne.

Z Brna se stává prázdná křižovatka

23.října 2016
Lidé se stěhují ven z města. V Brně nejsou byty a nové se nestaví. A ceny těch stávajících letí vzhůru. Za normálních okolností by volný trh zajistil výstavbu nových bytů, k tomu ale v roce 2016 v Brně nedochází. Není totiž kde stavět. Starý územní plán z roku 1994 již končí a nový územní plán, který by určil, kde lze stavět, je v nedohlednu.

V roce 2015 bylo v Brně postaveno 1.621 bytů, letos už jen 1.111. Naopak na Brně-venkov jejich počet z 1 518 vzrostl v roce 2016 na 1.716.
Pokud se v Brně staví, tak na jeho okraji. Daleko od středu. Příkladem je sídliště Kamechy, kde je dnes obrovský problém s dopravné dostupností.

Další stovky bytů mají vzniknout v bývalých areálech Zbrojovky (o tom se mluví již taky řádku let) a Vlněny (bourání areálu již začalo).
Podle náměstka brněnského primátora 
Martin Ander (Strana Zelených), který má na starosti územní plán, by volná místa pro novou výstavbu byla. Ale není vyjasněno komu patří pozemky, nebo chybí dopravní napojení a kanalizace (například výstavba na Červeném kopci).
Nová území pro bytovou výstavbu musí totiž být nejprve v územním plánu města Brna. Ten nový územní plán by ale měl začít platit nejdříve v roce 2022. A o jeho podobu bude určitě litý boj. Doposud není vyjasněna poloha nového brněnského nádraží.

Všechno souvisí se vším: Dokud nebude definitivně rozhodnuto o poloze nového brněnského nádraží, nebude možné rozhodnout o definitivní trase jižní části Velkého městského okruhu. A dokud nebude jasné, kudy okruh a železnice v Brně povedou, zůstává velké množství pozemků v širším centru Brna jako územní rezerva, kde se stavět nesmí.
Nikdo nechce riskovat, že se změní územní plán a místo obytné či zelené parkové zóny bude frekventovaná silnice. Jak to dnes hrozí Žebětínu a Kamechám, mezi kterými má vést železniční trať ve variantě nádraží v centru / Pod Petrovem železnice.
Když se projedete po městě vlakem, vidíte spousty nevyužitých (a zanedbaných) pozemků, kde rostou jen kopřivy a autobazary. Třeba Jižní centrum u Vaňkovky a Zvonařky o kterým jedni říkají, že je možné jej zastavět domy a byty, a druzí, že poptávka po bytech v Brně takové není a rádi by zde viděli velký městský park.

Soud zamítl pouhou aktualizaci

2015
Nový Územní plán města Brna, který vzniká pouhou aktualizací toho starého, odmítl soud. Musí vzniknout nový, pořádný.

Veřejné projednávání nového územního plánu

4.únor 2014
V úterý 4.února 2014 od 17 hodin proběhlo veřejné projednávání Nového územního plánu města Brna.

Přišli jste podpořit nová mrakodrapy, nádraží v nové poloze, železniční zastávku Moravské náměstí či vedení vysokorychlostní tratě za Řečkovicemi?

V současnosti (2014) jsou dvě možnosti napojení Brna na Vysokorychlostní železnici (VRT) od Berlína. 

  • Severní varianta VRT, kdy trať vede z nového brněnského nádraží do Maloměřic a dál tunelem v oblouku pod Soběšicemi, za Řečkovicemi, přes Ivanovice směr Velká Bíteš -> Praha -> Berlín.
  • Jižní varianta VRT, kdy vlaky od Berlína a Bíteše budou zajíždět do Brna od jihu přes Heršpice. A dál pokračovat na Vyškov -> Ostravu.

V některých komentářích bylo mylně uváděno, že by při zvažované jižní variantě vedení VRT železnice, trať zcela míjela Brno. Podle nich by nová trať od Berlína na Vídeň pouze „podjížděla“ Brno a brňáci by museli nastupovat na vlaky v nové žel. stanici Brno-Vídeňská.

