Dolní nádraží
Dříve zanedbaný kus země. Opuštěný, ale s velkým potenciálem. To je brněnské Dolní (rosické) nádraží a jeho okolí. Dočkáme se změny k lepšímu?
Využijí brňáci a Brno svoji šanci k růstu?
Brněnské Dolní nádraží bylo uvedeno do provozu 2.ledna 1856 jako koncové nádraží Brněnsko-rosické dráhy. Roku 1887 už bylo nádraží průjezdné na sever na Židenice. Od 30 let 20.století je s ním počítáno jako s novým brněnským hlavním nádražím. A od prosince 2018 na něm stavěla více jak polovina všech vlaků v Brně. Co se na něm děje a jaký je jeho stav dnes?
Nákladní šalinou po Plotní ulici
V Brně máme dvě ulice, které vůbec neodpovídají svému názvu. Tou první je ulice Úzká a o kousek dál ulice Široká.
Ulice Úzká je dnes naopak široká ulicí mezi obchodní galerii Vaňkovka a OD PRIOR u nádraží. Původně však místo galerie Vaňkovka byl strojírna a místo PRIORu dílny. Šířka samotné ulice Úzká byla určena podjezdem pod železničním viaduktem, který přiváděl vlaky z Dolního (rosického) na Horní (dnes hlavní) nádraží. Ulice Úzká tak původně skutečně byla úzkou uličkou mezi strojírnami. Tak tomu bylo až do budování malého městského okruhu.
Ulice Široká je naopak krátkou uličkou mezi železničním náspem a slévárnou UXA v Komárově. Železniční násep po kterém dnes jezdí vlaky z Dolního nádraží do Židenic vznikl až v 60.letech 20.století. Ulice Široká to však má již spočítané. Zanikne jakmile se začně rozšiřovat trať z nového hlavního nádraží do Židenic. Ukrojen bude i kus zadního dvora slévárny UXA.
Slévárna UXA v Brně při pohledu z opačné strany, tedy z křižovatky ulic Kovářská a Dornych. Za mnou je areál původních škrobáren. Na snímku vpravu vidíte železniční most nad Dornychem po kterém jezdí vlaky z Dolního nádraží do Židenic.
Z opačné strany, z ulice Plotní, je slévárna UXA „schovaná“ za domovní řadou.
Už delší dobu jsem pátral, zdali do slévárny UXA vedla železniční vlečka. Důvody jsou dva: do slévárny bylo nutno vozit velké množství koksu a železa k tavení, naopak pak odvážet hotové odlitky. Přestože, nebo právě proto, že Dolní (Rosické) nádraží bylo tak blízko, zavedení trati do slévány se přímo nabízí. Pokud takové spojení existovalo, nejspíše vedla trať na zadní dvůr slévárny po dnešní ulici Široká.
Druhou indicií je mírný sklon místní komunikace z Dolního nádraží kolmo do ulice Plotní. To byl v případě kolejí umožňovala pohodlnou jízdu vlakem. Nikde jsem však nenašel nákres takového spojení.
Už jsem myslel, že mám důkaz. V souvislosti s přeložením šaliny z ulice Dornych do ulice Plotní, připomněl historik brněnské MHD Jiří Štursa, že po ulici Plotní již v minulosti šaliny jezdily. A to už roku 1869 jako nákladní šalina z Dolního na Horní nádraží. Ano, v té době nebylo velkého rozdílu mezi vlakem a šalinou a nákladní vozy byly přetahovány ze železnice na městskou dráhu a takto putovaly do brněnských fabrik.
Dolní (rosické) nádraží bylo sice uvedeno do provozu již 2.ledna 1856 jako koncové nádraží Brněnsko-rosické dráhy (BRE), ale impulsem k propojení obou brněnských nádraží bylo až sloučení se Společností státní dráhy (StEG).
Teprve nyní se začíná budovat násep pro výhodnější dvoukolejné spojení nad úrovni uliční sítě. Dvoukolejná trať vedla z Dolního nádraží podél ulice Plotní, kolem Zvonařky, kolem Vaňkovky, nad křižovatkou ulic Úzká a Dornych, s napojením na Horní (dnes hlavní) nádraží.
