Brněnská lanovka jako součást brněnské veřejné dopravy. Plány v minulosti a dnes. A co ostatní města?

Brněnské výstaviště s lanovkou

29.ledna 2018
Na přelomu let 2017 a 2018 se konala mezinárodní urbanistická ideová soutěž o podobu brněnského výstaviště pro další roky. A v lednu 2018 proběhlo vyhlášení nejlepších. První cenu porota neudělila. Druhou cenu získal návrh brněnských architektů Milana Raka a Pavla Rady z projektových kanceláří Archteam a RadaArchitekti. Ti, podle mne, velmi dobře umístili nový pavilón R na dosud volnou plochu u vozovny Pisárky, souměrně s kulatým Z-tkem. A podle vizualizace by mohla být součásti areálu i lanovka do Bohunic. Za pozornost stojí, že šalina jezdí o úroveň níže.

Lanovka na výstavišti

Výstaviště s lanovkou, vizualizace ideového návrhu ARCHTEAM Projektová Kancelář a RadaArchitekti

Vertikální veřejná doprava v Karlových Varech

květen 2017

Lanovka

Lanovka jako součást městské veřejné dopravy. Zde Curych

Lanovky mohou patřit do systému městské veřejné dopravy. O to se dnes snaží i v Karlových Varech a ucházejí se o peníze z Evropských fondů tzv. Integrované územní investice (ITI) na rozvoj městské dopravy, která je ve Varech ve velmi špatném stavu. Nejenže jsou Vary na okraji, bez pořádného spojení do světa, ale i s velmi špatnou vnitřní městskou dopravou. Vary jako jediné krajské město nemá trolejbusy ani tramvaj (šalinu).
„Zároveň je situace složitá vzhledem ke kopcovitému terénu a pro dopravu omezujícímu údolí řeky Teplé, které je vymezeno jako vnitřní lázeňské území … a pro veřejnou hromadnou dopravu představuje výraznou barieru. “
Proto ve Varech podporují vertikální dopravu, která má zde dlouhou tradici. Auta a autobusy zajíždějí pouze k severnímu a jižnímu okraji lázeňské zóny. Uvnitř zóny žije, pobývá a pracuje velké množství lidí. Pro překonávání velkých výškových rozdílů jsou použitelné lanovky.
Ve Varech chtějí i více zapojit pro městskou a příměstskou dopravu železniční infrastruktury. Osobně, to jejich nádraží, resp. oboje současná karlovarská nádraží, jsou zoufalství. Proto plánují postavit nová nádraží s pohodlnými přestupy mezi vlaky a dalšími druhy dopravy. „Předmětem řešení má být i změna řešení Dolního železničního nádraží, vč. zatrubení tratí. 
Více o projektu ITI na webu Ministerstva pro místní rozvoj  www.uzemnidimenze.cz.

O lanovce uvažuji i v Bratislavě

19.března 2017
Nejen v Brně, ale i v Bratislavě přišli s nápadem na lanovku. Kapacita Bratislavské lanovky by měla být až 4.000 osob za hodinu a měla by spojovat staré město, přes Dunaj s novým nákupním centrem na jihu. To vyrůstá místo starého autobusového nádraží. Za nápadem na lanovku stojí budovatel nového nákupního centra, firma HB Reavis.

A mimochodem, v 80.letech v Bratislavě začali stavět metro, ale projekt šel k ledu a už se s ním nepočítá. Bratislavané rovněž zavrhli projekt podpovrchové železnice. Nic. Prostě nic. A tak i nadále mají přetíženou a pomalou pozemní veřejnou dopravu.

Brno plánuje lanovku do Bohnického Kampusu

16.prosince 2016
V Bohunicích máme veliký krásný univerzitní kampus, a vedle pořádný špitál. Cesta do kampusu a do Bohunické nemocnice je však svízelná. Šalina je v plánu, a jediná cesta je přeplněnými trolejbusy. Brněnská lanovka.