Upřednosťována varianta vysokorychlostní tratě pro Brno je dnes (2015) cesta jen v jižní stopě. Vlaky od Prahy budou z jihu zajíždět do Brna, aby pak pokračovaly přes nádraží na Vyškov -> Ostravu (při variantě nového nádraží U Řeky) a nebo na Břeclav -> Vídeň (při tunelové variantě nového nádraží Pod Petrovem).
VRT železnice dál na jih povede v nové trase na Vranovice, kde se napojí na stávající stopu na Břeclav. Tím se uvolní kapacita tratě Vranovice – Brno pro další regionální osobní dopravu. 

Co přinese územní plán na železnici

Jaro 2014
Hlavní rozvoj města Brna má probíhat jižním směrem na Modřice a Vranovice (nutnost výstavby nové tratě, která ulehčí stávající přetížené železniční trati).
V regionální železnici se konečně dočkáme zdvoj-kolejnění tratě na Vyškovsko. To dnes předsatvuje úzké hrdlo pro další rozvoj celého území Brno -Vyškov.
A také elektrifikace tratě na Střelice a Jihlavu.
V nákladní dopravě se počítá se zrušením vlečky na Brněnské výstaviště, což nevím, jestli je dobře. Napojení vlečkou do areálu 1.brněnské strojírny zůstává zachováno.

V samotném Brně se vedle nového nádraží bude stavět i nové centrální autobusové nádraží. A po zrušení žel. stanice Horní Heršpice (které se stejně skoro nevyužívá) vznikne nové stanice Vídeňská (jako náhrada za Horní Heršpice), Starý Lískovec (plus napojení trolejbusy přes kopec na kampus a dále na Pionýrskou), stanice Černovická terasa a konečně i Brno-Tuřany – Letiště.

Co přinese nový územní plán v brněnské veřejné dopravě

Vliv nového územního plánu města Brna na veřejnou dopravu

Vliv nového územního plánu města Brna na veřejnou dopravu. Ilustrační obrázek, jaro 2014

2014
Konečně bychom se měli dočkat prodloužení šaliny na Lesnou (2,4 km) a také přeložky šaliny na Olomoucké ulici tak, aby se napojila na novou železniční zastávku Černovice – Tržní.
Plánuje se rovněž obnovení kolejového spojení do Technického muzea Líšeň.
Stále zvažovaný je průsek (územní plán, var.III) vedení šaliny z Mendláku na Hybešovu ulici kolem Svaté Anny, což by zrychlilo šaliny od nádraží. (Podle zprávy z roku 2015 byla tato varianta vedení šaliny na Mendlovo náměstí zamítnuta, resp. v roce 2019 je znovu obnovena).
Líbí se mi i navržená trasa trolejbusů z Veveří do Zábrdovice po městském okruhu a dál k novému nádraží, a také prodloužení šalin až do Bosonoh (se kterým se počítá již od 70.let).

Areál Zbrojovky ještě není detailně dopravně řešen.
S Lodní dopravou se i nadále počítá ve stávající trase, možná s napojením na linky IDS-JMK.
Podrobnosti o všem řečeném najdete zde (odkaz na stránky města Brna – textová část v PDF).

Dodatek z roku 2015
V roce 2015 došlo k rozhodnutí budovat přednostně šalinu z Bystrce dál k nové výstavbě Kamechy.
Následně výstavba odbočky osmičky k Bohunickému Kampusu. Vše s ohledem na čerpání peněz z Evropských fondů. Ostatní projekty jsou (zatím) odloženy.

Během podzim 2015 pokračuje demolice a čištění pozemků kolem ulice Plotní a přípravu výstavby šaliny na ulici Plotní.