Soukromá Společnost státní dráhy (StEG), totiž provozuje jak Dolní (rosické) nádraží, tak sklady a trať na Horním (hlavním) nádraží. Logicky proto potřebovala obě trati propojit.
Dolní nádraží v létě 2019. Zřejmě původní sklad Rosického nádraží a před ním vidíte odbočku, která od roku 1870 přiváděla vlaky po železničním náspu na Horní (dnes hlavní) nádraží
Odbočná dvoukolejná spojka z Dolního nádraží na nádraží Horní. Dnes po pár metrech končí, původně ale tudy jezdily vlaky nad Plotní a nad Dornychem.
Koleje pro nákladní šalinu začínaly v místech dnešního autobusového nádraží u Grandu. Odsud pokračovaly pod železniční viadukt (kudy dnes jezdí šaliny na Křenovou ulici). Nákladní šalina pak zabočila doprava a po Dornychu pokračovala do Trnité ulice. Teprve pak zabočila do ulice Zvonařka (!) a z ní do ulice Plotní a k Dolnímu (rosickému) nádraží.
Taková komlikovaná trasa však podle historika pana Štursy vydržela jen krátce. Již v roce roce 1871 dělníci koleje rozebrali poté, co byla roku 1870 postavena dvojkolejná spojka ze severního zhlaví Hlavního nádraží na severní zhlaví Dolního nádraží.
Čímž konči na sto padesát let kolejová doprava po ulici Plotní.
Původní sklady Společnosti státní dráhy v Brně ve stavu roku 2019. Nacházíme se za autobusovým nádražím u Grandu. A právě odsud odjížděly nákladní šaliny tažené parní lokomotivou na Dolní nádraží.
Více o skladech soukromé Společnosti státní dráhy na jdete v tomto příspěvku.
Severní zhlaví Dolního nádraží v Brně. Rychlík přijíždí od Židenic po mostě nad ulici Plotní. Dá se předpokládat, že stopa trati je sice zachována do dnešních dnů, ale původně nejspíše vedla trať níže nad uliční síti.
Vlevo pak odbočka na Horní nádraží.
Podle plánku vpravu by pak nákladní tramvaj odbočovala mezi těmito tratěmi.
V plánku je zakreslena jak dvoukolejná železniční trať z Dolního nádraží na to Horní (postavena roku 1870), tak čárkovaně i nákladní šalina z roku 1869. Ta ale měla být již roku 1871 (?) rozebrána. Proto je zde, nejspíše, jen čárkovaně. Souběh obou nákladních spojení by nedával moc velký smysl.
Současně z plánku vyplývá odbočení tramvaje z Dolního nádraží, které bylo mezi tratí na Židenice (Veselí nad Moravou) a spojkou na Horní nádraží.
Ulice Plotní na jaře 2020. Buduje se přeložka šaliny z ulice Dornych do ulice Plotní. Právě v těchto místech měla jezdit před sto padesáti lety nákladní šalina z Dolního na Horní nádraží.
Teprve později (1870) byla vybudována mimo-úrovňová dvoukolejná spojka na náspu. Její poslední pozůstatky mizí až na jaře 2020.
Pohled do ulice Plotní od Vaňkovky. Tento železniční most byl postaven až v 60.letech jako nová spojnice Dolního nádraží do Zidenic.
Za mostem začíná Komárov. Sjezd ze železničního náspu do ulice Plotní tedy byl před mostem.
únor 2020: sjezd z Dolního nádraží do ulice Plotní. Hlavní kolejiště nádraží je na snímku vlevo.
Sklon mne svádí k tomu, že právě toto je cesta, po které možná vedla vlečka do ulice Plotní, do slévárny. Důkazy však nejsou.
V polovině sjezdu z Dolního nádraží do uliční sítě. Dům v popředí je na rohu ulic Plotní a Široká. Hned za nim je slévárna UXA.
Vyústění sjezdu z Dolního nádraží do ulice Plotní. Stojím na ulici Plotní, vpravo vidíme žel. most průtahu na Židenice. A ten dům uprotřed za křovím, je vybydlený dům za tratí na ulici Rosická. Je to skutečně jen kousek.