Zastupitel města Brna, pan Mrázek (ANO) proto oprášil nápad na výstavbu lanovky z Pisáreckého areálu vozovny dopravního podniku nahoru, přes kopec, ke kampusu.  Ta by zajistila přímé spojení do kopce. Lanovka by vyšla levněji než-li plánovaná šalina. 

Původně s nápadem ale přišel bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD). Plány jsou od architektů z A Plus (Karel Tuza), kteří mimo jiné stojí za většinou staveb brněnského kampusu. „Jízdní doba lanovky by byla čtyři a půl minuty, protože nemusí celou trasu objíždět jako trolejbus. Za hodinu by byla schopná bez problémů přepravit tisíc lidí, což je zhruba patnáct vytížených trolejbusů.“

Zdroj článku a komentář na iDnes.cz.

Komentář

Krásný návrh a určitě se lanovkou rád svezu. Ale pro dojíždění do kampusu nebo do nemocnice chci použít šalinu, popřípadě trolejbus. Proč?

Protože dopravní obslužnost Univerzitního kampusu a Nemocnice lze efektivně řešit jen kolejovou dopravou, tedy šalinou. Protože ta jediná poskytuje dostatečnou kapacitu, hlavně ve špičce, přímo z centra a bez přestupu. Je třeba obsloužit i zastávky Bohunice nemocnice – přestupní uzel, kampus a rozvíjející se území Kampus sever.

Kapacitně: Lanovka se svoji plánovanou kapacitou 500 lidí / hodinu „nahradí“ jen dvě šaliny KT8, které dnes jezdí jako linka č. 8. Popřípadě 4 kloubové trolejbusy (linka č. 25 jich má ve špičce 12). Lanovka má, vedle své malé kapacity, vadu na kráse v nutnosti přestupu v Pisárkách.

Lanovka jako zpestření ano, jako každodenní dojíždění ne. Stejně jako v Barceloně.

PS: Napojení s tunelem pod ulici Jihlavskou jde rovněž s pomocí Evropských fondů a žádost již byla, myslím, odeslána.

27+/0

Lanovkou na Myslivnu

70.léta 20.století

Myslivna

Jan Dvořák – hotel Myslivna

Zdá se, že sen o Lanovce v Brně měla i předchozí generace. Lanovka byla plánována do hotelu Myslivna.
Hotel Myslivna byl budován v letech 1975 – 1987 (!) podle návrhu z roku 1969, brněnského architekta Jana Dvořáka (1925- 1998). Hotel měl řešit nedostatek ubytovacích kapacit veletržního města Brna.

Původní návrh však místo hotelu navrhoval ubytovnu hotelového typu (!) „přistavěna ke stejnomenné výletní restauraci od architekta Bohumila Turečka z konce 30.let“. Požadavky se v čase měnily a tak byl až 7.listopadu 1987 místo ubytovny otevřen 3-hvězdičkový hotel Myslivna se 120 pokoji, vnitřní i letní restaurací a konferenčním sálem a tlumočnickými kabinkami.
Součásti původního projektu Jana Dvořáka byl i oddechový areál, stezka zdraví, sportoviště „a to vše dostupné z Pisárek lanovkou“. K tomu však po tolika letech výstavby, změn v projektu i ve společnosti již nedošlo.

Hotel Myslivna mi připadá zastrčený, škoda že se nerealizoval záměr sportovního a oddechového okolí (a lanovky). Ostatně, hotel Myslivna není doposud (2017) veřejnou dopravou příliš napojen (ve všední den 1 x za hodinu).

Více se dílu arch. Jana Dvořáka věnuje výstava na hradě Špilberku (jaro 2017) a stejnomenná webová stránka Nechtěné dědictví. Jan Dvořák rovněž navrhl urbanistické řešení brněnského Jižního centra s polohou nádraží na Dolním nádraží – U Řeky.

Citováno z průvodce k výstavě Nechtěné dědictví, foto výstava a webové stránky Nechtěné dědictví. Cit. duben 2017.

Myslivna

Jan Dvořák – hotel Myslivna

Závěrem

Brněnská lanovka se od zimy 2015/2016 již více v diskuzích o veřejné dopravě v Brně neobjevila.