Brněnská podzemka

Co se týká brněnské podzemky, jsou v roce 2014 navrženy dvě varianty:

  • v 1.variantě vybrané osobní vlaky od Tišnova se za Řečkovickým nádražím odpojí ze současné stopy a dále budou pokračovat povrchově kolem Hradecké radiály až k ulici Tábor, odkud budou pokračovat podpovrchově pod centrem města k novému brněnskému nádraží. A dále povrchově do Komárova a dál do Slavkova ve stávající železniční stopě. Tím se vytvoří vlakový průjezd Brnem v trase Tišnov – Slavkov. Tento návrh se mi osobně moc líbí, protože bych mohl z Řečkovic pohodlně cestovat na Skácelku (nová žel. zastávka), Moravské nám a na Nové nádraží.
  • Ve 2.variantě se zvažuje „jen“ podpovrchová šalina (nikoliv vlak jako v první variantě) v trase Bystrc – centrum – nové brnněské nádraží – Komárov. Tím by se současně zrušila šalina v úseku Konečného náměstí – Komín. Více zde odkaz na stránky města Brna – PDF dokument ke stažení.

Tramvajová rychlodráha, resp. rychlá šalina nebo jiné podpovrchové řešeníveřejné dopravy přes zahlcené centrum Brna se objevuje v plánech od 60.let. Je jasné, že další zlepšování veřejné dopravy v Brně se bez podzemního vedení šaliny (nebo příměstského vlaku) neobejde.
Na konci 80.let byla mimo jiné plánována varianta podpovrchové šaliny vedoucí pod ulici Minská – Veveří – Moravské náměstí – uzel MHD před současným nádražím. Tím by se výrazně pomohlo obyvatelům sídliště Bystrc, Komín, Kamechy.
Více o historii Tramvajové rychlodráhy v příspěvku Podpovrchová šalina.

Cyklisté v Brně 

Po letech spánku a nic nedělání se konečně objevuje v plánech cyklo trasa: Mokrá Hora – Lachema – Boby Centrum – Lužánky – Zábrdovice a dál kolem centra na Staré Brno. 
Mapový podklad pro cyklisty najdete zde: 
Mapové podklady na stránkách města Brna.

Ale u cyklotras asi vznesu námitku, aby prokopali cyklistický tunel Mokrá Hora – Adamov s odůvodněním, že by to byl zaručeně nejdelší 
cyklotunel na světe (a určitě také nejdražší) a za druhé, že se mi nechce furt šlapat do kopec Mokrá Hora – Soběšice – Adamov :-)

Silnice R43, Velká voda a všechna brněnská letiště

jaro 2014
Napojení R43, spojnice dálnice D1 na Českou Třebovou: ve hře jsou stále dvě varianty. Buď zcela mimo město kolem Veverské Bítýšky nebo přes Bystrc.
Myslímsi, že lepší by bylo vést dálnici přes Bystrc. Jednak je silnice od 40.let 20.století zakreslena v územním plánu a a lidé s ní počítají (nebo aspoň měli počítat) a navíc je část silnice R43 již vybudována. Současně by bystrcká varianta R43 odvedla nejen tranzitní dopravu, ale její blízkost k městu Brnu by ulehčila i dopravě v samotném Brně. Zatímco západní varianta přes Bítýšku by sloužila jen tranzitu sever-jih. Ale odpor lidí z MČ Bystrce bude asi velký.

Velká voda: Záplavová území se táhne prakticky od současného nádraží a pokrývá celý jih do Komárova.

Letiště: S oběma brněnskými letišti, jak tím severním Brno-Medlánky, tak i jižním v Tuřanech se i nadále počítá, byť bez dalšího velkého rozvoje. Zůstanou zachovány i současné tři brněnské heliporty.