Na konci, u ulice Plotní je vidět původní (?) zpevnění železničního náspu. Nahoře je narážedlo na slepé koleji.
Dolní nádraží pohledem od Komárova.
Únor 2020.
Slepá kolej na Dolním nádraží v Brně směrem do ulice Plotní. Ale vede vodorovně, končí tedy v úrovni plus jedna, nad uliční síti.
Únor 2020.
Dolní pokračuje: leden 2020
Na brněnském Dolním nádraží i po skončené Velké vlakové výluky pokračuje pravidlený osobní provoz. Důvodem je, že současné hlavní nádraží kapacitně nestačí ani současnému provozu.
A byl jsem překvapen, kolik lidí využívá ranní vlak na Dolní nádraží.
Zastavení ranního vlaku do Židlochovic. Celkem vystoupilo, odhaduji, kolem třiceti až čtyřiceti lidí.
Na brněnském nádraží se zdánlivě moc toho nezměnilo. Odpadkové koše jsou zakryté (nikdo je nevynáší), výtah je uzamčen. Informační tabule pod přístřeškem fungují i dál. Jestli je otevřena i čekárna, to jsem nezkoušel.
Spěchal jsem se totiž podívat, kam ti lidé vlastně jdou?
Skupinka cestujíících se rozdělila do dvou směrů: většina z nich podle oblečení, baťůžků a tašek na notebooky, zamířila do práce do výškových budov za řekou Svrtakou. Už během loňské výluky jsem si všiml, že lidé využvají této cesty do práce.
Druhá skupina zamířil na Zvonařku a dál do Vaňkovky.
Montovaná čekárna, stávky s pouličním občerstvením i záchody jsou odvezeny.
Rovněž čekárna města Brna a městského turistického info centra je pryč. Ploha je uvolněna.
Výluka v roce 2018 / 2019
- Jak se dostanu na Dolní nádraží – popis cesty. Pokračujte na Jak na Dolní nádraží?
- Podronějí popis Dolního nádraží pro cestující, pro maminky s kočárkem, vozičkáře a pro ty, co vláčí kufry. Pokračuje na Hodnocení Dolního nádraží.
Kontejnery z Vizovic na Dolním nádraží v Brně
Vizualizace nové čekárny a info centra na Dolním nádraží v Brně, jaro 2019. Jaká bude skutečnost?
Již za pár dní se na rohu ulic Rosická a Trnitá otevírá nové info centrum, čekárna a občerstvenní na Dolním nádraží v Brně.
Dočasné stánky jsou bez vytápení, proto bude jejich provoz en do prvních podzimních mrazíků.
Nové info centrum na Dolním nádraží má mimo jiné informovat o přípravě a výstavbě nového brněnského nádraží. Mimochodem, ten vybydlený dům bez oken patří občanům městské části Brno-střed.
Jsme na rohu ulic Trnitá a Rosického. Teď je tu ještě chodník, za pár let tady nad námi povede první kolej anástupiště nového brněnského nádraží. Před ní bude odbavovací hala a tam, kde jsou dnes parkoviště bude jezdit šalina.
Kontejnery na louce II
15.dubna 2019
V dubnu 2019 se objevily na louce před brněnským Dolním nádražím kontejnery. A také stavební stroje. Rozmístění kontenerů je však natolik podivné, že pochybuji, že by sloužily jen jako stavební buňky. Uvidíme.
Na jaře 2019 vyrostlo na louce před brněnským nádražím kontejnery. Jejich účel zatím nevíme
Kontejnery u brněnského Dolního nádraží
Vypadá to, jako kdyby si někdo hrál. No, podlézat pod nimi bych nechtěl :-)
Parkoviště a štěrková plocha
Je jaro a před brněnským nádražím je otevřeno nové parkoviště K+R.
Na jaře 2019 je vyrovnán pozemek před brněnským Dolním nádražím. Tady budou stánky, prodejny a služby včetně informačního centra. Pomalu se to tu mění, ale přece jen. Důvodem proč se staví až teď je to, že tyto stánky nebudou vytápěny.