Pochopitelně jsem zde zmínil jen tu malinkou část, která mne zaujala, ke které mám chuť se vyjádřit. Podrobnosti najdete na tomto odkazu: textové a mapové podklady najdete zde (Odkaz na stránky města Brna)

Co se sučasným uzlem před nádražím

Na jednu otázku jsem ale v návrhu územního plánu z roku 2014 odpověď nenašel. Co se stávajícím uzlem MHD před nádražím? 
Současný stav uzlu MHD před Hlavním brněnským nádražím již zcela nedostačuje potřebám dopravy. Současné tři nástupiště a 2×2 koleje jsou málo. Což asi pocítil každý, kdo tady přestupuje ve špičce.
Další rozšiřování ať již počtem kolejí / nástupišť nebo jejich prodloužením není možné. Chybí zastřešení nástupišť, bezbariérový přístup nebo eskalátory do podchodu.

Navrhuji proto přesunout celý uzel šalin na stávající Horní (Hlavní) brněnské železniční nádraží.
Více v článku 
Přesun uzlu šalin.

Magistrát vyvěsil Nový územní plán

24.listopadu 2010
Už se těším jak budu z Krpole jezdit na ulici Masnou podzemkou. Doufám, že na to bude navazovat nějaká šalina na Životského, kde pracuji. 
Magistrát města Brna právě vyvěsil na web tři varianty čerstvého územního plánu. Doporučuji se podívat zvláště na plánek MHD a pak na základní členění území (obytná, rekreační, …).
A kde stojí tvůj domek?

Územní plán z roku 1982

Územní plán z roku 1982

Územní plán z roku 1982.
Doplněno šipkami a popisem mnou

V územním plánu z roku 1982 je samozřejmě nové nádraží ve variantě Řeka, stejně jako v předešlých plánech.
Změna oproti novému uspořádání je v tom, že Chrlická trať není napojena do podzemní nového brněnského nádraží, ani nevede po Černovickém náspu přes ulici Masnou, ale z Brněnských Ivanovic jede na sever kolem lomu. A pak podél ulice Černovická hloubeným tunelem a u ulice Olomoucká se napojuje do Černovického trianglu.
Velmi zajímavé řešení napojení Crlické tratě, které se později již neobjevuje.

1968 a Nová městská třída

Územní plánměsta Brna z roku 1968

Územní plán města Brna z roku 1968.
Všimněte si i návrhu na silnici kolem řeky Svitavy na Tomkovo náměstí. Jedná se o původní návrh vést okruh kolem řeky, nikoliv jako později průrazem přes Židenice, vybouráním Staré Osady a okolí židenických kasáren. Dnes, padesát roků po tomto plánu nevede kolem řeky Svitavy ani pořádná cyklostezka.
Zdroj: Magistrát města Brna, Z historie územních plánů v Brně.

červen 2018
Na obrázku níže je výřez z Územního plánu města Brna z roku 1968. Za pozornost stojí návrh severo-jižní čtyřproudové spojnice od Svitav přes Brno na dálnici pod Brnem. Taková hrůza (!), přivedení deseti-tisíců aut skoro do centra Brna.
Možná budu provokativní, možná budu takovým ďáblovým advokátem, ale představte si, že by z Králova Pole pokračovaly 2+2 pruhy po ulici Sportovní (jako dnes), dále přes Drobného kolem Lužánek, průrazem přes Příční, křižovatka Milady Horákové, křižovatka Cejl, průraz přes zadní dvorky v Zábrdovicích, křižovatka Křenová, průraz na Dornych a dolů na jih rovnou na dálnici. Vidíte to v plánu?

Tedy něco podobného jako je magistrála nahoře na Václavském náměstí v Praze.
Určitě bychom na ní nadávali.
Ale současně bychom ušetřili deseti-tisíce hodin strávených v kolonách na ucpaném malém městském okruhu čekáním kolem Židenických kasáren.
Auta by plynule projížděla městem. Ulice by nebyly tak zacpané jako dnes. Bylo by méně hluku, méně exhalací, méně prachu.
Nebo opačně: dokážete si představit dopravní situaci v Praze, kdyby nebyla magistrála nahoře kolem Muzea? Tak takový stav je dnes v Brně.
Dnes, v roce 2018, pochopitelně již nikoho nenapadne vést 2+2 pruhy středem města. Za chvíli přece bude dálnice mezi Brnem a Bystrci, bude dokončen Velký městský okruh a to tunely pod Vinohrady na Líšeń…

Územní plán z roku 1952

Územní plán města Brna, rok 1952

Územní plán města Brna, rok 1952

Nové brněnské nádraží ve variantě Řeka, zaústění Chrlické tratě je do Černovického trianglu, tedy odlišné jak od současného vedení po Černovickém náspu.
Ten je již opuštěn, snesen a obyvatelé Černic mohou volně chodit k řece. 
Za pozornost stojí železniční triangl dole v Komárově. 

Územní plán města Brna z roku 1947

Územní plán města Brna z roku 1947

Územní plán města Brna z roku 1947

Maximálně jednoduchý územní plán města Brna z roku 1947. Dálnice D1 vede blíž k Brnu, vlastně rovnou pod centrálkou.
Všimněte si, že plocha brněnského výstaviště je označena jako Park oddechu. Brněnské výstaviště bylo stavěno jako součást města, jako místo pro „běžné“ procházení. Proto zde byly divadla, parková úprava …

V pokud se dobře dívám, tak letiště mělo být v Černovicích (?)

Brněnský územní plán z roku 1938

Brněnský územní plán z roku 1938

Brněnský územní plán z roku 1938

Na územním plánu z roku 1938 jsou červeně vyznačeny plochy k zastavění. Jsou tu znovu zakresleny dvě nádraží. Kvůli hospodářské krizi byla totiž výstavba nového brněnského nádraží dočasně odložena. Přesto se počítá se oblast Zvonařky (dnes tzv. Jižního centra) má být co nejdříve zastavěna.

Územní plán města Brna z roku 1926

Územní plán města Brna z roku 1926

Územní plán města Brna z roku 1926

Vize Bohuslava Fuchse v územním plánu města Brna z roku 1926. Oblast Zvonařky, stejně jako oblast Štýřic a Komárova je zastavěna moderní architekturou v pravidelné a prostorné uliční síti.
Nové osobní nádraží je překvapivě malé a je do něj z jiho-východu přivedena Chrlická trať. Díky tomu se kolem nové čtvrti vytváří železniční oblouk.
Trochu problematické se z dnešního pohledu jeví rozsáhlé „šedé“ kolejiště uprostřed nového Brna. Tady mělo být soustředěn železniční uzel v podobě nákladního, osobního, seřaďovacího a odstavného nádraží. Takové řešení by nevyhnutelně dříve nebo později vedlo k vysunutí odstavného a seřaďovacího nádraží dále na jih na Heršpice či Modřice.

Územní plán z roku 1902

Územní plán města Brna z roku 1902

Územní plán města Brna z roku 1902

Všimněte si plochy budoucího výstaviště. Je rok 1902, v záplavovém území řeky Svratky (ještě nestojí brněnská kníničská přehrada) jsou zřejmě navrženy nové ulice s domy. Nebo park (?). Budoucí areál brněnských veletrhů zachová tuto původní orientaci cest navržených v tomto územním plánu z roku 1902.

Z Dolního nádraží vede na to Horní dvoj-kolejka po náspu kolem Vaňkovky. Ve středu nového území Zvonařky stojí kostel, kolem park.
Kolem Vídeňské ulice, až po centrálku, jsou nové pravidelné ulice. Taktéž kolem dnešní ulice Škrobárenské a v Černovicících je navržena pravidelná uliční síť. Území je prostupné.

Tento historický územní plán se mi líbí asi nejvíce. Rozvoj města, nové ulice a bytová výstavba jdou jižním a jiho-východním směrem a vytváří kolem historického jádra Brna rovnoměrnou domovní zástavbu. Centrum města je skutečně jeho středem, jeho těžíštěm.

Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže.  Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji. Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com