Nová zastávka a obchody
Zkraje roku 2019 se okolí Dolního nádraží mění. Tráva a křoviska kolem cesty zmizely. Hned je to lepší. Na pozemku se dělají terenní úpravy, u zastávky autobusů, na křižovatce ulic Rosická a Trnitá, by mělo vzniknou parkoviště typu Kiss and Ride pro pět aut. Což na vysednutí a polibek stačí.
Plechový varat byly přes zimu od zámkem, od února jsou opět otevřeny.
Do těchto míst by měly přibýt i osm kontejnerů, které budou sloužit jako info centrum, čekárna a záchody. Dále lavičky pro dobíjení mobilních telefonů a zóna s wi-fi připojením.
Prosinec 2018: výluka začala
Obvykle, ale neberte mne za slovo, staví vlaky na jih, na Břeclav a na Vídeň u 1.koleje, tedy u nástupiště u budovy. A vlaky jedoucí na sever, na Židenice a dál u 2.kolej na ostrovním nástupišti kam musíte podchodem.
- že si zde nehrajeme na číslo nástupiště a číslo koleje, ale jen na čísla kolejí. Pro cestující je to, myslím, jednodušší, když rozhlas a tabule napíší „že vlak přijede na třetí“, je to jasné, jde se na třetí.
- Druhá pozmínka: čísla kolejí, ke kterým přijede vlak se objevují ne více jak deset minut před příjezdem vlaku.
- Není zde Příjezdová tabule, jen odjezdová. Byla by zbytečná, skoro všechny vlaky tudy zastavují a projíždí. Málokterý tu končí.
Co se nepovedlo
Pro milovníky rozpadajícíh se budov ráj na zemi, pro nás ostatní ohyzdná budova. A hlavně, je to rozpadající se objekt. Nakoukl jsem dovnitř, propadlé stropy, střecha do které teče, … říkám, že toto je nebezpčné! A kolem chodí lidé na autobus a do města.
Vlastníkem této „budovy“ jsou ČD (nikoliv SŽDC)
Stihne se to? Listopad 2018
Stihli to! Bylo nutno pracovat i v noci, ale protože v okolí nežijí žádní lidé, nikdo si nestěžoval na hluk a rušení nočního klidu.
Říjen 2018
Na I.nástupišti
Dolní nádraží z druhé strany
Srpen 2018
Více o výluce v roce 2018 a 2019 najdete v příspěvku Výluka brněnského nádraží 2018 a 2019.
Proč se nestaví Nové nádraží Brno?
Asi každého napadne, proč se místo provizorního nástupiště a budovaného provizorního podchodu již nestaví nové brněnské nádraží. Důvodem je, že plánované Nové brněnské nádraží bude mít jinou nivelitu. Bude o nějaký metr výše, než jsou dnes koleje. A to se bez rozsáhlých stavebních úprav nelze udělat. Na ty však ještě není vše připravené. Vše, nyní budované je jen dočasným provizoriem.
Proč se nestaví Nové nádraží Brno?
Asi každého napadne, proč se místo provizorního nástupiště a budovaného provizorního podchodu již nestaví nové brněnské nádraží. Důvodem je, že plánované Nové brněnské nádraží bude mít jinou nivelitu. Bude o nějaký metr výše, než jsou dnes koleje. A to se bez rozsáhlých stavebních úprav nelze udělat. Na ty však ještě není vše připravené. Vše, nyní budované je jen dočasným provizoriem.
Výluka v roce 2017
2010
Pár fotek z Výpravy do opuštěných končin města Brna. Aneb, šli jsme se podívat, kde by (mělo/mohlo) stát Nové nádraží. Výpravu jsme začali ve Vaňkovce, kde jsme si dali zmrzlinu a podél Zvonařky se vydali na jih. K nádraží.
Rosického nádraží na ulici Rosického sloužila jako koncová stanice, depo a výtopny pro soukromou železnice z Brna do Božího Požehnání. Ta byla budována v letech 1853 až 1855. Projekt připravili E. J. Herring a A. Rahn (majitel dolů ve Zbýšově), kteří spolu s brněnskými podnikateli založili společnost Brněnsko-rosická dráha pro stavbu dráhy z Brna do Božího Požehnání.
Vpravo, za budovou, jsou garáže a odstavné plochy pro autobusy
Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže. Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji.
Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com
